KOREJSKÁ OÁZA V KARLÍNĚ

Jasně, vietnamský je skvělý, milujem pho a bun-chu, ale přece jen, trochu 2011. Je čas posunout se po asijský ose trochu někam jinam. (Ale zdůrazňuju, že vietnamský je moje stálice, neroztleskávám zase tak šíleně sushi, ale o to víc mi šmakuje vietnam, FYIO).

VYVAŘUJETE: VÍŤA RECENZUJE BERLÍNSKOU MENZU

Tímhle článkem zabijeme několik žab jednou šipkou (doslovný překlad z anglického jazyka, pozn. red.). Nejen, že máme další recenzi menzy - zahraniční, máme i další příspěvek a to navíc od elitního bloggera (a našeho kamaráda), Fashionisty Víťi. Víťa strávil zimní semestr v Berlíně. Setkala jsem se tam s ním jeden únorový prodloužený víkend, kdy mě vzal mimojiné i do menzy (prodloužený, tzn. do úterka, pro debily, co by se divili víkendovému provozu). Všechno, co se píše v tomhle článku, je pravda.  

TEXT: VÍTĚZSLAV IVIČIČ

Erasmus na Freie Universität v Berlíně byl super. Co se školy týče, bude mi nejvíce chybět menza. Menza, ve které byla obrovská nabídka, ve které byla jídla levná a přitom skvělá, a která se s těmi českými menzami srovnávat vůbec nedá.

ZA PÁR KORUN DO KORUNY

Korunkový zátiší máte v ceně.

A už je to zase tady, v peněžence mám poslední kilo, konec měsíce daleko, sedím v kanclu, venku je hodně pěkně a já mám hlad. A můj kanclík je v centru a já mám berličky. Takže buďto se v rozkopaný Husovce svalím do škarpy cestou do Tesca pro nějaký polotovary (tesco párek, tesco baketa, tesco bakelit, bleh) nebo....nebo Havelská koruna!

A VÍTĚZEM SE STÁVÁ....

...Anni která se chystá na - popř. už viděla - Lid vs. Donald Trump (mimochodem pěkně blbý překlad - což ale neznamená, že je blbý i film, proto chceme znát tvoje dojmy). Každopáně nás, Anni, prosím kontaktuj co nejdříve na vyvarovnablog@gmail.com se svým celým jménem, lístky na film "Z popelnice do lednice" budeš mít k zítra k vyzvednutí právě na něj v Langhansu ve festivalovém centru v patře, kde se vydávají akreditace.

Jinak chodíme na filmy jako dračice a taky pro vás poctivě koštujeme Boulevardský bagetky, abyste svý festivalový poukazy do Bageterie uplatnili co nejlíp - pro dnešek se o svůj žebříček podělím já.

1# BROOKLYNSKÁ, kterou jsem ochutnala dole na Václaváku byla prostě parádní. Majonéza, dozlatova osmahnutá cibulka, rajčata a krůtí maso přesně jak má být. Dala jsem si jí s grahamovým pečivem a myslím, že jakýkoliv jiný výběr by byl šlápnutím vedle, protože šlo o opravdu skvělou kombinaci. Kromě toho tam nebyla fronta...a vůbec, měla jsem takový hlad, že jsem jí pro vás ani nevyfotila.

CZECH GRAND DESIGN: DESIGNOVÉ JEDNOHUBKY

Každou sobotu se hodíme do gala a jdeme na nějakou slavnost. Po Českých lvech následovaly ceny Czech Grand Design. Absolutním vítězem se stal Dan Pošta, Zdeněk Vacek a jejich šperky. To nám udělalo radost, protože je vždy potkáme na Pioneeru a jsou to vážně sympaťáci. CGD se nemůže ani zdaleka pochlubit tak hojným rautem jako Český Lev, kvalitní design jednohubek po předávání však nezklamal, ba naopak. Stejně tak jako minulý rok.

     Měla jsem fotku s losovými lodičkami, kuličkami z ricotty, parmazánu a pistácií a terče s pestem, sušeným rajčetem a černou olivou, ale vinou šampaňského Veuve-Cliquot byla natolik rozmazaná, že se to nedá publikovat ani u nás, na Vývařovně (odkaz na blog ZDE). A tím se tenhle článek stává tím nejvíc zbytečným v historii Vývařovny (odkaz na blog najdete i ZDE). Caprese jednohubky osvěžily, chuťovka sušená meruňka-prosciutto potěšila ze všeho nejvíce. Jediný tzv. raut sestával z ovoce a trojice Raffaelo-Ferrero Rocher-Mon Chéri; na místě jsme si daly banán, s sebou si vzaly hrušku a ananas. Přijdem zas.

RECENZE MENZ: JINONICE

Od rovnic do Jinonic: Po Matfyzu jsem pocítila potřebu si spravit chuť (a dát si antacid), takže Jinonice byly jasná volba. Dováží se tam totiž Arnoští menu a jak naši věrní čtenáři dobře vědí, Voršilská je Alcron mezi menzama. Prostředí ale taky dělá svoje a tady bylo sakra na co koukat: Oběti Fakulty hledající smysl to opravdu nemají lehký.

1# Darth-dekór v předmenzí: ...A to jsem si myslela, že u nerdů jsme byli minule...

 2# Never mind. Neveeer mind. Big Bang Theory hadr. Na tohle mě napadá už jen gastrorým: polito-jelito.

 3# Seznamte se: Šunkofleky (za lidovku), houbové rizoto (za lidovku)+ pórková polívka (součástí menu). Šunkáče byly jídelensky dobrý, ale v rizotu byly houby houby a taky bylo úplně bez chuti.  Nádobíčko bylo ovšem naprosto festovní, moje kleptoručky se jen třásly pomyšlením na tyto dyzajnové kousky. Ale co vám budu povídat, odolala jsem (...)

