Po dlouhé době jsem včera byla v Polévkárně (a nejspíš se v této lokalitě budu co nevidět vyskytovat častěji, heč) a jejich marocká harira s gruzínským chačapuri moje chutě po vyčerpávajícím studeném mrholivém dni uspokojila natolik, že jsem se dnes rozhodla pokusit se o co nejvěrnější kopii. Vítejte na první lekci GASTROPLAGIÁTORSTVÍ!
(pseudo)HARIRA
Ingredience
- 1 větší cibule
- 2 řapíky celeru
- 1 miniplechovka rajčatového protlaku
- 1 konzerva rajčat
- hrst oranžové čočky
- hrst zelené čočky
- trochu petržele, klidně mražená
- plechovka cizrny
- olivový olej
- 2 lžíce škrobu
- litr zeleninového vývaru nebo bujón
- limetka
- čerstvý koriandr na ozdobení pokud seženete
- lžíce soli
- lžička mletého pepře
- lžička mletého chili
- lžička mletého římského kmínu
- lžíce zázvoru
- půl lžičky bazalky
Postup
Gastroplagiátorské zkušenosti mám minimální, takže jsem si na vaření hariry vzala na pomoc dva recepty (první & druhý), ke kterým jsem po paměti (moje je špatná) přidala předpokládané ingredience. Oproti původní verzi jsem do polévky přihodila i trochu zelené čočky a celeru.
Nakrájejte na drobno cibuli a celer a orestujte v hrnci na olivovém oleji - cca 10 minut - dokud cibule nezesklovatí. Posypte kmínem a nechte ještě chvilku na plotně. Rajčatový protlak, rajčata a petržel rozmixujte a vlijte do hrnce. Přisypte zbývající koření a vlijte vývar. Chvíli povařte, poprašte škrobem a přidejte do hrnce oba druhy čočky i cizrnu. Vařte dokud luštěniny nezměknou. Na závěr dochuťte limetovou šťávou.
CHAČAPURI
Chačapuri pro mě až do dnešního odpoledna byla "taková ta dobrá sýrová placka, co dělá Ethnocatering" a najít jak ta "věc" jmenuje mi zabralo neuvěřitelnou spoustu času. Prvním českým receptem na Googlu byl od pana Cuketky. Náš gastroguru z čeledi tykvovitých nezklamal a poctivě přiznal, že ho do náruče gruzínské gastronomie taky vedl Polévkárnový absťák. Čímž předávám slovo zkušenějšímu - jeho recepis najdete TADY. Nenechte se odradit délkou receptu a zdánlivou složitostí - jsem naprostý pečící loser (příliš mi vykynulo) a většina věcí s obsahem mouky u mě končí v odpadních trubkách spíš než v troubě, ale tohle zvládne i zručný začátečník. Vřele doporučuju.
Na závěr tři do diskuze:
- míváte v zimě taky Polévkárnový absťák?
- jak to máte s gastroplagiátrostvím - tipy & triky?
- nápady na recept se zbylým řapíkatým celerem?
řapíkatý celer? Bloody Mary! :)
OdpovědětVymazatJo, taky často napodobuju. Ale do téhle polévky bych tipla spíš římský kmín, chuť je dost rozdílná, vyskytuje se ve východnějších receptech (směsích koření) dost často. Pokud se vyskytuješ v okolí fildy,u paní kořenářky od salvátora (Koření u salvátora) je snadno k sehnání. Mimochodem, je tam dost levno (levnější koření má snad jen euroshopper) a i normální kmín voní jako blázen.
OdpovědětVymazatNa Polévkárnu mám taky absťák, ale zas tak často se tam nedostanu.
Kminofilka: Díky za připomenutí, jsem úplný gastrotrdlo, do receptu přišel samozřejmě římskej, akorát z hlavy se nějak vykouřil :D
OdpovědětVymazatTen krámek s kořením musím vyzkoušet!
OdpovědětVymazatCeler do mrazáku nebo z neho udelat polévku.
OdpovědětVymazat