BURÁKOVOMÁSLOVÝ ORGIE: ELVIS SANDWICH

Ahoj, jsem Pakočka a mám střední závislost na burákovým másle, v podstatě podzim beru jako hlavní sezonu, burákový máso totiž pokryje zimní a podzimní potřebu instantního štěstí a zažene zaručeně emíčko.
U nás je k dostání několik značek a já mám vyzkoušený tyhle:

1) Skippy- je tradiční americký arašídový máslo, mají ho v Albertu i Tescu a ve specializovaných obchodech (jako jsou třeba britské potraviny na Vinohradské), je dobrý, ale dražší, pixla za 60-70 korun. Nic moc pro závislý chuďase (AKA já).

2) DMkový- fajn cena, kolem 40 korun, ale není prý úplně tiptop chuťově (testováno na rodilým američanovi), celkově bych řekla, že pokud není jiná volba, jděte do něj. Je vyráběné v Holandsku exkluzivně pro německý Dm, což je sice záruka kvality (vy, co si ujíždíte jako já na DMku asi víte o čem mluvím), ale bohužel nechutná stejně jako jeho americký nebo britský bratříčci..

3)Lidl- trochu ošemetný protože ho neseženete vždycky a v každým Lidlu. Bývá k dostání během amerických týdnů, ale stane se, že zbyde a dá se najít v obskurních regálech vedle nakládanýho bambusu nebo kočičího žrádla (prostě kdekoli). Pixla je větší než bývají obvykle a stojí cca. 50 a máme odzkoušeno, že poměr kvalita- cena je dobrej, neboli chutná skvěle! Je made in UK.

4) Marks and Spencer- jo, tohle je vítěz! Britský a k dostání jak v křupavý verzi s kouskama buráků tak jako jemná hladká pasta. C ena je 45, což je výborný poměr kvalita-cena.

5) Bohemia (jako ty chipsy), a pak nějaká novinka z Tesca- nemám odzkoušeno, zatím jsem o nich jen slyšela, ale jakmile se k nim dostanu dám vědět!

Minulý týden jsem prožívala intenzivní štěstíčko, protože v M&S měli na arašídový máslo akci, pixla za 35 korun! No nekup to! Zatím jsem si koupila 4 sklenice a jestli tahle akce ještě poběží půjdu pro další.
Takže, Marks a Spencer a taky americký manžel mojí kamarádky mi byli inspi pro tenhle čuňáckej recept, po kterým ovšem chrochtáte blahem a jediný co zmůžete je válení se po židli a intenzivní trávení.

ELVISŮV SANDWICH
Se jmenuje po (modří už tuší) králi rokenrulu. Podle různých zdrojů (ehm Google is my brain) se taky trochu liší zpracování a lehce i ingredience (jako je typ chleba nebo třeba přidání medu). Fakt je ten, že pokud se Elvis opravdu živil tímhle je jasný, že vypadal jak vypadal, no. Nesporný je, že to opravdu bylo jedno z jeho oblíbených jídel.

Ingredience (pro libovolný počet osob):
Burákový máslo (překvapení!)- crunchy nebo creamy, záleží na vás
Bílý toustový chleba (nejlépe amerického typu)
banán(y)
anglická slanina (tenké plátky)
slunečnicový olej
mléko (na zapití)

Bůh vám pomáhej na cestě k vysokýmu cholesterolu

KUŘE S BRAMBOREM PRO JEDNOHO

Když si člověk vaří sám pro sebe, má tendenci přípravu odbývat, protože ve výsledku je to moc práce a špinavého nádobí na jedno jídlo. Já si poslední dobou frčím na receptu, který je stejně náročný jako knedlíky s vajíčkem, výsledek je ale o dost uspokojivější.Vše se hodí do zapékací formy a taky se to z ní jí. Osobně mám ve zvyku u jídla sledovat pořady o jídle, takže se konečně nemusím cítit tak provinile jako třeba s Lucky Gulášovou.


