Asi jste si všimli, že milujem předponu -gastro. Dneska ráno jsem ovšem objevila její další rozměr.
Neptejte se jak a proč, ale ocitla jsem se na tiskovce k osmýmu endoskopickýmu workshopu. Nalákala mě přislíbená snídaně a to, že se mám účastnit přímýho přenosu operace (ehm, něco jako, když vám přeložej žaludek na čtvrtinu a zašijou, tak) jsem už mc nevnímala.
Takže zatímco ve stejný čas, ale v jiným vesmíru srkala Hannah svoje perníkový kafíčko v Imperialu, já jsem konsternovaně zírala v klinickým centru ISCARE na laparoskopii žaludku, co se odehrávala jen pár metrů ode mně.Omg, viděla jsem zmenšování žaludku v přímým přenosu a snídaně, mě celkem přestala zajímat....
 |
| Ne, kecám, snídaně mě rozhodně zajímat nepřestala....tatarák z lososa, uzený losos, žlutý meloun. |
Vzduchem lítaly slovní spojení jako "morbidní obezita", "diabetes melitus" nebo se nám měla otevřít brána poznání a buducnosti laparoskopie.
A v čem ta velká budoucnost tkví? Prý, když vám jednou provedou operaci trávicího traktu ústy nebo rektem. Brr, tak nevím, mě to zní jak drátem do oka, ne, do obou...to bych tak chtěla, to si snad radši dám ještě tatarák z losossa a zajim to štrůdlem...
P.S. (Pro Hannah) Budoucnost léčby obezity je MIXÉR. Prý si ho musí pořídit všichni pacienti. My jen fandíme, aby byl tyčový.
P.P.S. ...a ja říkal pan doktor, kterýžto byl nejen gastro-enterolog, ale také gastro-mudr(c): "Když jíme, jsme šťastni"...a já jen dodám "Jím, tedy jsem."
 |
| Operační snídaní nás provázel MuDr. Melechovský. |
kočka nebo kocour?
OdpovědětVymazatspíš ještě něco mezi.
OdpovědětVymazatbyl jsem nedávno ve špitále s bolestma břicha a nevolností, tak mě poslali na sondu na gastroenterologii. Jako není to nejhorší věc, kterou vám můžou doktoři provést, ale rozhodně to už nechci zažít znova. V Japonsku už prý mají kapsle, které spolknete, ony ten žaludek natočí a pak je normálně vyloučíte. Akorát tady to jde furt šlauchem jak v padesátých letech.
OdpovědětVymazat