Brněnský GASTROPODVOD

Tak co, kdo si to na Masarykově 7 lajzne?

Bufet VESMÍR - Žít Brno

Pokud jste postřehli mediální kauzu ŽÍT BRNO a chtěli byste žít Brno a nejste z Brna, ideální bude asi začít na Kobližné ulici. Bufet Vesmír vám odhalí novou dimenzi rychlého stravování.

Bufet Vesmír
Kobližná 8, Brno - střed

SAIGON MARKET

Saigon market, Asia nebíčko, byla naše první zastávka ve Vídni. Pravda, objevily jsme ji náhodou, když jsme si na okraji Vídně vystoupily z auta, nedá se ale vyloučit, že si do obchodu příště neuděláme zajížďku. V Saigon Marketu nakoupíte všechny suroviny na své kulinářské vrtochy. Celou jednu stěnu regálů zabírají omáčky, další konzervy s ovocem a zeleninou - včetně Pakoččina oblíbeného korejského nakládaného zelí kimči. A další pro změnu zabírají instantní polévky. Instantní Pho nesmí chybět. Dále nudle, mražené ryby, čerstvé bylinky a tradiční asijské jídelní servisy. Mávací kočičky nesmí chybět. Vše za peněženka-friendly ceny.

WagramerStraße 173, Vídeň
Zastávka metra Rennbahnweg (U1)
Naproti parkovišti InterSpar

VÍDEŇ

 

To, že je první zastávkou na výletě Mekáč, není žádná ostuda. Kafe, něco malého na rozjezd a hlavně: vyčůrat se. Všichni to známe. Ostuda spíš je, o kolik je nabídka lepší. Latté a cappuccino za euro? Spíš jo! Veggie burger se po asi dvou letech, co byl uvedený na trh v Německu a Rakousku, začal prodávat i u nás. Zeleninová placka, salát, plátek rajčete a majonéza. Proč mám navíc pocit, že houska není z gumy?

Nudle se ve Vídni prodávají ve stáncích, které najdete skoro všude. Základní varianta je zeleninová, můžete si je ale dát i s kuřecím masem, krevetami, kalamáry atd. S pani Pakočkou jsme si vybraly smažené tofu. Přesto je hlavním lákadlem - nežijme ve lži - krabička jak z americkýho filmu.

Pokud se ve Vídni nevyznáte nebo se vám nechce hledat Café Hawelka nebo pokud tam vlastně vůbec nechcete jít, cukrárna Aida je v centru hned na několika místech a splní vaše očekávání, co se vídeňských kaváren týče. Vedle klasického vídeňského sachru nabízí snad ke stovce dalších dortíků. Růžové židličky a růžové všechno. Sachr byl vynikající, navíc s rafinovou dvojitou vrstvou marmelády - uprostřed, mezi rozpůleným korpusem, a pod polevou.

NORSKÁ SNÍDANĚ

Chleba se salámem jakožto luxusní snídaně před odletem? Abyste to pochopili, musíte do Norska. A protože je to poslední den, nedáme si jedno kolečko na krajíc chleba, ale 4!

A k tomu chlebu se salámem litr vodky? Abyste pochopili i tohle, opět musíte do Norska.

V NORSKU

Už žádná dovolená bez zubaté lžíce:

SAŠA SUŠÍ SUŠI Z UŠÍ

Nelekejte se nadpisu, vážně bylo dobrý! Ano, došlo i na nás, navštívily jsme proslulé Binh Minh bistro - takzvanou "kantýnu celý Bubenský" a neinspiroval nás k tomu nikdo jinej než samotnej Radek Brousil a jeho fotosérie s PHO (konečně focení, který má smysl...Kern neví, co je dobrý!). Pho jsme ale neměly (příště, pachatel se vrátí na místo činu, kde už měl nedávno čínu), měly jsme sushi, a bylo fakt povedený, i když losos jednoznačně zvítězil nad mdlejším tuňákem. Wasabi pekelně pálivý a zázvor sladce kořeněnej a k tomu kytička z mrkvičky, prostě k pomilování. Hlavně ho pánové prodavači srolovali přímo před náma, takže odpadly moje paranoidní pochyby o jeho čerstvosti. Na zapití jsme zvolily limošku z liči, je dobrá (když už vás nudí ginger beer a Fanta) a viděly jsme jí zalevno v SAPĚ ve více variacích. Jo a platily jsme obě do kila. Prostě paráda!