POTŘEBUJEME:
2 kuřecí paličky/křidélka
3 brambory
cibule
mrkev
červená paprika
olivový olej + sůl + černý pepř + harissa

ABSOLUT MODE

Poslední dobou se začalo šířit podezření, zda vlastně jsme regulérní bloggerky a je-li náš blog vůbec věrohodný. Konečně můžeme tyto nechutné spekulace a klepy vyvrátit. Dostaly jsme pozvánku na launch party k nové, limitované edici Absolut vodky v klubu Nebe, kterou moderovala Gábina Partyšová. To jsou tři velmi přesvědčivé blogger-party atributy. Navíc, po seznámení se s Benem Cristovaem ve VIP lounge v SaSáZku, stylováním Hanky Mašlíkové pro přehlídku prádla a fotce s Těžkým Pokondrem na plese má náš celebky-hunting team další zářez. Ale to jsem úplně odcupitala od tématu.

Po Absolut Disco, Absolut Rock a Absolut Glimmer je letošní limitovaná Absolut Mode edice inspirována módou a módním světem. Lahev připomíná dvanáct zrcadel, etiketa (viněta? vodkěta?) je vyhotovena z temně modré, saténové stuhy. Akce navíc byla doprovázena přehlídkou tří modelů s názvem ABSOLUT CZECH LOOKS.

RECENZE MENZ: PRÁVNICKÁ

Od Pohlreicha k pomejím: Navštívili jsme zatím nejotřesnější menzu v revíru Univerzity Karlovy. Kdo v ní papá? Právníci a pár praštěných filozofů. Co v ní papají? Kaši z pytlíku, masokostní moučku z mrazáku a UHO z vašich nejčernější zážitků ze školních jídelny. Většinou se snažím hledat i na zoufalých zařízeních různá pozitiva, tady mě ale napadají jenom cena a (bráno z komparativního hlediska) kultivovaní, dredy neobrostlí a batikou neoflekatění strávníci.

1# Stará dobrá fronta. Na PrFUK vede za roh a stáčí se jako paragraf. Ne, nic zadarmo tu nedávají.

2# Za našich mladých časů fronta skýtala možnost včas zjistit, co vás čeká v cíli. Podle reklamědějiné terminologie jde pravděpodobně o výkladec, bohužel je ale prázdný.  Namísto něj tu naistalovali generátor octového smradu, takzvané stanoviště zdraví (viz tady a tady).

LZ v Bílé Labuti

Objevily jsme pro vás novou prodejnu domácích potřeb, která je nejspíš novou IKEA pro FW 2011/2012. Nevíme, jestli je to třetí nebo čtvrté patro v Bílé Labuti, ale vzhledem k tomu, že je to poslední obchod, co tam zbyl, neměli byste minout.

BEST OF:

Kráječ na banán - absolutní vítěz, 10 Kč

Rozprašovač ve tvaru hroznu, 19 Kč

WHITE & NERDY: TALÍŘ TECHNOMOLA

Jak jste se jistě všichni nedávno přesvědčili v článku o Mimibazaru na Módním pekle, lidská tvořivost nezná mezí. Počítám, že salámových figurek už jste docela přejezení, takže až přijde čas zahrneme z nostalgie jenom jednu. Chystám se si tu totiž vylít emoce ohledně dortíčků a jiného technologicky vyspělého papání. Pro dnešek budou tématem počítače a videohry a jiné nepostradatelné nerdí náčiní. Je vidět, že mě chození na předmět Počítačové hry jako nové médium zjevně inspiruje.

1# Chce se mi říct, že tu existuje přímá úměra mezi tloušťkou nevěsty a volbou dortíčku.

2# O tom, že jsme národ kutilů dozajista nikdo nepochybuje. To už opravdu radši uhlí.

3# A další písíčko. A k třicetinám k tomu. 

4# Jestli jste za mlada měli v DOSu Malování, nejspíš víte. Sníst to tak budu spíš #00FF00.

5# Tohle už není na rozklíčování takový piece of cake.

6# Opovažte si zapínat binary converter!

A jdeme na hříčky...

6# Jehněčí s perníkem a polevou, hell yeah!

