MŮJ TÝDEN PLNÝ EMOCÍ 2

Pudinková plundra, pudink (mimochodem, bejt víc jako Karol, už jsem ty mušle lapla), DIY na poslední chvíli=smaženky, nejděsivější ARO produkt- mozzarella, už chápu co to tam šudlá ten Babica, Activia tvaroh na zlomenou nohu (snažím se sama sebe přesvědčit, že čím víc vápníku, tím víc Adidas)

Tak tohle byl vážně vypjatej týden. A vůbec, co si budem namlouvat, nejsme v televizi, kde vytáhnete už upečenej koláč hned po zadělání těsta, nebyl to týden, ale je to celých 14dní v gastro-kostce (jo, to je asi něco jako bujón Knorr?).

Začalo na první pohled dost divně slepenou večeří, která končila poslechem Liturgy. Nevím, asi vina tý domácí pudinkový plundry. Fajn večer, příště doplníme o tohle.

Těsně před- pistáciový Termix.

Další kapitola seriálu eat-through-the-week byl kapitola pistáciový termix. Občas se prostě zadaří a kombinace večerní únavy a facebooku vám přímo pod nos naservíruje plodnou debatu o novince mlékarny Kunín- Pistáciovém termixu. Abych teď nebyla za úplnou lemru, projela jsem si šmahem tygoogly a v jakýchsi dost pochybných fórech jsem našla dokonce odkazy na jeho dávnou existenci (!!!) s tím, že pak se asi pro ne velký úspěch u publika přestal vyrábět. Takže tím bych ráda všem zúčastněný oznámila, že to teda asi prej není novinka...ale pro nás ten večer byla a byl to rozhodně můj talk of the day.

Musím se přiznat, že jsem si ho hned vytáhla z lednice a rovnou během diskuze názorně degustovala ( a jako správná blogerka se s ním nejdřív vyfotila, žejo). FYIO- Termix není můj tvarohový favorit, daleko víc jedu Pribiňáčky,Bobíky a top of the pops je piškotový Jurášek (btw. kam zmizel, mají ho ještě někde? Desperatly searching, dejte vědět!), ale maminka je poctivý oldschoolař a je přesvědčená, že Termix by nejspíš byl dezert, který bych si objednala k poslední večeři před trestem smrti nebo tak nějak, takže mě zásobuje...mimochodem, proč už nikde nemají jahodový? A co Pařížanka?

No nic, verdikt? Chemický blaho asi tak na dvě a půl minuty, ujde, lepší, než vanilka, horší než čokoláda, na Pařížanku nemá ani náhodou. Díky všem zúčastněným teoretikům umění a nových médií za inspiraci a podněty.

Vinohradský popelnice- aristokrati vyvrhují odpad.

O víkendu jsem obohatila kuchyň o vinohradský popelnicový kousky- a to jsem ještě netušila, že v novým bytě, kam jsme se stěhovaly hned další víkend na nás čekají Monika a Iveta- svlíkací (teda teď už spíš svlečený) skleničky!

Gastro top class (nebo top star?) událost týdne.

Tak, konečně nějaká gastro úroveň, říkáte si, co? Jo, tak jsem si to říkali na tiskovce k představení novýho jídelního lístku restaurace Chagalls v Kozí. Asi tak dva dny jsem se těšila jako dítě a samým těšením skoro nejedla, hlavní lákadlo a stavební kámen tý nový stránky v jídelníčku Chagalls měl totiž být Přeštík.

Ano ano, přeštické prasátko pana Řezníka s velkým ř pana Kšány z Břevnova, který celou degustaci moderoval a dokázal všem přítomným sucharským gastronovinářům (kde byl pan Cuketka, ptám se, aspoň nějaký zelený oživení dne?), že šťavnatý pašík se musí prokládat humorem a že gastronomie bez entertainingu je spíš na hovno než k užitku.

S Hannah jsme se zase zamilovaly, aspoň na dvě hodiny a snily jsme o romantice v řeznickém institutu a o tom, že jednou ochutnáme Kšánovu nutrii (ano, i tohle hot hot téma bylo nadhozeno, dávám si to po velrybě jako gastro cíl do konce roku!).

