Lidl a podobně- aneb rozlučka bez alkoholu v high/low podání |
A je to tady, svatba nejlepší kamarádky- to s ní jsem byla nejspíš poprvý v Lídlu a v řetězci levných potravin tehdy na gymplu (pojďme to přiznat, byla doba, kdy jsme si na tom docela frčely), ale taky jsem s ní poznala třeba krišňáckou Góvindu a jen u ní si vždycky dám ten zaručeně nejlepší hummus.
Rozlučka byla nealko (požehnaný stav) a tak nějak přirozeně v high-low kvalitě- jak se k nám holkám, co spolu chodíme hodí.
Nesmím zapomenout na Ha., bez který by naše parta nebyla komplet a která má v mým gastro-životě tolik prvenství, že to ani nemůžu všechno vyjmenovat....je to dívka, která je brilantní cukrářka (její epic marcipánový dort včetně home-made korpusu, který připravuje minimálně dva dny vstoupil do dějin cukrařiny a to i díky vlastoručně vyráběnýmu dekoru s pacmanem) a famózní kuchařka (haló, ona skoro na počkání vyšvihne svíci jako od babičky).
A teď meníčko- já se postarala o low (Lidl a tak) a Ha. o high: carpaccio z červený řepy s kozím sýrem, tatarák z lososa.
Hi-Low- Laura želé od Lidl značky "FirstNice", což mě stejně jako úchvatný design týhle bombošky asi nikdy nepřestane fascinovat (obzvlášť ten "lesk") |
Lidl instalace- věnováno Markétě. |
Sýrový křupky, domácí pizza made by Ha. a malinová polévka made by skandinávký týdny v Lidlu. |
Mimochodem, v Lidlu právě probíhaly XXL týdny (něco pro nás) a taky měli v akci rakouský sekt (no nekup to). Ale abych to úplně nepřeháněla na zapití jsem přinesla Hoštětínský mošt, Clever limo bych už asi úplně neustála. Ha. nás obstarala soft alkem (milujeme ochucený piva, nic víc holčičího, snad krom Vaječnýho snu, si ani neumím představit) a fejkovaným (ne)alkem- pohled na rozkošnou těhotnou dívku, jak do sebe v parku klopí lahvoně (Bernard "S čistou hlavou"-višeň, aha!) je prostě k nezaplacení.
Ha´s delight: tatarák a carpaccio. Taky domácí pizza, tři papírový koule a kopec dobrý nálady včetně veselých fotek na instagram, Výměny manželek a podobných dívčích radovánek. Jen ty pleťový masky jsme nestihly.
Stejný složení (tedy o něco rozlostlejší) o týden později, už je to tady- Svatba.
Občerstvení bylo od Cream cateringu- lehký a příjemný, žádný obligátní knedlíčkový polívky a obstarožní povinná svíčkovka- pro arogantní vegany a míň arogantní vegetariány tu byly gnocchi s houbami, špenátem a lilkem (pro ty méně arogantní ovo/lakto i sypané uzeným parmezánem), masíčková alternativa byla panenka (krásně růžová na středu) se šťouchanýma a s omáčkou z červeného vína (ano, na tyhle sosy jsem zatížená, viz. moje láska k černý).
Gnocchi- a prosím, čte se to ňoky, oukej? |
Panenka a krásné vlastoručně dělané výslužkové košíčky a pytlíčky. |
Bufetování- variace na zeleninovou pizzu, excelentní bramborový salát, uzený maso, i řízečky byly, taky liívanečky a domácí svatební koláčky. |
Svatební koláčky byly samozřejmě home-made.
Co víc říct? Teplo, kostel, rozkvetlé stromy, dojetí, skvělý jídlo, studená točená plzeň a švarní hoši z cateringu (každá správná družička musí aspoň chvíli flirtovat s číšníkama)....
Srdíčko Srně.
vypada to smakozne
OdpovědětVymazatŠkoda, že tolik lidí pořád urputně trvá na debilních řízcích nebo kuřecích plátcích s broskví a sýrem podle hesla "co by řekli lidi" (tj. hosté, tj. rodina, kterou jinak vidím 1x za dva roky). Kua, je to moje svatba, nedělám ji proto, aby se "lidi" nažrali. Když budu chtít všem servírovat nějaké netradiční těstoviny bez polívky, tak to tak bude. Mimochodem, dávat polívku v červenci, když je venku 30 °C, je fakt "chytrý"... Půlka toho zůstane.
OdpovědětVymazat