ŠÍPKOVÁ.....OMÁČKA

O víkendu jsem si zase zajela na Košík. Vyhrála jsem boj o oheň (aka umím si zatopit v kamnech, to je v pětadvaceti úctyhodný), prošvihla jsem myslivecký ples (hasičskej mi ovšem neuteče!), vyslechla jsem si zase kuchyňský historky pana Košnáře, byla jsem náležitě vykrmena, viděla jsem první letošní novorozený jehňátka. Ale hlavně jsem chodila na šípky. Sbírání šípku má dost výhod: jste na vzduchu, meditujete si o životě, pokud jste sami, můžete si zazpívat (au!). Ovšem má to i stinný stránky: poškrábete si ruce (ano, i s pracovníma rukavicema), zatrhnete si šálu (tak zhruba dvacetkrát za hodinu), pokud sbíráte v ideálním počasí (tzn. mráz, protože jenom šípek pěkně přešlý mrazem je ideální) dýl než hodinu upadnou vám ruce. Ale víte co? Stojí to za to, protože když nic jinýho z šípků se dělá marmeláda, která je základ k víte čemu? Jo, šípkový omáččce, druhý nejlepší majdě ke zvěřině (první místo drží s náskokem  černá madeira).

00,00-00,38
ŠÍPKOVOU!

My guilty pleasure, aneb co jsem dostala v pátek po příjezdu k večeři..černá omáčka, vytuněná Magdalena-Dobromila, hodně madeiry, a dostříknutý cinzanem. <3