Na mých ne moc kvalitních fotkách můžete vidět lnýžovou tlačenku s křenovou pěnou a beketu se škvarkovým sádlem (pro snobíky a frankomoly rilletes), porchettu, šunku od kosti a studený pivo má v útrobách foťáku Hannah, ale nepochybuju, že se taky podělí.

Pane Kšána, fandíme vám, a opravdu chceme, aby se lidi scházeli a povídali si o mase, vaše holky krev a mlíko z Vývařovny.

ingredience na můlj první čokodort.

testovací verze

Highlight víkendu bylo moje pečení narozeninovýho dortu. První pokus dopadl katastrofálně, protože jsem v hluboký kocovině rozdělala vodní lázeň ve skleněný misce, která samozřejmě vlivem fyzikálních zákonů v rendlíku s horkou vodou praskla a celá čokohmota se slila v jakousi hovno-hmotu, kterou jsem plačíc vylila do záchoda a hystericky spláchla (studená voda), načež došlo logicky k další fyzikální reakci, kdy se hmota přilípla na stěny našeho hajzlíku a vypadala.....no, prostě....takže pro příště vím, že kocovina není císařův pekař.

Všechno jsem napravila hezky v neděli:

Hrníčkovej čokoládovej dort s domácí šlehačkou a marmeládou, šlo to, ale budu cvičit, chcem přece mít do plavek pěkný ženský křivky, no ne?

Gastrodárky mám nejradši: slané lékořicové islandské bombóny.

Pondělí: oběd. Domácí sushi na nábřeží u Národního. Tohle pohladilo a odpálilo můj nadcházející týden plný emocí do úplnýho nebíčka (děkuju). A jo, v tý pixle od majonézy je wasabi.

avokádová fixace

Průvodce týdnem pak bylo avokádo. Nevím proč, ale stala se z toho posedlost a fixace, zvlášť, když jsem pak v jistý zelenině v Ječný našla avokáda v akci za deset korun, no nekup to. A na tomhle veganským jakožepestu z avokáda jsem si frčela (avokádo, česnek, citronová/limetková šťáva jsou základ).

Můj jídelníček vypadal asi takhle: chleba s avokádem a balzamikovou glasou, avokádo se sýrem a baketou, avokádové pesto s těstovinama, hodně česnekový guacamole. No, pestrý to bylo.

A jdeme do finále. Blíží se konec druhýho týdne a nejvyhrocenější akce: kulový blesk. Dvoudenní přesun z jednoho bytu do druhýho se zlomenou nohou.

Životní zkouška a zkouška nervů a přátelských vztahů. Abych se necítila jako úplná lemra rozhodla jsem se všechny pomocníky povzbuzovat svým humorem (aha, takže nic moc) a jídlem. Viz fotky, já vím, nevypadá to nic moc, ale podmínka byla využít co nejvíc otevřených věcí a stěhovat co nejmíň jídla, a voilá: těstoviny se zeleninou a sojovým masem, salát s jablky a okurkou a podobný gastro-úlety za který mi ovšem pomocníci s dobrodružným apetitem trhali ruce. Mimochodem zase to vyhrály osvědčený hranolky s Heinzem. Think easy.

V novým: Mora plynový sporák, sen!

Tři holky v Ikea: princeznin dort (mimochodem, proč už se tak nejmenuje?) a brusinkový džusík.

Dryck Paskmus- tajemná instalace v gastro oddělení.

Vrchol stěhování všichni známe: Ikea. Každá žena a dívka se mění v dekoratérku/ženu v domácnosti/montéra/instalatéra...já jsem byla statečná, odolávala jsem v království píčovin skoro do konce....ale pak jsem v sektoru zlevněnýho zboží našla zapékací mísu za 75 z původních 249 a bylo po legraci. Taky jsem našla v akci hmoždíř (125), náš krásný odkapávač (ne, nemáme flundru, polepšily jsme si a koupily ten dřevěný) a skleněný stojánek na dort s poklopem (ach, za sladkých 250).

V potravinách jsme neodolaly "švédskému slavnostnímu nápoji ochucenému" a v bufetu princeznině dortu. Tak zase brzy.

P.S. kdybyste měli doma (Praha) nějaký nepotřebný nejlépe dřevěný/starý/po babičce/ nábytek máme zájem!

P.P.S. Vaše zkušenosti s dřevěným odkapávačem? Doporučíte nám nějaký ochranný nátěr? Pomůže lazura?