PF 2013

Uplynulý rok byl, jak jsem předpověděla, raut. Někdy jako Designbloku a někdy jako v Jihlavě, tak to prostě chodí. Všeho byl nicméně velmi milý přebytek - jídla, dojmů, vašich návštěv a lajků i komentářů od naprostých trotlů. Moc by nás potěšilo, kdyby to tak zůstalo i v roce 2013. Děkujeme za vaši přízeň!

Vývařovnu čeká v příštím roce docela zásadní odloučení. Karol jede na půl roku do Miami, já do Londýna a Pakočka tak bude naším jediným zástupcem a českou základnou. Doufám, že naše následné a velkolepé shledání na festivalu ve Varech přežijeme. 

Vy se nicméně v nadcházejícím roce můžete těšit na několik věcí:

- Karol chystá podrobnou dokumentaci svého pobytu v USA. Jaký název by se vám líbil? Super Size Karol? Kalor Karol? Imperialisté útočí cukrem?

- Pakočka se pro vás bude probírat dolními regály.

- A já se zaměřím na podobný demence v kuchyni, jako je kuřecí soté nebo sklenička na laté.

- PREMIÉRU dokumentu Ivany Hucíkové o menzách. S námi, pochopitelně.


XXX

Hodně eidamu na vrchu celý nový rok,
Hannah a Pakočka a Karol.



SOUVISEJÍCÍ:
BEST OF 2012


Za party oblečky děkujeme H&M.

BEST OF 2012

Minulé PF vzniklo ve smutně sváteční atmosféře, ale s doufáním ve spoustu gastro spíšjo v roce 2012. Jaký byl?

LEDEN
Pakočky článek v lednu na Vývařovně odstartoval nekonečný seriál o lásce, fetiši, nezbytnosti, alfa-omeze, pečení pro mladé dívky, jak chcete:
PAKOČKA LOVES REMOSKA

Hannah a gastrokinematografie:
GASTROREALITA: DVĚ JSOU NOVÝ TŘI


ÚNOR
Ačkoliv se to zpětně nehodnotí úplně snadno, únor se mimořádně vyvedl.
Pakočka povečeřela velrybí maso:
KDYŽ JE ZIMA JAKO V NORSKU, JEZTE JAKO V NORSKU

Všechny odrovnala estetickým mazáním chlebů:
GASTR-ART

Karol začala mapováním politické gastroscény reportáží z Japashopu:
TOMIO, MĚ VOMYJOU

Diskuzi vzbudil Hannažin report z Imperialu:
SPÍŠ NE NEŽ JO, ŠÉFE

Její mezinárodní reportáž z německého veletrhu biopotravin už méně:
BIOFACH, NORIMBERK


BŘEZEN
Naši veškerou březnovou snahu zastiňuje článek hostujícího Víti o berlínské menze, který vedle kvalitního obsahu přinesl i kvalitní a tolik vytoužené nenávistné komentáře:
VYVAŘUJETE: VÍŤA RECEZUJE BERLÍNSKOU MENZU

DUBEN
Emoce z diskuze o berlínské menze měly svou dohru. Každému co jeho jest.
PÁR VĚCÍ, PO KTERÝCH SÁHNOUT V ČESKÝCH OBCHODECH
Největším aprílem bylo, že článek vyšel omylem na apríla, takže se dotkl mnohem méně lidí, než měl.

Karol posunula hranice investigativního foodblogerství zase o kus dál:
S POLITIKY NEBAŠTÍM: JÍDELNA, SNĚMOVNÍ 4

VÁŠ GASTROHOROSKOP 2013

Vývařovna vám přináší věštbu ze sporáku zářnější než Vlasta "plynový" Plamínek & tučnější než Jolanda & démoničtější než Demeterová a laškovnější než Alešek! Je to tzv. "DELFYLICIOUS"!

BERAN

Sterilní budou ve vašem životě jenom beranní rohy, kterých si budete dopřávat dostatek. Váš osobní život naopak příliš sterilní nebude. Spíš než rohy v něm budou figurovat parohy.

BÝK

Letos budete mít konečně koule ochutnat býčí koule. Budete mít tendenci se občas v kuchyni pěkně zabejčit. Jako správní sudokopytníci si však na každém rautu budete umět řádně vyhodit z kopýtka.

10 VĚCÍ, KTERÝ MĚ SEROU V KUCHYNI

Blíží se konec světa a já nevidím nejmenší důvod, proč si ze své pozemské existence připomínat to hezké.

1# Když meju nádobí ručně, tak je voda buď pekelný ďáblův plamen nebo Antarktida. Nic mezi. Nikdy. Never. Proč taky. Jestli se proti mě nespikl celý svět, pak patrně celá galaxie a několik přidružených paralelních vesmírů. TAKJETO. Tečka.

Moje rozhořčení je takové, že jsem dokonce pokazila obrázek.

2# Ten super pocit, že už mam umytý nádobí a ten skoroinfarkt, když se otočím...a všimnu si hrnců na plotně. A pak ten super pocit, když se konečně zbavím hrnců....a von se zrovna se musí objevit ten  posranej pekáč v troubě, co, CO (...) !!! Sysifos hadr. Já - hadr v ruce.

VÁNOČNÍ DÁRKY: ALKO A HOUBY Z OCTEM GIVEAWAY!

Čauky mňauky.

Zaslechnuto na ulici před pár dny:

Malej chlapeček na rodiče: "A už jste koupili dárky?"

Maminka (panika): "Ale prosímtě, copak, dárky přece nosí Ježíšek!"

Chlapeček: "Ne."

Maminka (protiútok): "No a co ty, ty už máš koupeno?"

Nenakupujte, soutěžte. Protože z vlastní zkušenosti vím, že dárky od rodičů jsou občas hodně tendenční, Ježíšek fakt, ale fakt nic nenosí a vůbec nejlepší je nedostávat zajíce v pytli. A taky že nejlepší kuchař je chlast.

