PAKOČKA LOVES REMOSKA

Kromě sady talířů a příborů, který mi máma "nakoupila" díky bodíkům v Albertu, ručně šitých prostěradel a ubrusů od babičky mám ve výbavě ještě něco: starou vomlácenou hliníkovou remosku. (Ok, kdyby tady někde byli vážní zájemci, možná se někde najde i nějaký to zašlý rodinný stříbro a čínskej porcelán.)
Letos jsem v tomhle gastrozázraku uvařila celej štědrovečení druhej chod a Hannah na Boží hod svoje arabský kuře a ještě první lednovej týden mi po esemeskách líbá ruce za tohle kuchyňský prozření (od teď se stávám poslem remoskovýho evangelia, až na věky). A já jen říkám: jak sakra nemůžete neznat REMOSKU?!
A protože rok 2012 prostě BUDE lepší (teda už JE!) musím vás v rámci programově "lepšího roku" seznámit s asi tím největším českým gastrozázrakem na světě (ne, není to kuře s broskví, ačkoli co bych se za to styděla, jednou jsem tenhle majstrštyk vyfikla svým italským spolubydlícím a docela to ustály).
Jestliže rok 2011 byl ve znamení blbýho nadávání na Babicu, mimibazar a českou gastro-ignoranci, špatný návyky, hony za slevama a prošlým jídlem a vůbec gastropodvodů chci vás do novýho roku vyvýst na světlou stranu Síly, protože paní remoska je důkaz, že i češi (slováci) mají být na co hrdý (gastro-hrdý).

Remoska originál- rodinný poklad, objem dva litry aka dva pstruzi a brambory nebo klidně celý menší kuře. Na kachnu spíš čtyřlitrovou Remosku Grand.

Remoska je česká přenosná trouba z padesátek. Fígl je v tom, že celá varná nádoba je ohřívaná víkem ve kterým je topná spirála - tak nějak - technický podrobnosti jdou mimo mě, mívala jsem z fyziky čtyřky.
Fakt je ten, že je přenosná a malá tak akorát a tenhle topnej systém zaručí úsporu energie. A ačkoli je originál (dodnes vyráběný) z hliníku, vůbec se toho nemusíte bát, i vyčistit to jde ok. Podle mojí mámy, která byla v době tohohle vynálezu ještě špunt (1957) byla prý ve svý době takovej světovej hit, že na ní i v Anglii stály hospodyňky v kulatých sukních dlouhý fronty. V Remosce se dá péct a nejen péct) slaný i sladký a vůbec nabízí široký gastro-spektrum. Pro začátečníky doporučuju remoskovou kuchařku Kariny Havlů s nic moc originálním, ale výstižným názvem "Vaříme v Remosce". Aha.
( Cituju z anotace: "..Vždyť jak např. maso, tak ale i moučníky a zapečená jídla se vlastně v remosce peče sama a vy máte čas na sebe a své koníčky." LOL! no to berem!)
Já to chápu! Na stránkách Remosky jsem si početla poutavej příběh o malý firmě, která se proslavila ve světě a přežila komunismus a dokonce i divoký devadesátky! Tohle já můžu, tomuhle fandím! Zatím to s remoskou vypadá na gastro-happyend. U mě minimálně na celý život. A k příštím Vánocům si přeju čtyřlitrovej teflonovej Grand, ať nežeru (nebo spíš žeru).
Btw. ten pstruh na fotkách je Štědrovečerní. A ano, bylo to letos celý na mě:

Rybí polívka? Když jdete nakoupit suroviny ve dvě na Štědrý den jste rádi, že jste rádi. Takže kuřecí vývar.

Pstruzi na másle.

As simple as possible. Tyvole, prostě už jsem ve věku kdy to je na mě.



Ať je rok 2012 rokem remosky, prosím!