7# Pacmancakes. Javorovej asi došel.

8# Pixely jsou nesmrtelné.

9# Pro velký úspěch navrch dáme ještě burgříček...

10# Tohle mi přijde fakt dobrý. Trochu potravinářskýho barviva nebo různý sirupy  = efekt zaručen.

11# Něco mi říká, že tento svačinový boxík byl smontován v Asii.

12# Stabilita dortu je záviděníhodná, šedá poleva...no so much.

Nyní něco málo k letošní jablečné sklizni:

13# Štrůdl ala Steve.

14# Kapkejky pro bejky. 

A teď něco od konkurence:

15# Tohle aspoň nemá děsivou barevnou paletu.

A posledních pár:

16# Tohle je dost vtipný, teda když umíte anglicky. Dva žaludeční vředy za tu šlehačku ve spreji.

17# Fejsbukovej jsem nenašla.

18# Hodně dobrý. Statistika nuda neni, aspoň v kuchyni.

19# Jo, a tohle si kupte abyste se při vyndavání svejch gastroskvostů z trouby nespálii.

20# Amen!

RECENZE MENZ: ARNOŠTA Z PARDUBIC

Naše tour-de-menza pokračuje: Po ošuntělém Albertově jsme se přesunuly do centra a zavítaly k Arnoštovi z Pardubic, stálici na nebi studentského stravování. Arnošt je Alcron mezi menzami, aspoň co se Karlovky týče. Normálně sice hodnotíme jednotlivé podniky podle indexu žaludečních vředů, ale tady by se dalo uvažovat i o cípu Michellinovy hvězdy. No, i když... Radši posuďte sami:

1# Přišly jsme až po jedenácté, takže fronta se překvapivě nekonala. Škoda, protože když se v ní umístíte dostatečně vzadu, máte vynikající možnost obhlédnout historický výtah a nástěnkářský um kolejních soudruhů.

2# Seznamte se: Plněné papriky 36,67,-; Vepřový řízek staropražský 39,64,-; Sedlácké kuřecí stehno 41,87,-; Sojové maso mexické 35,81,-.

3# Přípravu řízků má kuchyňský staff na Arnoštovi zmáknutou, ač se zde objevuje zajímavá asymetrie, kdy je personálem vydávám jeden standartní řízek pod škálou více či méně kreativních pseudonymů. Za povšimnutí zde nicméně stojí systém náhodného generování obloh, který nezdřídka zapříčiní, že vám přistane salátovka v guláši a rajčátko v segedýnu. Má pro tohle někdo vysvětlení?

4# Sedlácké kuřecí stehno, bramborové knedlíky a špenát ve společnosti krupicové polévky s vejcem. Když pomineme podivné zabarvení špenátu, okoralost knedlíků a lázeň mastnosti, bylo kuřátko dobré. Už i samotný výskyt neoblohové zeleniny na menzovním talíři stojí za potlesk.

5# Teď k ale jádru problému: Není zdaleka nutné být absolventem matfyzu, aby si člověk spočítal, že je kapacita menzy značně poddimenzovaná. Přilehlé fakulty (FF,FSV,PEDF,FAMU,DAMU) denně generují několik tisíc hladovců, tato jídelnička má kapacitu sotva jedné stovky. Takže na poobědvání v okruhu přátel a pokec po jídle urychleně zapomeňte. 

6# Stanice sacharidů, na pozadí paní pokladní. Za povšimnutí stojí (zde a dole) výskyt dekorativní PVC flóry, pro kterou je typická neuvěřitelná hojnost a variabilita druhů.

7# Space Odyssey 2011: Líbí se mi, že se v každé menze vyskytuje minimálně jedno futuristické těleso, ať už je jeho funkce jakákoliv. Zde musím varovat před necháváním peněženky na tácu, dostat ji zpátky bývá ať už z časových nebo logistických důvodů poněkud obtížné. 

8# Zde opět musím varovat nevinné, hygienychtivé duše  - ve firmě Visual Impact, která stanoviště zdraví po menzách neúnavně instaluje, zřejmě o scent marketingu ještě neslyšeli. Tedy pokud nebyl záměr octovým smradem studentům evokovat utopence a tlačenku (?)