Připravily jsme pro vás nejultimátnější gastro balíček letošního roku: CIDRE PREMIER SUCHÝ & POLOSUCHÝ A VÁCLAVKY VE SLADKOKYSELÉM NÁLEVU.

Cidre je samozřejmně Premier a houbičky z ovčí biofarmy Košík.

Co po vás chceme? Protože víme, že jste kůže líný (my taky) tak nic. Teda skoro nic. Jen nám nechte koment pod článkem (nejlíp s kontaktním mailem), do čtvrtka 17.00 hodin. Pak vylosujem společně s panem Google random number generatorem náhodný komentář.

Tak hodně štěstí. Gastroštěstíčka.

Takhle vypadá sladkokyselá, suchá a polosuchá výhra.

pics by VH.

ZMĚNA PERSONÁLU ZLIKVIDOVALA PODNIK - (NE) DOBRÁ POLÉVKA

Nikdy jsem holešovickou Dobrou polévku nepovažovala za kdovíjaký klenot gastronomie, nicméně ve chvíli, kdy jsem si potřebovala koupit teplý oběd do 50,- a nestíhala vařit, mi to přišlo jako fajn investice. Vesměs kladné hodnocení jsem jí udělila i ve dvou recenzích, tady a tady. Ty ovšem ztratily svou platnost s nedávnou změnou majitele. Z polévky se stala poblívka. Co mi na změnách vadí?

1# Tak za prvé, název podniku lže. Což o to, kdyby nebyla jen dobrá, ale spíš to většinou není ani polévka.

V odborné terminologii tomuto jevu říkáme tzv. klamavá reklama.

2# Kolegyně si nedávno objednala kukuřicový krém. Nejen, že se krémy zpravidla vyznačují tím, že v nich neplavou tuhé částice, ale tyto části taktéž zpravidla nepřipomínají zatoulanou slupku laciné uzeniny monstrózních rozměrů.

MŮJ TÝDEN PLNÝ GULÁŠE

Teď vám povím příběh, ale jen povím, protože k němu nemám žádný fotky. Že jsem si měla každý guláš vyfotit, mi došlo až včera, kdy mě tohle jídlo zase dohnalo.

V pátek před minulým víkendem jsme s mým klukem koupili na trzích dančí maso na guláš a těšili jsme se, jak si ho v sobotu nebo v neděli uděláme. Bohužel jsme se k tomu přes nejlepší bun-cha na Žižkově, opulentní snídaně, trojité rande (takoví jsme magoři) s Pakočkou a jejím klukem a Danielou s Kubou v Dishi a čtvrtkilové steaky nedostali. Nevadí, uděláme si ho v pondělí.

Nejen, že uplynulej tejden byl naprosto vyčerpávající, debilní a pojebanej, ale nic jinýho než guláš jsem nejedla.

V pondělí jsem pozvala kamarádku na guláš, bohužel odcházela před půlnocí zklamaná. OK, můj týpek sice slíbil, že ho bude vařit od čtyř, ale zasekl v hospodě a začal až v devět. Blázínek. Říkala jsem si, že se snad nedočkám. Tak určitě. Guláš jsem si dala v souladu se zdravým životním stylem a dietou Heleny Vondráčkové na dobrou noc a byl samozřejmě naprosto ultimátní. Stejně ultimátní byl i v úterý večer. Dvakrát. Ve středu se sice dostavil trochu frustrující pocit ze stereotypu, ale jak říkám, guláš byl vážně skvělý a tím se dojmy vyvážily. Ve čtvrtek jsem až do odpoledne pomáhala s mazáním chlebů a jiným cateringem v Zeleném bistru na DesignSupermarketu. Při takovéhle práci samozřejmě dostane najíst, hej a více co bylo? Guláš. Pochopitelně moc dobrý, nebylo mu co vytknout. Večer jsem dorazila domů tak vyčerpaná a zřízená, že když přede mě postavil můj kluk teplou večeři, snědla jsem jí opravdu vděčně a bez poznámek typu "zase guláš". No aspoň jsme ho konečně dojedli.

SALÁT S PEČENOU DÝNÍ, RUKOLOU, KOZÍM SÝREM A BRUSINKAMI

Co mi dovede vždycky zpříjemnit den v práci je, když se kolegové zvídavě ptají, kde jsem si koupila oběd a to zklamání v jejich očích, které pak následuje, když jim řeknu, že je vařený doma.
Tolik moje škodolibost.

Tenhle je ale tak skvělý, že se o něj musím podělit. Zdrojem prapůvodní inspirace je Silvia Kančevová, jejíž maminka je autorkou jednoho z našich nejgooglenějších receptů vůbec.

Salát s pečenou dýní, rukolou, kozím sýrem a brusinkami.

Ingredience: 

(na 2 porce)
- 1/2 pytlíku rukoly

- 1/2 malé dýně hokkaido

- trochu kozího sýra (např. Billa - Naše Bio), veganská verze s 1/2 balení přírodního tofu

- hrst sušených brusinek (lze použít i nakládané)

- olivový olej

- lžíce tymiánu

- pepř

- sůl

- chili

Postup:

Z dýně vydlabeme střed ze semínky. Její očištěnou část nakrájíme na cca 3 cm kousky a vyskládáme v jedné vrstvě do nízkého pekáčku/zapékací mísy. Zakápneme olivovým olejem a okořeníme tymiánem, pepřem, solí a chili. Pečeme na 200 stupňů cca 30 minut nebo dokud dýně nezměkne. Cca 3 minuty před koncem pečení do pekáčku přihodíme brusinky a na kostičky nakrájený sýr, aby změkl (není cílem ho rozpustit). U verze s tofu se vyplatí tofu nakrájené na kostičky přihodit o něco dřív, aby se dostatečně prohřálo. Teplou směs promícháme s rukolou a podáváme. Mňamka!