ROZDÁVÁME VSTUPENKY NA FILM "Z POPELNICE DO LEDNICE"

Je to tak! Náš první G I V E A W A Y! Máme pro vás 2 vstupenky na dokumentární film "Taste the Waste" a.k.a Z popelnice do lednice v rámci filmovýho festivalu o lidských právech Jeden svět, ke každé navíc dostanete poukázku na pořádnou bagetu do Bageterie Boulevard. A jestli nevyhrajete, vypravte se s náma na nějaký z gastrodokumentů na vlastní pěst! Pozn. Vstupenky jsou na projekci 13.3. od 21:45 ve Světozoru.

Festivalové meníčko podle Vývařovny:

Předkrm/ Z popelnice do lednice, 11.3. 18:00 - Městská knihovna

Hlavní chod/ Banány na pokračování, 11.3. 19:30 - Světozor, Velký sál

Dezert/ S tím nám musíte poradit vy!

MOJE TÝDENNÍ DÁVKA EMOCÍ

Můj první trochu živější týden se zlomenou nohou. Menší příjem alkoholu, míň společenských akcí rovná se víc jídla, nikdy bych nevěřila, že něco takovýho napíšu. A teď je to tady. Aspoň se můžu vymluvit na to, že potřebuju k berlování po pražskejch kočičích hlavách sílu, což je vlastně pravda.

Nahoře můžte vidět sample občerstvení z háem šourůmu, kvartální jídelny všech blogerů. A není to vůbec špatný! Jako dočasný abstinent oceňuju jejich limonády (patří ke standartní výbavě), protože na litry Martini, co se tam fešnblogerkám prolily hrdlem jsem se mohla jenom koukat, nojo.

Catering na jazýček: srnčí medailonky, křepelčí vajíčka...moje zvěřinová vášeň se nezapřela.

ČESKÝ LEV: AROGANTNĚ-VEGANSKÉ NEBÍČKO

O víkendu jsme byly s Pakočkou na Českých Lvech. Přijely jsme vozem, vystoupily na červený koberec a Jana volala kamarádovi, ať si pro nás přijde. Přišel a říká ochrance: to jsou slečny z Vývařovny. RECENZUJÍ CATERING. Doteď mi ta slova zvoní v uších. 

Takže tedy recenze: držely jsme se pravidla NEJÍST PEČIVO, protože zbytečně sytí a my bychom tak nemohly ochutnat úplně vše. Byla to přehlídka bezmasé hojnosti, na kterou by měli být pozvání chytráci z Lidovek, co píší vytáhnuvší-si-hlavu-zprdele články typu Bezmasé jídlo nemusí být nudné. Raut sestával ze dvou protilehlých řad stolů, které se táhly od Kávovarny až ke schodům do kavárny kina Lucerna. Na starost ho měl jak Lucerna Catering, tak různé přizvané vegetariánské/veganské restaurace, jako třeba Loving Hut. U mě vyhrály smažené čedarové nugety s jalapensvlnovkouos, u Pakočky sojanéza. Trvala na tom, abych to tu zmínila, ačkoliv to chutná jako bílý jogurt, ve kterým už není vinou cenové války ani trochu mléka. Červená řepa, pro mě nedílná součást každého rautu, nadchla. Taky jsme si daly koktejl pojmenovaný podle v minulosti oceňovaných filmů: Pakočka Štěstí, já si původně chtěla dát Pouta, ale Pakočka prý co zas blbnu, tak jsem si dala taky radši Štěstí. Víc ani nevím, co psát, protože Raffaello řekne více než tisíc slov a následující fotky více než tetralogie Josef a bratři jeho.  Celkový dojem: 95%. Přijdem zas.

PARTY LIKE PŘEMEK PODLAHA

Nevím jak vy, ale jako malá jsem ze srdce nenáviděla pomáhat rodičům na zahrádce. Znáte to - sbírání mandelinek, boj s pampeliškovými kořeny a další agro zábavička. Přemek Podlaha pro mě představoval šiřitele satanského kultu a Béda Trávníček a Obi bobr jeho prodloužený pařáty zla. Moje vize spokojenýho života byla taková, že nejmíň do šedesáti do žádnýho hobby marketu nevkročim. No, stalo se. A stálo to za to: 

Jarní bylinkaření Vol. 1

Teď pár slov zemědělné moudrosti mých předků: Byla jsem líná od začátku všechno pěstovat ze semínek, takže jsem vyrazila pro sazenice do Hornbachu. Mátu, petržel a meduňku jsem tam pořídila za 23,-/kus. Na netu jsem četla, že někdo s úspěchem použil i ty supermarketové (má někdo zkušenosti?), ale byla jsem důrazně poučena, že jsou rychlené a určené k přímé spotřebě takže prý nebrat. Jasně, mami.

A teď otázka na vás (ano, jsem v tomto oboru zelenáč, ha-ha): Nějaký tip na ještě lepší zdroj bylinkových sazenic v Praze v podobné cenové kategorii? Výběr v Hornbachu byl celkem omezený a pěkné, české oldschoolové zahradnictví ala to v Berouně u Jungmanky by mě velmi potěšilo.

Teď něco k semínkům - výběr měli slušný. Za mínus považuju to, že byly o něco dražší než české Semo (mezi 10-100,-/pytlík), velké plus je určitě to, že tam mají i věci, které v ČR zatím ještě nejsou tak gastrotrendy a v obyčejném zahradnictví nemusí být tak běžné. Jo, a je dobrý ty etikety číst. Jinak dopadnete jako já, a pořídíte si libeček, který má dobu výsevu v....říjnu a listopadu. Paráda.