Čína, kterou jsem tam měla den předem, byla taky fajn, docela upgrade proti běžným čínám, přes to karcinogenní kořeníčko, kterého tady bylo poskrovnu, byla cítit u chuť čerstvé brokolice a kuře nechutnalo jako omaštěnej polystyrén. Už se těšíme na pho!

A na závěr - není přece postu bez GASTROPODVODU - fakt BLBEJ recept na breakfast burrito z FOODNETWORKu. Fuj, fuj, fuj - přeplácaný, tučný, těžký, neuvěřitelně dlouhý na přípravu (nevím kdo vstává o třičtvrtě hodiny dřív aby se s tim patlal) no prostě BLE.

P.S. Binh Minh najdete hned u Štrossmajeráku, naproti zastávce tramvaje jedoucí od centra.

BURŽOAZNÍ POŠUŠŇÁNÍ: LOSOS v LEMON LEAFu

Konečně přichází vykoupení za všechny gastropodvody posledních týdnů! Protože mám asijskou kuchyni nejradši hned po mexický - vlastně, beru zpět, mexickou po asijský - (i když kdoví..!) bude tenhle a následujících post orientovaný tímhle směrem. Asi není nutný nějak zvlášt tenhle thai fusion podnik recenzovat, každopádně ale považuju za nutný vám představit nejlepší (a taky bohužel skoro nejdražší) pokrm jídelního lístku. Mám na mysli grilovaný steak lososa podávaný s pečenými bramborovými bochánky se zázvorem, restovaným listovým špenátem se sušenými rajčaty a limetkovou omáčkou. Neberte tu předchozí zmínku o drahosti vážně, těch 239,- vážně stojí za to a kromě toho to obsahuje většinu mých oblíbených ingrediencí a suroviny jsou opravdu kvalitní. Navíc vám s úsměvem na požádání přinesou vychlazenou vodu z kohoutku, takže pokud se nerozhodnete pro jedno z nejlepších a nejsilnějších mai tai v Praze, dá se slušně ušetřit za pití!

Celozrný mafíny napůl pro arogantní vegany a napůl pro vrahy zvířátek a kytiček plus intersparovej gastropodvod

Rozhodla jsem se neurazit ani vegany ani milovníky zvířátek, takže když si každej dá půlku mafína, budou šťastní oba. Máme tu tedy receptůru na z poloviny arogantní mafíny. Cesta k nim byla asi tak strastiplná, jako Buddhova osmidílná stezka...a dneska to tak máme dohromady s gastropodvodem.

Tak tedy popořádku:
Donesla se ke mně zpráva, že v Intersparu vedou lahodné sojové mléko za stálou cenu 30 Kč. A protože Alpro mojí peněženku obírá asi o stovku týdně, a to se ještě musim několikrát za den vyhejbat lednici, v horšim případě se musim plácnou přes prsty sápající se po týhle arogantní krabici, protože stovka...to už jsou ponožky v Topshopu. No zkrátka takže Interspar, 30 Kč, takže jsem šlápla do pedálů svýho bicyklu a už jsem byla před nejbližšim obchodem.

Hodnocení lahodného drinku je asi takový: to už radši Relax drink.
Takže chvíli jsem přemejšlela, že lahůdkou zaleju ségry kaktus, kterej se začíná nebezpečně rozlejzat do mý poloviny okenního parapetu, ale pak mi hlavou probleskl napůl arogantní recept. Bohužel nejsem natolik znalá, abych věděla, čim nahradit vajíčka, a taky nejsem tolik arogantní, abych zapomínala na to, že do buchty prostě patří máslo. Tak teda jenom 50% arogance.