P.S. Stále soutěžíme o LOMO FOŤÁK, více info TADY!

VÁNOČNÍ SOUTĚŽ O LOMO FOŤÁK

Rok se s rokem sešel a za chvíli budou korky lítat do vzduchu. A jelikož Vývařovna myslí na to, abyste neměli bídu pod stromečkem, můžete u nás vyhrát tuhle šampíčkovou krásku. Jmenuje se La Sardina a kdybyste nevyhráli, můžete si ji koupit v Lomography obchodě přímo TADY. Skvělé tipy jak na ní najdete třeba na CZ/SK LOMO FB!

Jediné, co proto musíte udělat, je poslat na můj email hosek7@gmail.com nějakou pěknou vánoční momentku. Do předmětu emailu uveďte "sardina". Fotky pak zveřejníme na našem facebooku, kde si je budete moci prohlédnout a 24.12.2012 v 12:24 vítěze vybere odborná porota. Všichni, kteří se zapojí dostanou kredit na Lomography stránkách.

Na závěr jedna momentka z dob, kdy spolu Karol a Hannah bydlely. Tipněte si, která z nás to PéeFko pokazila (...)

CZECH VEPŘ PHOTO: ZABIJAČKA NA NÁMĚSTÍ!

Doufám, že mi bude prominuto všemi vegany a vegetariány, ale mně se splnil sen: vždycky jsem chtěla jít na zabijačku. Nebo aspoň  částečný sen- přístí kolo si představuju někde na stavení, včetně míchání kotle s prdelačkou a popíjení slivovice od časného rána.

Ovšem když se nám víkend po pražský svatohavelský zabijačce poštěstilo a natrefili jsme na klatovským náměstí na další vepřovraždu, nemohli jsme odolat!

Tentokrát jsem dorazili právě včas, vepř už sice byl poražen, prejt se vařil a krev vřela, ale čekala nás ještě krásná exhibice čistý práce pod vedením místního pana Krkovičky z řeznictví na hlavní nákupní třídě. Rozeklání vepře ve dví, oddělení kůže, špeku, žebírek a panenky. Radost to pozorovat. Reakce dětí: vesměs vládlo nadšení proložený jitrničkama v ruce.
Jediné čeho jsme se vzdali byla samotná konzumace, protože na nás pro změnu doma čekaly jehněčí hody. No kidding. Ale pivo u stánku jsme si dali.
Mimochodem- opravdu tady neprezentuju férii sadismu, ale tradiční český obyčej, který je součástí našeho kulturního dědictví. Prase je symbol blahobytu, z prasete se NIC nevyhazuje. Tohle je memento pro prase a díky řezníkům, kteří to umí a dělají to jak se patří. Viz výstava v Musaionu.

Czech Vepř photo, kategorie zabijačka:

Idylka na náměstí a soumrak řezníků.

Dechovka nesmí chybět!

NOVÉ VIDEO: PSÍ VS. LIDSKÁ KONZERVA

Jedním z našich nejúspěšnějších článků vůbec bylo porovnání psí a lidské konzervy. Pokus jsme se tehdy snažili zaznamenat na video, ač se nám to režisérsky příliš nepodařilo. Nebo úplně naopak?...ENJOY!

20 TIPŮ JAK UDĚLAT DOBRÝ FOODBLOG

Ano, je to tak, dnes s vámi čtenáři zkusíme sdílet něco ze svého know-how. Bez záruky & zadarmo.

1) Objevte díru na trhu. Vyplňte ji.

Když jsme přišly s blogem my, nikdo v ČR nepsal o jídelnách a menzách a my tuhle díru vyplnily. To samé udělal před lety pan Cuketka - nikdo v ČR tehdy zkrátka a jednoduše nepsal foodblog.

2) Buďte kontroverzní.

 Náš kamarád a módní bloger Czech Fashionisto Víťa Ivičič v jednom rozhovoru řekl, že "dobrý blog vzbuzuje kontroverzi." 

To je naprostá pravda. Nemusí jít o hejty menz, kantýn nadnárodních společností a mizerných rautů.

Z KULTURY: KONEČNĚ GASTRO VÝSTAVA!

Už bylo na čase! Jídlo je velký kulturně společenský téma a konečně se dá natrefit i na pěknou gastro-výstavu, obzvlášť pro milovníky opravdové vintáže!

Druhá polovina 19.století je období C.K monarchie a taky období kam v současné době Národní muzeum řadí cyklus výstav týkající se monarchie. Minimálně to platí pro tuhle gastro perličku: Krmě- jídlo- žrádlo.

Výstava je to spíš naučná- takže pokud nemáte náladu na čtení obsáhlých panelů, nechoďte tam. Pro nás ostatní, kteří si rádi na výstavách čteme a historie v souvislostech (Danielo, pokud to čteš, pardon, jsem laik, pouhý gastro-histo-laik!) nám není cizí: jupí!

Dozvíte se čím se vyznačovala strava buržoazie a aristokracie a jak jedly venkovské vrstvy, dozvíte se, že kořeny firmy Orion jsou ve Vinohradském sklepě a že právě tady vznikly slavné Kočičí jazýčky (aha!) a vánoční kolekce.

Hodně vtipný jsou makety jídel a rekonstrukce kuchyní, včetně tý černý nebo šlechtického parádního salonku. Ano, maličko skanzen, ale na hodinku velice vkusnej a přijatelnej.

Pardon, tenhle bravurní fotorománek patří až ke druhý části článku, do Hlubočep, ale proč to neotevřít pěknou fotkou?
(Aneb Me, myself a prejt s pivem)

ZAKLÁDÁME REKLAMKU - POMOZTE VYBRAT NÁZEV!

Jelikož je Pakočka geniální copywriter (něco jako Peggy Olson) a já něco jako génius ve všem ostatním a v copywritingu ještě něco víc než génius (trochu jako Don Draper, ano), zakládáme si reklamku. A jelikož je prý dobré, aby taková reklamka měla nějaký název (já byla pro reklamku bez názvu - zbytečný plejtvání energií, že, ale klioši na to údajně jdou...), prosíme vás čtenáře o pomoc!

