Dnešní ráno nebylo zas až tak dobrý. Klasický fail ráno - nespíte doma, takže vstáváte extrémně brzy, jste po těch pár vínech trochu rozladěný, venku je hnusně a těšíte se do sprchy.
Cestou domů jsem si koupila snídani. Klasická, čistá prostorná pekárna-cukrárna na Vinohradech. Povidlový šáteček, může být, ale pak jsem si všimla něčeho, co mě lehce rozhodilo z konceptu a dalo mýmu ránu úplně nový rozměr hodný scrap-booků z Mimibazaru. Chudý rytíř, ano, tak se to opravdu jmenovalo, stálo to 6 kaček a já měla asi fakt kocovinu, protože jsem si to fakt koupila. Chápete to? Já ještě furt ne. A když jsem pani prodavačce v lahůdkařský zástěrce říkala svojí objednávku, nemohla jsem si pomoct a cukalo mi v koutcích...no tak, kamon, jen si představte uválenou Pakočku v kožichu, jak si objednává "....a jednoho chudýho rytíře.."
 |
| Na první pohled kobliha nebo lívanec v cukru a skořici.... |
 |
| Je chleba v cukru, osmažený, namazaný s tvarohem? |
Pointa mého rána: poslední sprcha na pár dní, protože nám vzápětí přestala téct voda, podle mě prokletí chudýho rytíře. A ano, opravdu jsem tuhle mimibazariádu snědla a rychle běžela zapít do práce Lavazzou. Občas mi prostě přeskočí, asi mám slabost na romantický jména.
P.S. Je to víc gastropodvod nebo gastroplagiátorství mimibazaru vinohradskými cukrářkami?
P.P.S. Cestou do práce jsem si lámala hlavu, jestli vegani můžou pít cibetkový kafe....co myslíte? Celkem oříšek, no ne?
Ne, Pakočko, to je gastroperverze.
OdpovědětVymazatChecht, že by pekárna na Šumavské :-) A co, že skrýval chudý rytíř. Ad PPS : cibetkám není ublíženo, tudíž kafe povoleno.
OdpovědětVymazatNene, to je docela vyhlášený německá dezert http://de.wikipedia.org/wiki/Arme_Ritter :)
OdpovědětVymazatTo jako fakt? Mimochodem, opravdu nás čte někdo, kdo si říká kosher style?moje fancy ráno pokračuje, miluju vás.
OdpovědětVymazatVíťo, já moc dobře viděla ten status o tý zlevněný Milce.)
A ano, na Šumavský!!
Jsem kolegyně foodblogerka a už jsem postovala několik vašich článků a mluvím o vás každou chvíli(a jedna z mých nejvíc ortodoxních kamarádek je taky vaším fanouškem :) )
OdpovědětVymazatGastropodvod Pakočko? Spíš neznalost. U nás to bylo za bolševika v každém mléčném baru a lahůdkách. Všichni tomu říkali "sladká smaženka". Je to nejoblíbenější sladkost mého dětství, jedli jsme to s bráchou jako malí pořád a na tu báječnou chuť vzpomínám do dneška. Měkký střed s tvarohem a vršek báječně křupavý, dozlatova osmažený. Mňam, kde jste to prosím Vás koupila, moc rád bych si tam zajel :)
OdpovědětVymazatAh, chuť dětství? Tak ok, to beru. Ačkoli zrovna včera jsme gastrofilosofovali, že ne všechno, na co vzpomínáme bylo vončo. Trochu jsme pomlouvali makrely. Moje guilty pleasure.
OdpovědětVymazatBabička dělala trochu jinak - nejdřív opekla plátky veky, pak namazala tvarohem a povidlama, myslím. Nebo ne? A jmenovalo se to "bosí rytíři". Každopádně chudý rytíř je i jako název úplně OK :)
OdpovědětVymazatfakt oukej?takže jsem mimo, když jsem se tam málem rozbrečela smíchy? Fakt za to mohla kocovina?
OdpovědětVymazatHej, co je špatného na makrelách?! Ty miluju už řadu let :-) Ale takový Pribináček nebo Termix je už úplně jinde.
OdpovědětVymazatCo maj vegani proti recyklovaným produktům toho, že i cibetky se rády sjedou kofeinem?
OdpovědětVymazatPozor, tohle jídlo je velmi mezinárodní. Francouzsky se mu říká "pain perdu", anglicky "french toast"!
OdpovědětVymazatKde to je??? Já tyhle smaženky miluju a zatím jsem na ně natrefil jen v Uherském Hradišti. Pokaždé, když jedu na Letní filmovou školu, těším se na ně víc než do kina!!!! Musím je mít!!! :-)
OdpovědětVymazatChude rytire si pamatuji z detstvi, i kdyz na slano. Nicmene bajecny The Penguin Companion to Food Alana Davidsona je zminuje tez, s odkazem na pain perdu, viz vyse. "The origins ofthe curious name, sometimes expanded to "poor knights of Windsor" is a puzzle, although the Danish name "arme riddere" and the German "arme Ritter" may be earlier and may provide the explanation. After the 1730s, English cooks reverted to the name pain perdu."
OdpovědětVymazatAsi to nebyl účel článku, ale chtěla bych to ochutnat :D
OdpovědětVymazatChudí rytíři jsou vzpomínka na dětství. Plátky veky "odvčera", mezi nimi rybízová marmeláda, obalené, usmažené, pocukrované. Mňam.
OdpovědětVymazatJá osobně teda osmaženou veku s tvarohem a obalenou ve skořicovým cukru miluju už od dětství! :D ale jo, uznávám, je to prasárna
OdpovědětVymazatJá myslím, že vegani nahrazují cibetkovou kávu odvarem z cibetčího hovna :D
OdpovědětVymazatMně připomněl chudý rytíř španělskou specialitu nazývanou torrija. Je to bílej chleba máčenej ve víně nebo mlíce a možná ještě ve vajíčku, to se osmaží a pocukruje, případně ještě oskořicuje. Dělá se to především na Velikonoce.
OdpovědětVymazatPod pojmem chudý rytíř jsem si vždycky představovala slanou variantu- chleba ve vajíčku, kterej se osmaží a jí se s okurkou a hořčicí.
Takže mě fantazírující babička nemystifikovala???? Tímto "dezertem" mě krmila na chalupě celé dětství! Starší rohlík na kolečka, mléko, vajčko, moučkový cukr a skořice. Vždycky sem si myslela, že si vymýšlí a jenom se mě snaží nalákat na "pohádkový" název jídla:D Děkuji za článek, osvětlil mi jednu ze záhad dětství.
OdpovědětVymazatNormalni smazenka, neasi.
OdpovědětVymazatHezky napsano, hezke utery v diskusi. Jinak at je to co je to povazuju to za zlo...
OdpovědětVymazat