RAJČATA+RIO MARE+RUKOLA=RÁJ

Hrozně by se mi chtělo začít tenhle post tisíci výmluvama, proč sem v poslední době moc nepíšeme, případně sérií historek z Alberta na Vinohradský (ne, nepracuju tam), ale napíšu sem místo toho recept. Fakt skvělej, zdánlivě jednoduchej, ale ve skutečnosti ještě primitivnější recept, kterej jsem po letech krmení odpadkových košů, pouličních koček a bezdomovců dovedla k dokonalosti.  Mam sice pocit, že to všechno dělam celý ty roky stejně, ale bůhví proč to chutná čím dál tim mnohem líp.  Nechápu.

Albert a výmluvy možná ke konci postu, jestli nebudu líná.

Těstoviny s tuňákem, rukolou a rajčatovou omáčkou.

Ingredience:

- těstoviny (použila jsem fusilli euroshopper za 6.50,- ale hodili by se víc tagliatelle ala Ambiente...)

- plechovka krájených rajčat s bazalkou (Albert Quality kupodivu docela dobrý)

- plechovka tuňáka v oleji (tady bacha - na rybě nešetřit - já jsem uzmula příbuzným Rio Mare v olivovém oleji) 

- jedna střední cibule

- dva stroužky česneku

- trochu nakládanejch rajčat v oleji (ideálně domácí, ale zas tak rozmazlený nejste, ne?)

-  chili paprička nebo koření

- pytlík rukoly (z Albertu - doufám, že za třetí zmínku v tomhle postu nám dají tučnou bannerovou reklamu - je jakž takž slušná, zásadně nebrat Tesco, je ODPORNÁ a shnilá i v sezóně) 

- olivový olej (nemusí být)

- parmezán nebo grana padano na posypání (nemusí být)

- sůl, pepř, (bazalka)

Postup:
Nakrájíme cibuli na drobněji (tj. ne úplně na drobno) a česnek nasekáme na minikostičky. Na pánev kápneme trochu oleje z tuňáka a cibuli na něm začneme pomaaalu smažit. Pokud je třeba, dá se příkápnout i normální, ale přijde mi to zbytečné, je to pak zbytečně olejnaté. Když cibulka pěkně zesklovatí, přihodíme česnek. Dáváme pozor, aby se nám nespálil, není totiž nic hnusnějšího. Někde v těchto místech rovněž dáme vařit těstoviny. Do pánve přihodíme sušená nakládaná rajčata nakrájená na drobno.  V případě potřeby přikápneme i olej z nich, jídlo to skvěle ochutí. Přidáme nyní již odolejeného tuňáka a polovinu plechovky krájených rajčat a poctivě pět minut smažíme, aby se ryba opekla. Druhou půlku konzervy si zatím tyčovým mixérem - ideálně značky Sencor - rozmixujeme najemno, takže máme báječné pyré. To do směsi přilejeme, ochutíme ji pepřem a chili (sůl většinou není potřeba, protože nak-rajč. jsou většinou velmi slaná, ale může být---). Kořením nemusíme zas tak nutně šetřit, ochucený losos je pochopitelně zlo, ale nedochucený tuňák taky. Necháme ještě chvilku prohřát, omáčkou zalijeme těstoviny, posypeme rukolou popř. sýrem a můžeme podávat.

Teď k tomu Albertu na Vinohradské ---

- Pokaždé, když tam kontroluju obsah tuku v máslech, tam nechtěně sbalím nějakého gastro-awareness pána ve středním věku, který shodou okolností dělá to samé. Většinou mi doporučí Jihočeské (půlečka 26,-) a já pak musím potupně čekat, až se uráčí odejít, abych si mohla vzít až to druhé nejlepší za poloviční cenu. Má někdo s gastrosamci v obchodních řetězcích podobnou zkušenost? Jinde se mi to nestalo.

- Dnes mě ochranka celý nákup sledovala, protože měla důvodné podezření, že chci ukrást česnek a cibuli. Vzkaz managementu Alberta: Ne, není to tak. Zapoměla jsem si vzít košík a vaše cévnaté, krytosemené jednoděložné plody jsem tentokrát měla v plánu zaplatit a bůhvíproč to začalo pípat.

- Hrozně mě serou lidi, který ve frontě kňučí jak je to drahý, jak chcípaj hlady...a mají v košíku deset kartónů balenejch vod. Cigára chápu. Chlast chápu. Ale tohle? Fakt kreténi. Ale i tak...drahý to je. Být zpátky v prváku, tak by v tomhle receptu nejspíš figurovali těstoviny Panzani, omáčka Sacla a tuňák by nebyl kradenej. Achjo.

P.S. Pro ty z vás, kteří tento blog čtou, aby mohli komentovat moje hrubky, jsem jich tu dnes jako obvykle pár nechala. Nejsou v čárkách. Na interpunkci totiž hrabalovsky kašlu. Kdo jich odhalí nejvíc, možná dostane nějakou cenu.