VYVAŘUJETE: VÍŤA RECENZUJE BERLÍNSKOU MENZU

Tímhle článkem zabijeme několik žab jednou šipkou (doslovný překlad z anglického jazyka, pozn. red.). Nejen, že máme další recenzi menzy - zahraniční, máme i další příspěvek a to navíc od elitního bloggera (a našeho kamaráda), Fashionisty Víťi. Víťa strávil zimní semestr v Berlíně. Setkala jsem se tam s ním jeden únorový prodloužený víkend, kdy mě vzal mimojiné i do menzy (prodloužený, tzn. do úterka, pro debily, co by se divili víkendovému provozu). Všechno, co se píše v tomhle článku, je pravda.  

TEXT: VÍTĚZSLAV IVIČIČ

Erasmus na Freie Universität v Berlíně byl super. Co se školy týče, bude mi nejvíce chybět menza. Menza, ve které byla obrovská nabídka, ve které byla jídla levná a přitom skvělá, a která se s těmi českými menzami srovnávat vůbec nedá.

Menza FU v Otto-von-Simson-Straβe 26 nabízí denně od jedenácti do dvou hodin jeden studený předkrm (např. parmská šunka se žlutým melounem nebo salát z matjesů), čtyři polévky (jeden vývar a tři krémy), pět hlavních jídel plus dvě speciality, přičemž nabídka se denně mění a dvě tři jídla jsou maso, ostatní vegetariánská. Malý hlad můžete zahnat ovesnými vločkami s jogurtem nebo plněnými houskami.

Zeleninová polévka, tortellini v rajčatové omáčce s bazalkou.

Až do pěti si pak můžete dát Currywurst, bílou klobásu, párky, řízek v trojobalu či Bouletten (kuličky z mletého masa) s čerstvými hranolky a ve dvě otevírá pult s těstovinami, u kterého najdete masové a špenátové lasagne, zapékané canelloni s ricottou, tortellini a gnocchi v rajčatovo-smetanové omáčce. Na výběr je tu velký výběr salátů a italských antipasti a oběd můžete zakončit jedním z mnoha zákusků, pudingem, sýrovým talířkem s ovocem či doughnutem. Nebo teplým sladkým jídlem – palačinkami s čokoládovou omáčkou nebo císařským trhancem.

Špenátový krém, couscous se zeleninou, banánový puding.

Pórkový krém, klobása s opékanými bramborami, zahuštěným výpekem (k českému uhu to má daleko asi jako vlak ČD k Orient Expresu) a vařenou mrkvičkou.

Zatímco v pražských menzách musím při výběru zohlednit to, které jídlo vypadá nejpoživatelněji, rozumějí nejbezpečněji, v té berlínské jsem musel pokaždé řešit dilema, které z těch chutně vypadajících jídel si vybrat. Talíře jsou tam předehřáté, obsluhující personál milý, upravený a čistý. Všechno odsýpá, fronty se jen občas tvoří u toho nejoblíbenějšího jídla dne (například kachna, mňam!) a prostory menzy jsou velké, prosvětlené a je v nich příjemná teplota, ani trochu to tam nevypadá jako vězení a vůbec to tam nesmrdí starobou či zatuchlinou. Výhodou je také, že přiléhá hned k universitní budově (Rost- und Silberlaube), takže kdyby už se tam vytvořila fronta, nemusíte stát půl hodiny s taškou, kabátem a svetrem natlačení opěradly židlí ke stěně a ještě balancovat s táckem na jídlo.

Brambory v berlínské menze chutnají jako brambory. To se nedá říct o těch pofidérních polotovarech z pražských menz, které evidentně kupují už oloupané a nakrájené v nálevu, a na kterých pravděpodobně provádí experiment „jak nejvíce lze rozvařit brambory“, jindy by mě zase mohli zavřít za ublížení na zdraví, kdybych ji po někom hodil.

Maso v Berlínské menze není vysušené, jeho chuť odpovídá tomu, co stojí v jídelním lístku a je ho opravdu porce, a ne čtyři sousta (už nikdy si v pražské menze nedám něco za skoro 50 Korun, o čem tvrdili, že je to „losos“). O kuřecích prsou plněných ovčím sýrem a špenátem či o pečeném kachním stehnu s bramborovými knedlíky a červeným zelím si u nás můžeme nechat jen zdát. Možná je to tak ale lepší. Kachna v podání menzy Právnická by se mohla stát nezapomenutelným zážitkem.

Opět pórkový krém, kuřecí prsa plněná ovčím sýrem a špenátem, omáčka s houbami, ratatouille.  

Pečené kachní stehno, krokety, omáčka s jalovcem, vařená kapusta.

Opět kachnička, tentokrát s vařenými bramborami, protože jsem přišel pozdě a bramborový knedlík už nebyl.

Menza každý den nabízí spoustu vegetariánských jídel, která nejen vypadají, ale i chutnají velmi dobře, takže jsem si často dával jídlo bez masa, protože jsem na něj měl větší chuť než na to s masem. V Pražské menze jsem jedl těstoviny se zeleninou (bez chuti, prostě neochucená zelenina a těstoviny) jen jednou, protože variace na UHO jedna, dva a tři s rozvařenými přílohami mě nijak nenadchly a za to, co jsem v Jednotě ochutnal pod názvem „gratinované rajče“, by se musel stydět snad i Babica. A ty saláty z berlínské menzy FU? Jsou čerstvé a chutnají skvěle! Jo, a abych nezapomněl, můžete si je podle libosti dochutit různými dresingy, olivovým olejem a octy a posypat dýňovými jádry.

A ještě ceny: Neplatíte za celý oběd/menu, ale za jednotlivé položky, například malá/velká miska polévky, předkrm, dva plátky masa, příloha, … Například oběd s polévkou, kachnou se zelím, bramborovými knedlíky a zákuskem vyšly asi na € 3,50, těstoviny stály € 1,50 – 2,- a klobása asi Euro. A neříkejte, že € 3,50 jsou moc. Pro nás možná ano, ale v porovnání s pivem za tři Eura a minimální hodinovou mzdou 7 Eur je to pro berlínské studenty za pusu! Co je u nás špatně? Proč mi jídlo v pražských menzách evokuje to, čím děda krmíval prasata? Proč vypadá obsah hrnce v pražské menze jako obsah berlínské popelnice na bio odpad?