Zde výsledky naší bouře mozků, z nichž bychom název rády za pomoci vás čtenářů vybraly:

HP  - Hošek & Pakočka - jakože dobrý, ale zabrali nám to nějaký chlapi co vyrábí tiskárny. Voser.

Paka - Pakočka & Karol - ukradlo nám to nějaký blbý město. Kromě devíti tisíc lidí v něm vůbec, ale vůbec nic není. Smolík.

 

Tady poznámka - asi se ptáte, kam jsme odstrčily Hannah - osobně nevidím důvod, proč brát do své reklamky schopné a šikovné lidi, když by kvůli tomu měl utrpět její název. Dovedete si představit, jak hrozné by to bylo, kdybych já, Karol, chtěla založit reklamku se Standou, Radkem a Cecilem?

No já vám to říkala.

HOŘENÍ V PEKLE

(Fotka z večeře, jsem čtvrtá zleva)

Hoření v pekle je činnost, kterou čas od času doporučuju všem lidem kolem sebe, většinou spíše těm, co mi vadí než svým oblíbeným uživatelům. Nedávno došlo i na mě. Protože po večeři u přátel, na které jíte skvělé antipasti, domácí pizzu a pastu se slávkami, navíc mezi architekty, právníky a designéry porcelánu, co distingovaně odešli v povznesené náladě, zatímco vy ve čtyři rán kopete do kol od aut a křičíte "houkejte, auta, houkejte" a vedete s týpky v baru i-na-Vývařovně-nepublikovatelné konverzace, se nedostanete do Drůbežího ráje. Po takové noci jdete přímo do Pekla.

Tím spíš, když konečně víte, kde je:

Lidová jídelna Peklo, Vodičkova 36, hořící útroby pasáže Světozor.

Otevřeno od pondělí do pátku, od 10 do 15.

BOJUJEME S BÍDOU: BETLÉM Z POTRAVINOVÉHO LETÁKU

Chudí spoluobčané, tíží vás obavy z blížících se svátků zla, zadlužení a závisti? Pociťujete finanční impotenci díky inflaci? Již nezoufejte! Náš adventní speciál vám umožní užít si Vánoc, jako by to nebyl váš nejnenáviděnější den v roce!

Prvním krokem je zajištění dekorací. Jelikož si nedělám iluze, že by si průměrný čtenář této rubriky mohl dovolit něco tak zpustle rozmařilého jako je návštěva papírnictví, obstaráme si pro nadcházející sezónu dostatek potravinových letáků. Výhodou, kterou u nich oceníme v prvé řadě, je zejména to, že jsou zdarma.

Tzv. "Branded Betlém"

EPOCHÁLNÍ RAUT V LUCERNĚ

Poslední dobou trpím akutním nedostatkem inspirace a tvůrčí krizí. Nedaří se mi to potlačit, ani sobotním snídáním sektu a brunchováním v újezdský cukrárně (grogy a indiány a gogo). Prostě nejsem vtipná. Zkouším se konejšit faktem, že jsem nikdy nebyla. Ale nepomáhá to. Za týhle situace mě mohla spasit jediná (gastro)věc: RAUT JAKO PÁN.

A díkybohu přišel!
16.podzimní společenské setkání v Mramorovém sále Lucerny a Vzpomínka na Váslava Havla.
Vzpomínalo se v kině, kde celý večer běžely dokumenty a krátké reportáže. Vzpomínalo se u čokoládové fontány v kavárně. A také se vzpomínalo v Mramorovém sále u kančího se šípkovou. Co se rautu týče, bylo to snad nejlepší vzpomínání jaký si můžete představit.
Lucerna Catering patří dlouhodobě k mým favoritům, fresh nápady se snoubí se starosvětskostí, to mám ráda. A občas se povede nějaký ten rekordní bizár.
Top 3:
1) Mini brambůrky s uzeným matesem a bryndzou- rozumějte, to jsou ty roztomilý mini chlebíčky na druhý fotce, bryndza je samozřejmě z Košíku. Gastro nápad na rauty roku!

Klasika, která vždycky potěší: chlebíček.

JAK CHTÍT OD ŽIVOTA NĚCO VÍC: JAMÓN

Když jsem se v červnu přestěhovala na Žižkov, byl náš byt pojatý dost minimalisticky (pořád je). Berlín, říkám celou dobu, vybydlený, říkal plynař, co nám odpojil karmu. To je pochopitelně věc názoru. Kuchyň by každopádně snesla pár zásahů, na které se však nedostávalo prostředků. Mohla jsem si vybrat jen jednu věc. Sporák? Židle (množné číslo)? Kuchyňská linka místo desky na pračce? Těžká volba, že?

Nakonec jsem se rozhodla pro jamón.

Taky byste do něj měli jít. Oživí kuchyni i celý byt, přátelé vás budou chtít neustále navštěvovat, vašeho psa přejde letargie a bude zase vesele pobíhat.

RECENZE MENZ: HOSTIVAŘ

Na tomhle místě před rokem a půl vznikl prvotní impuls psát blog a recenze menz. Rok a půl jsem bojovala s tím, abych přesvědčila sama sebe se sem vrátit. Přečtěte si proč: Tak ZLÉ to dosud nebylo.

1# Nějaká kapacita český žurnalistiky nedávno napsala, že Česko je popelnice Evropy. Já jako nekapacita český žurnalistiky dnes musim napsat, že menza Hostivař je popelnicí Karlovky.

2# Pamatujete, jak jsme si vždycky na základce dělali prdel z toho, proč je náááhodou po tom co byl guláš druhej den vždycky gulášová polívka? No, starý vtípky a hliníkovej příbor nerezaví.