Na cca 16 mafínů potřebuješ:

250-300 g celozrný mouky
hrnek lahůdky z Intersparu, stejně tak chutná i lahůdka z DMka
půl sáčku kypřícího prášku do perníku
půl sáčku klasickýho kypřícího
lžička sody
2 vanilkový cukry
skořice, hodně skořice (s tou je to skoro jako s bazalkou - čim víc, tim líp)
muškátový oříšek
hrnek a půl medu
takovej pěknej kousek másla...tak necelá půlka to mohla být?
2 jablka nakrájená na kostky

Na drobenku:
kus másla (tak pětina?)
další vanilkovej cukr
tak akorát celozrný mouky
skořice

Receptůra:

V jedný misce důkladně smíchej všechny sypký přísady. V druhý smíchej teplejší gastropodvod, máslo, vajíčka a rozpuštěnej med (prostě všechno tekutý), pořádně prošlehej. A teď promíchej dohromady sypký a tekutý (už by se to ale nemělo míchat moc důkladně) a přidej jablka. Peč cca 20-30 minut na 180-200 stupňů. Po deseti minutách pečení na mafíny nadrob žmolenku.

Satyr vykrádačka - vegetariánský chilli con carne bez carne

Jelikož s Karol se slzou v očku vzpomínáme nejenom na Creepy, ale i na Satyra, rozhodly jsme se vzpomínky trochu oživit.
Masojedi nechť jdou jinam, dneska je to ryze arogantní.

POTŘEBUJEŠ:

podle hladu a podle počtu hladových hlav odpovídající počet plechovek fazolí (lepší jsou v tomatu, my s Karol šetřily a braly jsme v akci za 8 Kč bez tomatu...dá se)
plechovku kukuřice (my s Karol šetřily a příběh kukuřice je nepublikovatelnej)
pár rajčat nebo plechovka loupaných
papriku (daly jsme červenou a takovou tu neidentifikovatelnou světlou)
sojový maso
bujón
sojovou omáčku
pár stroužků česneku
cibuli jednu
spousty koření - dávaly jsme chilli pochopitelně, pak smrtící chilli, sušenej česnek, sušenou bazalku, nesušenou bazalku

RECEPTŮRA:

Sojový maso uvař ve vodě ochucený bujónem a sojovkou. Na troše olivovýho orestuj cibulku a česnek, přidej na kousky nakrájenou papriku a uvařený sojový maso. Rajčata je lepší spařit a oloupat, ale byly jsme lenivý...Takže pak přidej rajčata, fazole a kukuřici. Protože jsme neměly fazole v tomatu, přidaly jsme ještě kečup, ale není potřeba. Dochuť kořenim a podávej s tortillou nebo nachos.

Zdravíme doktora z hor

...a vám přinášíme jedinečnou horskou recenzi.

Sebrala jsem veškerou odvahu a vydala jsem se ověřit vyhlášený horský fast food Vosecká bouda.
Že jsem přecenila své síly, jsem zjistila záhy.
Krize č. 1 nastala hned na začátku: "sakra to je ale fakt kopec!".
Za chvíli nastala krize č. 2 - borůvky. Byly všude, bylo jich hodně a asi byly krmený růstovým hormonem nebo nevim, byly fakt vykrmený.
Nebyli jsme ani v půlce kopce, když nastala krize č. 3 - vzpomněla jsem si na Anežčinu teorii o liškách čůrajících na borůvky. A sakra jak to dělaj? Vyčmuchaj si borůvčí, zvednou nožičku a cililink? Vyhledávaj borůvčí záměrně? Chtěj tim zahubit lidstvo? Zaútočej jako Čapkovi mloci? Konec světa?
No každopádně jelikož tvrzení, že holky zvládaj víc věcí zaroveň, je fáma, uvědomila jsem si, že za tu půlhodinu přemýšlení jsem se nehla z místa.
 