9# Závěrečná hodnocení:

Personál: Pan šéfkuchař je sympaťák a je dokonce ochoten zodpovídat dotazy ohledně použitých ingrediencí. Dvě starší světlovlasé kuchařky jsou rozumné a v rámci možností milé dámy, které neváhají změnit přílohu popř. naservírovat víc zeleniny či extra pytlíček tatarky. Pozor na mladou černovlasou kuchařku, je příkladem zákeřné gastronomické gorgony, kromě toho že je extrémně nepříjemná, dvě tatarky zásadně nedává (!!!) 

Fronty: Těsně okolo jedenácté dost dlouhé, další nával nastává o půl jedné. Jinak příjemně krátké.

Prostředí: Obyčejné a fádní, jak jste již jistě zjistili z tristní obrazové přílohy. Za pozornost stojí okrasná květena a sezónní změny ubrusoví. Velkou nevýhodou jsou malé stísněné prostory, kde si i při značné fyzické obratnosti nezřídka vymácháte rukáv v něčí polívce, popř. zavítáte loktem do sousedova guláše. Kritické jsou rovněž zdejší teplotní podmínky, ne nepodobné prostředí severské sauny. Dobrý simulátor toho, jak se asi budeme cítit v přechodu.

Jídelníček: Vaří tu hospodskou/jídelenskou klasiku. Mezi lepší patří řízky, méně experimentální omáčky (rajská, svíčková), ujdou i rýžové masomixy. Co odděluje Arnošta od ostatních menz, je že podává pravou bramborovou kaši a často servíruje vegetariánská jídla se sójovým masem.

Index žaludečních vředů: 2/5

BUTTER MUFFINS

Jak jste možná pochopili, mám novou zásadu. Nejen, že v každé kombinaci oblečení musí být aspoň jeden kus ze sekáče, v každém jídle musí být něco z Marks & Spencer. Pokud jste někdy byli v anglickém supermarketu, asi rozumíte proč. Tam je všechno čirý food-fetish. No a M & S je v Čechách jakýmsi výběrem toho nejlepšího. Butter muffins jsou typickým příkladem - ve výsledku si nemusíte říct nic jako "chtěli jsme to udělat co nejlépe, ale dopadlo to jako vždycky" (Viktor Stěpanovič Černomyrdin). To samozřejmě neplatí o fotkách, ale o tom zase jindy.

Každopádně v muffinu je vajíčko se šunkou a sýrem na nudličky a cherry rajče. Bylo to moc dobré.

Butter muffins a Pure Origin Assam Tea, Marks & Spencer, podnos SMULA a  ubrousek FANTASTISK, IKEA, zbytek odjinud.

SLANÉ MUFFINY S RYBÍZEM, HERMELÍNEM & VLAŠSKÝMI OŘECHY

Před víkendem jsem se pustila do dalšího pokusu o muffiny na slano, v návaznosti na obzvlášť povedené bazalkové se sušenými rajčátky a parmezánem z minula. Základ receptu opět pochází z knihy Jedno těsto, 100 muffinů (viz. starší post), ale provedla jsem na něm drobné úpravy.

Takže...Jak na ně?

Ingredience:

280 gramů hladké mouky tj. o něco méně než třetina pytlíku

lžička soli, nebo i víc podle chuti

lžíce prášku do pečiva

půl lžičky jedlé sody

lžička namletého pepře

další koření, cokoliv v čem byste normálně vyváleli hermelín

2 velká vejce

300-400 ml kefíru

6 lžic slunečnicového oleje

150 gramů hermelínu

hrst červeného rybízu...asi by mohl být i černý, mě se do těsta pár kuliček černého připletlo, v knize mají marmeládu

hrst vlašských ořechů

Postup:

Sypké ingredience promícháme v míse, přisypeme rybíz, ořechy a na kostičky nakrájený hermelín. V hrnečku rozšleháme vajíčka, kefír a olej. Vlijeme do mísy a promícháme se sypkou směsí. Vlijeme do košíčků a pečeme na 200 stupňů (u el. trouby) po dobu asi 20 minut. Kefíru doporučuju nalít nejdřív méně, a pak postupně přidávat, těsto by ale mělo zůstat husté, není zdaleka tak řídké jako u ostatních muffinů, když se moc naředí špatně kyne a dělá nepěkný tvar. Další tip - určitě nezapomeňte na koření, možná by i stálo za to před pečením hermelín chvíli v něčem marinovat. Příště to zkusím a kdyžtak to sem připíšu....Pečení zdar & pěkný víkend všem!