 3#Začněme poblívkou: Od publikování článku o jídelně České televize patří kategorie "Najdi 5 rozdílů" mezi mé oblíbené. Tak teda, najdi 5 rozdílů, a honem! Ne, rozdíl v prostírání se nepočítá.

Původně jsem polévky chtěl otitulovat "Sračková s kousky" a "Sračková jemná", ale přijde mi to přirovnání nefér..vůči sračce.

BRNO: ZEMANOVA KAVÁRNA A CUKRÁRNA

Bienále grafickýho designu bylo príma. Možná víc než príma, ale právě mám v sobě třetí skleničku sektu a jiné adjektivum mě nenapadá.
Imho, konečně jsem měla pocit, že jsem na výstavě-soutěžní přehlídce, která má co říct a vypadá opravdu světově, ale nijak se vás o tom nesnaží násilně přesvědčit, a představuje něco, co až tolik neznám, ale poznat chci. A není roztahaná, protože i když se konala na více místech, Brno má tu výhodu, že je malinký a kompaktní. To jen tak na okraj, aby byla souvislost proč jsem se na jeden den ocitla v Brnisku. Off topic, takzvaně. A už je po všem, zase za dva roky čau.

Zastavení první brněnský pak muselo být v Bistru Franz:
Dozníval tam týden aškenázké kuchyně a já si dala "latkes s jablečným pyré". Latkes jsou tradiční placky, které se jedí o Chanuce, my laici bychom řekli- bramboráčky. Proč ne. Hodnotím 6 rameny ze sedmiramenného svícnu (jedno rameno mínus je za čekání, přišli jsem na poledne a byla teda extra špička).

Ovšem perla Brna nás čekala teprve po bienále: Zemanova kavárna- a pozor, neplést se Zemankou, tohle je cukrárna a kavárna na Josefské.

BOJUJEME S BÍDOU: BARVENÍ VLASŮ ČERVENOU ŘEPOU

Chcete mít vlasy jako Paulína a jste chudí jako já? Vypadají vaše stvrzenky z bankomatu povětšinou takhle, a berete si je zejména pro jejich praktické využití když, ehm, nemáte na normální papír?

Foto osobní archiv autorky.

 Už nezoufejte! Díky mému géniu si i vy, chudé děvy a chasníci můžete dovolit pink parádičku dosud vyhrazenou jenom bohatým blogerům!

KEČUP

Od smažených pondělků je to jen kousíček k burgerovým víkendům a celý týden spojuje jedno slovo: kečup. Můj kluk spotřebuje lahev týdně, pro mě je to spíš sváteční záležitost, O to víc si to pak užívám. And the winner is: 

Poměr rajčat v koncentrátu (protlaku) je 2x takový než u tolik oblíbenýho Heinzu, kterej má jenom prostě hezčí design a lepší reklamku. Jinak stojí za prd. Dobrá je i varianta Bio ve skleněné lahvi. Víc o kečupové problematice tady a v mnoha dalších článcích včetně reportáže ze Sušické továrny Spak, kde vám vysvětlí, jak to nejspíš bylo s těmi mykotoxiny.

Doporučuju k šunkoflekům.

No a samozřejmě, nejlepší omáčkový claim goes also to Sušice: Špak má šmak.

Na jakým kečupu frčíte vy? 

REFLEX. AMATÉRSTVÍ NA DRUHOU.

Když přišla Karol s tím, že po ní a trochu i po mě s Pakočkou chce Reflex rozhovor o menzách, řekla jsem si OMG, to zase bude. Hej a víte co? Jakože...OMG, to zase bylo?

Logo Reflexu bych v ilustrovaném slovníku přiřadila k pojmu "žumpa" či "dno". Spíše než jako bulvár, jak jej ostatní často nazývají, mi přijde, že mají tendence chytat se témat, na které za ně upoznornili jiní a zpopularizovat ho tím nejvíce ukřičeným způsobem. Přitom je úplně jedno, o jaké téma jde, hlavně, aby se s ním ztotožnilo co nejvíc čtenářů. Menzy nepatří mezi výjimky.

Reflex politikům vyčítá vulgaritu a nestoudné způsoby.

Přitom dělá to samé.

Nejnovější záležitostí je Pitomio Okamura. Důkaz toho, že celá redakce dávno přišla o poslední zbytky sebeREFLEXe. Buď nemají sofistikovanější způsob, jak shodit člověka, s jehož názory nesouhlasí, nebo chtějí prodávat. Navzdory tomu, že obojí je nejspíš pravda, je to špatně a je to smutné. 

Reflex dlouhou dobu vyčítá veřejně činným osobám, že svou práci dělají špatně a nesvědomitě. 

Ani tady ale časopis nejde příkladem:

Karol rozhovor nedostala k autorizaci. Když minulý čtvrtek Reflex vyšel, zírala jsem. Možná by si mohla stěžovat, že v našem názvu VÝVAŘOVNA.COM spletla redaktorka 5 písmen z 12. Protože když zadám adresu VYVAŘOVNY.CZ (vyvarovny.cz), žádná stránka o jídle se mi nezobrazí. Poplést doménu u stránky, o které píšu, je vážně moc i na Reflex. Ale možná, že rozhovor nakonec ani není s ní, je s jakousi Karolínou Hošek, zatímco naše Karol má v občance Karolina. Ale nechci znít jako hnidopich, tak třeba někoho zajímá rozhovor o neexistujícím blogu s neexistujícím člověkem, proč ne.

Koncept, kdy novináři špatně píšou o tom, jak kuchaři špatně vaří, je neotřele a progresivně český.

V on-line verzi rozhovoru (ODKAZ ZDE) najdete navíc odpovědi mě a Pakočky. Dozvěděla jsem se, že i já píšu pod svým pseudonymem, protože je naprosto vyloučené, že by se ve 21. století, v Evropě, v době otevřených hranic mohl někdo jmenovat křestním jménem Hannah.