Takže do restaurantu jsme dorazili 20 minut před zavíračkou, polívka už nebyla, tak jsem s hrůzou v očích a vidinou cukru a tuku připláclýho na zadek zvolila jablečnej koláč a horkou čokoládu.

Takže tady to je:
počet rozinek na porci: 5 a 3/4 = akorátní
šlehačkovitost šlehačky: minimálně 30% - chvályhodná
práškovitost čokolády: lepší práškovitost než u mekáče
...to máme tři hvězdičky, čtvrtou dávám za spoustu moučkovýho cukru na koláči, mam ráda, když se mě nesnažej ošidit...a pátá hvězdička je za příjemnou atmosféru a přítmí (když to jídlo nevidim, jako bych ho ani nesnědla). Takže pohorky na nohy, loveckej do baťůžku, božkov do placatky a příště se potkáme na guláši nebo česnečce.

U SUMEČKA

Na zájezdu v Jižních Čechách jsme si poté, co nám ve dvou třeboňských restauračních zařízeních nebyli schopni naservírovat jídlo dříve než druhý den, zajeli do nedalekého městysu Staňkov na vyhlášené smažené ryby. O bistru U Sumečka jsme se dozvěděli od Miss Unylost 1902-současnost,  pana Cuketky. Vybrat si zde můžete z nabídky čerstvých ryb z Jižních Čech. Jsou skvělé a to musím říct i přesto, že ryby ve většině případů vůbec nemůžu pozřít - a zvlášť ty rybniční. Dala jsem si sumce, který vedle toho, že byl chuťově naprosto dokonalý, nemá žádné kosti. Moc nechápu, proč jsou v nabídce i dovážené mořské a říční ryby, i když kvalitní a čerstvé. A za nabídku "Sumečka (Mekong)" by měl někdo dostat facku. Ať prostě řeknou na plný koule, že je to PANGAS, ne? Pak akorát všichni žijí ve lži.

Ryby jsou obalené v lehce pikantním těstíčku a podávají se jednoduše, s chlebem a citronem. Kdybych na konec napsala, že by neurazila ještě domácí tatarka s koprem, už by to vyznělo moc nespokojeně. A já vám opravdu a upřímně chci říct, že tohle dobře schované místo byste měli navštívit, pokud se náhodou budete pohybovat v okolí. Za poměrně málo peněz (100 g se prodává kolem 50 Kč) dostane vynikající, vynikající, vynikající jednoduché a poctivé jídlo.

AROGANTNĚ-VEGANSKÝ NEDĚLNÍ BRUNCH

V sobotu jsem se přinutila vstát v devět; byl to trochu problém. Obvykle se v pátek držím zásady, že by člověk měl pít buďto jen věci, ze kterých ho bude bolet hlava, jen věci, ze kterých mu bude blbě nebo jen věci, ze kterých se bude cítít naložený v lihu ještě týden. Takže je jasné, že kombinací víno-tuzemák-vodka jsem trochu přestřelila. Na poště, kvůli které jsem vstala, měli zavřeno. Kdybych jim chtěla kopnout do dveří, rozhoupal by se mi žaludek a kdybych chtěla nadávat, rozbolela by mě hlava. Pak jsem si ale uvědomila, že hned za rohem jsou na Náplavce farmářské trhy. Udělala jsem tedy velice nesmyslný nákup, ze kterého jsem si den na to mohla připravit tento brunch:

POTŘEBUJEME:
2 brambory
kus celeru
hrášek
fazolové lusky
rajčata - já použila soudková
vejce
kus másla

POSTUP:
Brambory s celerem nakrájíme na kostičky a uvaříme společně s hráškem. Rozmačkáme.
Na másle osmažíme rajčata a fazolové lusky.
K tomu uděláme vajíčko.

