sobota 17. prosince 2011

POLÉVKÁRNA KNOCK-OFF: CHAČAPURI + HARIRA

Po dlouhé době jsem včera byla v Polévkárně (a nejspíš se v této lokalitě budu co nevidět vyskytovat častěji, heč) a jejich marocká harira gruzínským chačapuri moje chutě po vyčerpávajícím studeném mrholivém dni uspokojila natolik, že jsem se dnes rozhodla pokusit se o co nejvěrnější kopii. Vítejte na první lekci GASTROPLAGIÁTORSTVÍ!

(pseudo)HARIRA
Ingredience
- 1 větší cibule
- 2 řapíky celeru
- 1 miniplechovka rajčatového protlaku
- 1 konzerva rajčat
- hrst oranžové čočky
- hrst zelené čočky
- trochu petržele, klidně mražená
- plechovka cizrny
- olivový olej
- 2 lžíce škrobu
- litr zeleninového vývaru nebo bujón
- limetka
- čerstvý koriandr na ozdobení pokud seženete
- lžíce soli
- lžička mletého pepře
- lžička mletého chili
- lžička mletého římského kmínu
- lžíce zázvoru
- půl lžičky bazalky

Postup
Gastroplagiátorské zkušenosti mám minimální, takže jsem si na vaření hariry vzala na pomoc dva recepty (první & druhý), ke kterým jsem po paměti (moje je špatná) přidala předpokládané ingredience. Oproti původní verzi jsem do polévky přihodila i trochu zelené čočky a celeru.

Nakrájejte na drobno cibuli a celer a orestujte v hrnci na olivovém oleji  - cca 10 minut  - dokud cibule nezesklovatí. Posypte kmínem a nechte ještě chvilku na plotně. Rajčatový protlak, rajčata a petržel rozmixujte a vlijte do hrnce. Přisypte zbývající koření a vlijte vývar. Chvíli povařte, poprašte škrobem a přidejte do hrnce oba druhy čočky i cizrnu. Vařte dokud luštěniny nezměknou. Na závěr dochuťte limetovou šťávou.

CHAČAPURI
Chačapuri pro mě až do dnešního odpoledna byla "taková ta dobrá sýrová placka, co dělá Ethnocatering" a najít jak ta "věc" jmenuje mi zabralo neuvěřitelnou spoustu času. Prvním českým receptem na Googlu byl od pana Cuketky. Náš gastroguru z čeledi tykvovitých nezklamal a poctivě přiznal, že ho do náruče gruzínské gastronomie taky vedl Polévkárnový absťák. Čímž předávám slovo zkušenějšímu - jeho recepis najdete TADY. Nenechte se odradit délkou receptu a zdánlivou složitostí - jsem naprostý pečící loser (příliš mi vykynulo) a většina věcí s obsahem mouky u mě končí v odpadních trubkách spíš než v troubě, ale tohle zvládne i zručný začátečník. Vřele doporučuju.

Na závěr tři do diskuze:
- míváte v zimě taky Polévkárnový absťák?
- jak to máte s gastroplagiátrostvím - tipy & triky?
- nápady na recept se zbylým řapíkatým celerem?

5 komentářů:

  1. řapíkatý celer? Bloody Mary! :)

    OdpovědětVymazat
  2. Jo, taky často napodobuju. Ale do téhle polévky bych tipla spíš římský kmín, chuť je dost rozdílná, vyskytuje se ve východnějších receptech (směsích koření) dost často. Pokud se vyskytuješ v okolí fildy,u paní kořenářky od salvátora (Koření u salvátora) je snadno k sehnání. Mimochodem, je tam dost levno (levnější koření má snad jen euroshopper) a i normální kmín voní jako blázen.
    Na Polévkárnu mám taky absťák, ale zas tak často se tam nedostanu.

    OdpovědětVymazat
  3. Kminofilka: Díky za připomenutí, jsem úplný gastrotrdlo, do receptu přišel samozřejmě římskej, akorát z hlavy se nějak vykouřil :D

    OdpovědětVymazat
  4. Ten krámek s kořením musím vyzkoušet!

    OdpovědětVymazat
  5. Celer do mrazáku nebo z neho udelat polévku.

    OdpovědětVymazat