"Jsou to přestupní stanice mezi školními jídelnami a „dospělým“ stravováním. Jak se jí ve vysokoškolských menzách? Nic moc, dozvíme se z blogu Vývařovny.com, který dělají tři mladé dívky. O projektu jsme mluvili s Karolínou Hošek (Karol) a jejími kolegyněmi s pseudonymy Hannah a Pakočka." - zdroj: Reflex.cz

Reflex často kritizuje "českou malost". 

Sami jsou ale banda zakomplexovaných chudáčků.

Vysvětlení: No-name týpek z Týdne, plátku, o kterém všichni s překvapením zjistili, že ještě pořád vychází jen v souvislosti s kauzou píšícího politika Radka Johna, kritizuje v kanálním magazínu Reflex  šéfredaktora Respektu Erika Taberyho za to, že na svém soukromém FB profilu chválí knihu, která se mu líbila. 

Nevermore pro tento týden (měsíc, rok): nejprodávanějšímu Manifestu amaterismu u nás.

Názory autora se nemusí shodovat s názory zbytku redakce.

VYVAŘUJETE: MÍŠA RECENZUJE MENZU VE FINSKU

Už dlouho tu kloudně nepadla řeč na menzy. Chyba na mé straně, výrazně víc totiž pracuju než studuju. Naštěstí mě pro dnešek zastoupila Míša, která o svých finských dobrodružsvích bloguje TU!

Míša & šťáva z mumínků!

O plná bříška finských i zahraničních studentů se v Helsinkách stará síť Unicafé, která má pobočky
po celém městě. V centru města je hustota Unicafé vyšší než nonstopáčů na Žižkově, cena super a kvalita jednotlivých zařízení moc nekolísá.

VÝVAR V KOSTCE

Klasický gastro-deníček posledních pár týdnů:

Gastro vydírání non plus ultra:

To co vidíte výše je "hruškový závin s vanilkovou omáčkou" (nejsem si jistá, ale tuším, že tam byly ještě nějaký přívlastky, ale prosímvás- byl to jen štrůdl z hrušek a vanilková omáčka) a já odmítám za podobný věci dávat víc než 50 korun...tenhle stál přes 80 (restaurace Ola Kala na Korunní- jeden z příkladů totálního přecenění se...). Hamby, styďte se!

JI.HLAVA 2012

Minulý víkend byl opět ze série těch vyvedenějších. Opít se v pátek do bezvědomí ve Fraktálu a na zahajovací párty 4+4 dnů v pohybu byl ten nejlepší možný warm-up před zakončením Festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě.

První jídlo sobotního dne: smažák, nově otevřené a doufám, že brzy zavřené bistro u OGV, 16.30:

V Jihlavě bylo vše patřičně hnědé. Zatímco v Praze se bojím vzít šaty ze showroomu na akci proto, abych v nich nepotkala 10 dalších holek, tady jsem byla pro jistotu v šatech jediná. Můj doprovod si vzal sako a narozdíl ode mě nebyl sám - měl ho ještě vyznamenaný Vojtěch Jasný. Abychom setřeli tenhle kulturní rozdíl, opili jsme se nejvíc ze všech.

100% KOŠER: IZRAELSKÉ GASTROZÁŽITKY

Strávila jsem měsíc v Izraeli. Pokud jde o gastronomii, je to skutečně země zaslíbená. Na čem jsem si pochutnala?

1# Šabat šalom: První šabatová večeře. Budoucí student ješivy v Jeruzalémě mi vynadal, že jsou trojúhelníky asymetrické, jelikož se neskládají jen z jednoho druhu příborů. /Soo sorry for not keeping kosher./

2# Nevím jak to máte s hummusem vy, ale pro mě to byl ráj. Pro představu: V supermarketu velikosti standartního Albertu mají zruba 30-50 značek, druhů a velikostí, které stojí od 25 do 150 Kč (100g -1kg balení). Kupovaný vyjde výrazně levněji než domácí výroba & v ledničce vydrží cca týden (na luštění etikety čtu hebrejsky moc pomalu proto budu věřit, že je to absolutně bez éček).

3# Kafe. Ranní, odpolední, večerní a všechny další. A všechny dobrý. / Americano s kakaovým práškem a skořicí ze školního bufetu 25 Kč, arabský kafe s kardamonem, ice coffee či špíš kafová ledová tříšť 25 Kč, arabský kafe a vanilkový rozspustný Nescaffe u známých./

RECEPT MILOŠE ZEMANA - POLÉVKA CO ROZPLAKALA JEHO DCERU

Tuhle jsem dělala rozhovor se starým jezevcem. Zeptala jsem se ho, čemu se naposledy zasmál. Řekl, že mně! Podívejte se proč!

Co vy a Milda? Na hrad nebo nahraď (někým jiným)? Má důchodce z Vysočiny rád vysočinu? A vysokou? A vysočinu z vysoký?

P.S. Recepty prezidenských kandidátů Jany "BOBO" Bobošíkové a Vladimíra Franze tu a tu.

STREAM NA DOBROU NOC

Pakočka na stránkách Vývařovny prožívá už několikátým měsícem svou gastrotelenovelu a ani já už nechci žít v gastro-osamění. Naše příběhy se samozřejmě trochu liší, jako příměr bych uvedla asi to, že ona bydlí na Vinohradech a já na Žižkově a to z nějakého důvodu. Týpek přišel včera z hospody o hodinu a půl později. Odpoledne jsem dostala Raffaello. Po shlédnutí Prostřena, toho, ve kterém si Alena přinesla na páteční večeři vlastní jídlo, jsem mu řekla, že mu uvařím párkovou omáčku a ať to klidně v práci řekne Petře Pospěchový, je mi to jedno. Nadiktovala jsem mu nákup. Ze Žabky donesl vše a k tomu i Ruský Standard. Toto gesto hodnotím plným počtem srdíček. Po jídle jsem si každopádně musela pustit tuhle reklamošku. V holandštině je ještě o trochu lepší než v češtině:

"Lichtendilikat nové deliš? " ptá se Paulína na Facebooku. Tak určitě.