Jaký to je? No já nevim. Vzhledem k tomu, že u jezení vytvářím tenhle post, tak už docela studený.
Ale plus je, že to zasytí to na dobu, než si dojdete někam pro nějaký normální jídlo.

Creepy Teepee: Další MŇAMKA!

V našem předchozím Creepy postu jsme se zaměřily na vítězný podnik, teď je na čase soustředit se na stříbrnou, bronzovou, bramborovou a tofu medaili. Nesporné arogantně veganské kvality předvedlo bistro Satyr, sídlící přímo v areálu: Ochutnaly jsme jejich gigantický tofuburger, výtečné halušky s uzeným tofu (ale bez brynzy, shame on you, vegani!), falafel food, penne s boloňskou a vegekebab. Ideální doba konzumace po setmění (a po vybití baterky), takže zatím nemáme fotky. Ceny arogantně veganské.

Dobře si i vedla palačinkárna, která má podle mě ještě co dohánět, aby se vyrovnala karlovarským Dobrotkám, ale jejich upřímné menu (růžová a červená marmeláda aneb přiznaný gastropodvod)  nezklamalo, ceny opět lidové.

Za poměrně problematickou považuju restauraci Kometu v těsný blízkosti GASKu, která se kromě nevšedního playlistu (Mišo David, něco jako sqwee, další laskominy) chlubí i happy hour, takzvanou šťastnou hodinkou. Česnečka, kterou jsme tam ochutnaly byla dobrá, ale do knedlíčkový obsluha jaksi nezvládla dorozmrazit knedlíčky a topinka s kuřecím nám na stole přistála s nelogickou objemnou oblohou a arciporcí cibule. Takže za sebe kromě Plzně během štastné hodinky a česnečky s tukáčem příliš nedoporučuju.

Výborné byly kupodivu i karcinogení pochoutky z grilu přímo v aréalu, který navíc výtečně hřál a umožnil nám tak shlédnout nejednoho interpreta i za sibiřského kutnohorského počasí. Mým favoritem byl vepř, ale dobrá byla prý i klobása a kuře.

Gastrostálicí se stala Family Večerka na náměstí, která kromě Oranginy, PEZu, karamelových lízátek s kravičkou a odtučněného kefíru nabízela i ledovou pochoutku PANDO. K její chuti se Lukáš dodnes nevyjádřil.

Abych nezapomněla - ještě je třeba zmínit jednu z mála vkusných plastoflašek na českém trhu VODAVODA ukořistěnou v smíchovské benzínce. Podle obalu pochází ze Srbska, takže je nejen neekologická, ale rovněž okořeněná občanskými nepokoji hraničícími s válečným konfliktem.

A taky...a zubaté bonbóny JOJO, které kromě upíra nabízejí i zuby králíka a vlkodlaka. Na podrobnou zubařskou fotodokumentaci se brzy můžete těšit u Terky.

Co jste jedli na Krýpku vy? Komu byste udělili nejvyšší index žaludečních vředů? A kde vám chutnalo?

Creepy Teepee: MŇAMKA!

Konečně jsme trochu vystřízlivěly, takže je na čase vám ukázat, jak jsme hodovaly na Krýpku. S tamějším denním režimem snídaně plynule přecházela v oběd a ten zas v dvě až tři večeře. Absolutním gastrovítězem se stává kavárna U Sv. Judy Tadeáše kousek od náměstí, která až šílenou čekací dobu, neustálou vyprodanost a obsluhu, která se nám to nijak extra nesnažila zpříjemnit, byla výtečnou brunch/obědovou destinací. Výborné domácí burgry, zapékané bagety, koláče a kakao v příjemném útulném prostředí za lidové ceny. Je škoda, že se majitelé na festival lépe co do surovin nepřipravili, spoustu dobrot jsme takhle vůbec nestačily ochutnat. Určitě doporučujeme!

Další kulinářské poznatky a fotky z festivalu najdete ještě dnes v dalším postu, dysfunkčnost Blogspotu nám opět mírně komplikuje život.