VOPÍJEČKA VE VARECH

Vůbec nechápu, proč to už zase skončilo tak, že alkopost píšu já a né Hannah. Cítím se totiž jako dáma v pokročilém věku, a obecně mám za to, že do Varů každoročně jezdím především za minerálními  prameny.

Dobře, hned dvě lži v jedné větě.

Přijela jsem ve čtvrtek po obědě. Bránila jsem se tomu hodně intenzivně, ale osud to tak asi chtěl - ještě ani neodbila třetí a já se ocitla v Jameson stanu. A že tu probíhá ochutnávačka a já musím koštovat. S výmluvama, že jsem nalačno, ať prej tady na nikoho nechodim..Irsko = kurva drsná země.

Whiskey mám ráda od tý doby, co jsme na berounským gymplu s paní profesorkou Poledníkovou zpívali Whiskey, to je moje gusto, a můj dětskej mozeček si to tehdy nějak hluboce zafixoval. Ač mi k srdci z ochutnávaných nejvíc přirostla karamelová Jameson Limited Reverve 18 YO (si to bude tím, že jsme holt stejná generace), o nesporných kvalitách Jamesona se tu dnes rozepisovat nebudu.

Mnohem zajímavější byl totiž pán, co je prezentoval.

Hlásil jako drak. Drak sjetej nejmíň sudem Jamesona. Byl vopravdu dobrej. Mistr metafory:

"to je jako kdyby se spojila Sparta a Slavie" - o tom, jak spolu začali dva ostrovní týpci pálit

"ta je tak jemná, že i mimino mateřský si na ní pochutná" - Nutrilon is soooo 2011

"my muži, když si na něco zvykneme, tak to chceme furt" - převratně, objevná informace, po které publikum tzv. spadne ze židle

"simple pimple" - přídavné jméno, označující věci, o kterých neradno ztrácet čas přemýšlením

"Winston Churchill byl květný kvítko" - o svém oblíbeném politikovi

"dosáhnete senzoricky analytického orgasmu" - tzv. dal-jsem-si-do-nosu feeling (see below)

Co vám budu povídat, Hannah neví, co je dobrý, a já jsem po ní dopíjela. Tak dobrou kamarádku aby pohledal. Chtěli jste ale historky...tudíž jedna letošní:

Pokud jde o celebky ve Varech, jsem lucky bastard. Zatímco mí kámoši rok co rok fňukají, že největší stár, kterou za festival viděli, byla Vladka Erblová, případně Zdeněk Podhůrský (a s hodně velkou dávkou štěstí Sagvan Tofi), já to mám jinak. S Antóniem jsem se potkala v backstagi, když jsem minutu předtím předávala kytku nějakýmu nounejmovi, Malkovich se mi podepsal na ruku ("I ain't giving no fucking autographs so you could sell them on ebay." - "How 'bout signing my hand, I won't sell that on ebay." - "Well, we'll see about that..") a se sexy idolem Jirkou jsem tancovala asi půl minuty na Pošťáku.

Jak to bylo letos?

Čůraly jsme se Susan Sarandon v přilehlých kabinkách. Dole v Thermalu u VS, pokud by to někoho zajímalo.

P.S. Historek z Varů je na knihu, prostě si nemůžu pomoct, takže vám řeknu ještě jednu nudnou "toaletní": Že se na Festivalovém deníku výjimečně dobře sedí při čekání ve frontě víme všichni. Letošní rok rovněž přinesl poznatek, že "trojobal" z deníku skvěle ochrání před deštěm po celou cestu z Thermalu až domů (teda pokud bydlíte stejně v centru jako my snobky). Plátek se rovněž překvapivě osvědčil místo toaletního papíru, který nám záhy po příjezdu došel. Jediné v čem tento list selhal bylo jeho použití místo odmašťovacích papírků na tvář. Pokud by mě mí dobrotiví přátelé nezastavili, odešla bych do Aeroportu se skoro dvěma normostranami obtisknutýma na tváři (...)

Jak jste si Vary užili vy? Kde vám chutnalo jídlo & kde pití? A kdo si tipne správně, jak jsem ten večer skončila?