P.S. Jak jste na tom se slanými muffiny vy? DO nebo DON'T? Máte nějaké oblíbené recepty?

RECENZE MENZ: ALBERTOV

Je jenom jedno místo, kde se najíte levněji než na Těšnově. Menza. Vypravili jsme se tam za vás, pozřeli jsme nevídané a přinášíme vám historicky prvního průvodce vysokoškolskými menzami. Místo Michellinových hvězdiček jednotlivé podniky hodnotíme dle indexu žaludečních vředů a nabízíme vám návod, jak z tohoto gastroočistce vyjít co nejlépe.

1# Albertov

2# Tady snad něco dávají zadarmo? Albertov, 10:50

 

 3# Pozor na stanoviště zdraví. Smrdí to jako ocet.

4# Highway to hell's kitchen. Abyste se k ní dostali, musíte se probojovat těmi, co ještě stojí ve frontě.

 5# Slinty, slint. Které dnes asi bude naše šťastné číslo?

Zleva: Klatovský závitek 39,65; Vepřové maso v šouletu s okurkou 37,56; Pikantní drůbeží směs s hranolkami 42,34; Míchaná zelenina s vařenými brambory a 2 (!!!) vejci 36,98,-.

 6# Trošku sureální. Že by velké prádlo?

7# Seznamte se: Vepřový šoulet s kroupami a hráškem. Obecně k jídlům, jejichž názvy svojí zvukovou stopou připomínají názvy pohlavních orgánů (i.e. cmunda, penne) chovám nedůvěru, ale šlo to. Pokud máte rádi kroupy. Společníka šouletu dělá pórková polívka, v níž významnou chuťovou složku zastupuje velký podíl jíšky. Kromě toho jsme v ní objevili i bramboru a překvapivě i kus výše zmíněného pórku.

8# Korýtko. Při pořízování této fotografie jsem byla konfrontována zaměstnanci menzy. Postačilo odvětit anglicky, že jsem "Erasmus student from Romania", a byl pokoj. Dobré vědět pro příště.

 

9# Salátová stanice. Už jsem nestihla vyfotit, ale je tu také štrůdlová/dezertní stanice a stanice nealkoholických šumivých nápojů. Nic moc, ale aspoň tu ty saláty mají, i když jsou celkem drahé - 16 Kč/miska.

10# Závěrečná hodnocení:

Personál: Není dvakrát vlídný, největší bitch je mladá rezatá kuchařka, která má konstatní PMS. Muži jsou sympatičtější a vstřícnější, když není nával tak i zavtipkují. Staff je opatřen jmenovkami, tudíž víme že tam pracuje cukrářka Květa a skladník Robert.

Prostředí: Poměrně obyčejné, výhodou je tu blízkost centru a střední klaustrofóbnost prostor.

Fronty: Dlouhé, ale rychle postupující kromě pozdnějších hodin + léta.

Jídelníček: Dost obskurní, často ani nepoznáte co máte na talíři. Zásadně volte pokrmy, které bez problému holým okem rozklíčujete na základní ingredience, ani pod pohrůžkou nebrat nic se slovy "směs", "mix", "eintopf" v názvu. S trochou snahy přemluvíte kuchařky, aby vám vyměnili hranole za brambory, ale dál se nehnete. Kamarád z parazitologie rovněž varuje širokou veřejnost, že jejich katedra tam chodí na exkurze pitvat červy-friendly maso. (není to vtip)

Index žaludečních vředů: 4/5