A následuje YouTube streamovací fotbal: ČESNEK - tajemství pyramid konečně odhaleno.


Ze stejné dílny: PÁRKY. To k té párkové omáčce.
"Je možné je ohřívat přímo ve folii, ve které přicházejí do prodeje. A jejich výrazná chuť určitě najde své vyznavače."

MASOX- PAKOČČÍ VÝVAR Z DB

Hodně fotek a málo času na podrobnější zkoumání. Pakočka se letos věnovala intenzivně módním přehlídkám a málo večírkům s vínem, křupkama a tak. Pakoččí vývar z Openstudia ve Šporkáči (už je to tak familiérní, skoro jako šťouchání se s Larisou a Xannax- klikni!-).

Porcelán, sklo a těžký pánve, porculánová "dietka", kelímky od Jovokoktejlu a hořčice a víno s Designvidem.

Š-porkův výběr:

Maestrokatastrof: porculánový urničky a rakvičky. Vkusná výzdoba stolu, když čekáte hosty. Na koření nebo popel.

Hidden Factory- samý srdcovky. Ať už to jsou reprodukce plastových kelímků z pozůstalosti po prarodičích (true story) nebo poletuší netopýr do zásuvky (svastika na prsou included).

Podle všeho nejpopulárnější letošní výrobek. Až se trochu stydim, že to omílám po stodevadesátýtřetí... 

Marhlad - jedna z mála věcí co nesouvisí s gastrem, pardon.

 Hannah, až si tohle přečteš, tak omdlíš, ale ano, je to tak, opravdu se to stalo a já zmiňuju tuhle sadu nádobí JUMBO od Daniela Gonzalese/MUTANTY pro Novou huť. Litinový nádobíčko dělaný podle starý technologie. Líbí se mi, že vypadá bytelně a poctivě a to mám ráda, jako bramborovej salát.

Mimochodem, vyhrálo to cenu šéfredaktorů, ale to nás zas tak nepálí.

Ale líbí se nám, že Daniel prý fandí Vývařovně (co se řekne na baru v Lese po půlnoci je pravda, i kdybych měla shořet v pekle) a taky to, že byl v Prostřeno (link vám nedám, hledejte si sami). Takže jestli Daniel jako člověk, co kreslí a plácá pánvičky fandí holkám, co se pak s pánvičkama plácaj u plotny (a někdy zoufalstvím do hlavy), je všechno v nejlepším pořádku a vesmír funguje (zatím).

PŘELET NAD KAVČÍM HNÍZDEM: JÍDELNA ČESKÉ TELEVIZE

Přehlídka podnikových jídelen pokračuje: Po měsících menzovního anti-mlsu, paskvilech a patlanicích v Poslanecké a odpornostech v Ogilvy jsem dostala možnost svůj žaludek uvést ve známost s výkvětem gastronomie GTH cateringu v jídelně České televize. Výrazně jsem si polepšila, ale i tak je tu na čem pracovat. Jak mi chutnalo?

1# Jaké to asi bude? Jsem napjatá jako tým Československé televize v Měšťanské besedě 1.5.1953.

2# Než ochutnám, pro jistotu se přeptám ostatních: Pro zachování objektivity jsem zvolila uspořádání ankety, jakožto klíčového žánru nejen televizního zpravodaství:

Petr: "Byl jsem tam a pálí mě žáha."

Pavel: "Dal jsem si holandský řízek, neboť mě na něm vábila kyselá okurka, kteroužto jsem nedopatřením upustil a dav ji zašlapal do podlahy, tudíž jsem k obědu pozřel holandský řízek se švestkovým koláčem."

Markéta: "Je mi blbě."

DESIGNBLOK 2012 (SCROLL-DOWN, PLEASE)

Minulý týden byl opět velmi vyčerpávající, v podstatě jako každý týden. Probíhal Designblok. Omlouvám se za pozdní příspěvek, ale v mém případě je poslední dobou úspěch, když sem dám vůbec něco. Minulý rok byla Vývařovna přísná . Larisa, naše designbloková Miss PR, Miss Sympatie, Miss úsměv, Miss dlouhé šaty a Miss Universe, nám slíbila, že příští rok si odneseme úplně jiné dojmy. Jak by řekla její nová nejlepší kámka Pakočka: DÍKY, LAR!

Popořadě:

Designblok pro mě začal v pondělí v 11:00 v rezidenci primátora na Mariánském náměstí. V pozvánce bylo uvedeno, že bude následovat raut. Tak určitě. Libuši Šmuclerovou dojalo, že vidí tolik lidí zajímajících se o design, ale my víme svoje. Haters gonna hate, lovers gonna love, bloggers gonna eat. Ještě štěstí, že mým úkolem je dokumentovat právě jídlo. Můžu ke všemu přistupovat svědomitě; empiricky a povyšovat se nad všechny nenažrance. Catering obstarávala externě firma Vyšehrad Catering. Nikdo samozřejmě nemohl čekat, že chlebíčky bude mazat Jana Zielinski a Jiří Macek osobně. 

To, že na žádném rautu nesmí chybět červená řepa je u nás stejně železné pravidlo jako že to nemáte  přehánět s pečivem. Na fotce vidíte (tušíte) červenou řepu s gorgonzolou a ořechy. Vydařené!

ČÁROVÝ KÓDY NEMUSEJ BEJT HNUSNÝ

Když mi bylo asi 12, zatoužila jsem v rámci svýho osobního anarachistickýho džihádu proti globalizaci, konzumerismu a dehumanizaci pořídit si čárovej kód jako tetování. Dneska ráda, že k tomu nakonec nedošlo, ale čárový kódy mě pořád bavěj. A pokud jde o potraviny, existuje spousta způsobů, jak je kreativně využít, aby výrobek nehyzdily, ale naopak s ním skvěle souzněly. Enjoy!

MŮJ TÝDEN PLNÝ EMOCÍ

Můj kluk si mě hýčká a protože zná moje slabiny a guilty pleasures zavedl jen a jen pro mě tzv. "smažený pondělky".

Minulý týden to byl smažáček včetně legendárního mrkvokvětu a zabalenýho příboru (smysl pro detail je sexy).

Následovalo další guilty menu: smažený květáček.

smažák s oblohou

Smažení vol.2: květák, rajčata, brambory.

ZAŽÍT MĚSTO JINAK

No vážně...jediný večer kdy se na mě podepsala tzv."prohibice" (ne, vážně to není prohibice, pakliže se prodává pivo, víno a měkký alko) byl žel bohu pátek před ZMJ. V sobotu v osm hodin ráno jsem si sakra vzpomněla na to, proč jsme v určitou dobu (bylo mi tuším 16) přestali pít zelenou a griotku, nedej bože dohromady. Pít ústní vodu od Božkova a alkošťávu je smrt. Fakt.

Ale k věci, i přes kocovinu jsem upekla dva plechy jablkovýho koláče (ultralehký recept z mouky, oleje, jablek, cukru, oříšků, rozinek a skořice), zabalila a přinesla na Letnou, kde jsme s Hannah (měla svůj famózní coleslaw) a Karol (lehce pikantní dýňová polívka s krutonky) nachystaly skoro pětimetrový stůl, přepudrovaly si nos a s úsměvem vítaly všechny kolemjdoucí Zažít město jinak.

No, co si budem namlouvat, ačkoli se Hannah snažila to velmi zevrubně antropologicky popsat, náš potluck table nebyl plně pochopen (asi komunikační problém návštěvníků s pozvánkami na akci, nevím, dál) což znamenalo jediné: lidé si u nás stále něco (jídlo) chtěli kupovat (peníze), což je skvělá a léty prověřená formule, ale víte jak, my nejsme uplně standartní holky jako vdolky.

Ačkoli to bylo víc něž lákavé (zvlášť Karol měla hard times nepodlehnout) nepodlehly jsme a po vysvětlení, že stůl funguje na principu vzájemného nošení a výměny potravin (případně pití) jsme přistupovaly na menší úlitby typu: koláč za kafe, polívku za chleba, bábovku za hrst kaštanů (jen pro děti do 10 let). A všechny to bavilo. Dostaneš jídlo a máš k tomu dobrodružství. Aneb placení jako forma obchodu is sooo 2011.

Pakočka- jablkový koláč. Bez rumu s vypařenou griotkou.

GOOGLUJ, GOOGLUJ GOOGLÍČKU, VYGOOGLI VÝVAŘOVNIČKU

Dost po nocích ujíždím na Google Analytics. Tuhle jsem si otevřela seznam hesel, pod kterými jste v hledání Google našli & navštívili náš blog. Páni, vy čtenáři jste snad ještě mnohem bláznivější než my!

22. kosher style blog
66. mazat chleba
101. z prášku bramborová kaše
138. kde koupit pistáciový termix
158. veganské krevety
183. chleba se salámem
218. instantní pho
216. co upéct na party
230. salámové figurky
235. veselý verbíř
252. bujón ano ne
268. kolínka s kečupem
271. korýtko vepřového masa
287. Praha drinking team
358. kuřecí srdíčka blogspot
368. michelinské restaurace
370. mňamka
378. omg dieta recepty
379. orgie
380. party matfyz
400. šunkové prasátko Praha
423. www. minibazar labutě cukrovi
437. bílá klobása podle I. Vodochodského
466. čokohmota v lednici
478. dobrá derivace
487. enterolog
511. ježyš
526. kaktus ze salámu
543. láska v hrobě
554. luxusní dezerty
555. made in poland

RECEPT VLADIMÍRA FRANZE PRO VÝVAŘOVNU - VIDEO

Poprosila jsem s Vladimíra Franze na vernisáži výstavy jeho obrazů nejen s gastronomickou tématickou nazvané PROSTŘENO v galerii Carpe Diem o recept.

Za takhle slušný recept nezbývá, než vás vybídnout, abyste podpořili kandidaturu podpisem petice TADY, případně můžete začít jejím stažením a vytisknutím si vlastní sběr podpisů TADY. Další způsoby jak iniciativě VFP pomoci najdete TADY.

Případně můžete petici podepsat u nás už tuhle sobotu 22/9/2012 u našeho POTLUCK TABLE na Zažít město jinak.

Kdo z prezidentských kandidátů je zatím nejsympatičtější vám?
...a hlavně - tipněte si, na koho se můžete těšit příště!

BISTRO FRANZ V REMOSCE

Tak jsem se vrátila z Brniska. Nebylo to vůbec lehký, kocovina nás přitlačila k zemi a pak jsme nemohli najít městský okruh a vyjet, Brno nás prostě chytlo a nechtělo pustit. A něco na tom městě je. Minimálně mají jednu z nejpříjemnějších kaváren/bister ze všech možných, který jsem navštívila. Šéfuje tam Radek, který má 7 dětí (ano, radši to napíšu, ať předejdeme fámám jako včera večer), a nejedno mu s chodem bistra pomáhá (švarný synky potkáte třeba za barem a mladší třeba s Radkem sbírají pampelišky na tu skvělou limonádu, kterou zrovna pijete). Sedm dětí, krásná žena, a jedno bistro. Tahle nějak si představuju taky ono "chtít od života něco víc".

Fakt je ten, že večírek se vydařil, stejně jako moje re-prohibiční tvarohová buchta s mandarinkovou šťávou, mandlema a rumem (oujé). Osobně jsem celý přípravný proces musela pořádně podlejvat Starobrnem, protože co si budem povídat, byla jsem trochu nervozní. Přece jenom pečení na veřejnosti poprvé, chápejte, není to sranda.