CREEPY TEPEE 2012

Po více než měsíci konečně musím napsat o Creepku. Leží mi to tu pěkně dlouho a vlastně jde jen o formalitu. Všichni si užíváme prázdnin a tohle už v podstatě nikoho nezajímá, musí se to tu ale objevit, jinak se neodpíchneme z toho party-režimu a nenajedeme na pravidelnost, aktuálnost a břitkost článků, kterou snad blížící se září opět přinese. Takže to prosím, nijak nekomentujte a možná ani nečtěte.

Neoficiální téma tohoto ročníku, zvláště pak pár pokojů v hotelu Kréta bylo Hoření v pekle.

První i poslední jídlo Creepka jsme si dali na naší ubikaci: já si ihned po příjezdu dala svíčkovou. Guláš jsem zavrhla na začátku a smažák, co jsem měla možnost vidět (a ochutnat), mi přišel nechutně gumový. Pakočka si ho dala chvíli před nedělním odjezdem a málem jí to zkazilo dojem z uplynulých tří dnů. Navíc byl tak minimálně v desetiobalu. Taky jsme tu viděly (naštěstí jen viděly) nejvíc Creepy věc našeho pobytu: LEČO. Chutnalo prý stejně dobře jako vypadalo.

Na švédský stoly jsme se těšili jak na Molly Nilsson, Picture Plana a Marii Minervu dohromady:

Abyste chápali, co se Creepko přesunulo do areálu bývalého pivovaru, je Kréta nejbližším hotelem. A v tom hotelu je jediný čtyřlůžák. A ten jsme měli my (rezervovali jsme si ho v půlce prosince). Bydlely jsme na něm se dvěmi nejstylovějšími mladými muži festivalu, takže jsme celou dobu jsme vypadaly s Pakočkou jak chudý příbuzný, moc nás to ale netrápilo, protože jsme byly taky neskutečně vyndaný a vysmátý příbuzný. 

První noc Pakočka tak tak stihla. To si samozřejmě chtěla vynradit a tak se hrozně zhulila - s Radkem Brousilem a Tomášem Oujezdským, prostě fantabulosie, jako by už naše bydlení nebylo dostatečně VIP. Vy nám tady sice nadáváte, že pořád hulíme, ale to byste museli vidět. Její humorný příchod nad ránem, když už se konečně někomu dovolala, aby jí přišel otevřít, nás bavil celý pátek.

Jani, nechala jsi doma, doufám, svítit kytkám?

Doufám, že ti je ten JXD zalejvá?

A tak. 

Jediným místem, kde se v Kutná Hoře dá dobře najíst, stálé zůstává kavárna u Sv. Judy Tadeáše. Ceny jsou navíc takové, že ač finančně vyždímaní po večeru, tady jsme velcí páni (z Prahy, samozřejmě). Skvělý domácí burger, grilovaný kozí sýr se salátem, bramboračka.

Kebab v areálu dodával Berlin-feel. Na fotce dürüm napůl s celebkou (dné). Nic z toho vege jsem si nedala ani nevyfotila. Jím zdravě a vege doma, na dovolený se potřebuju rozjet.

V sobotu v noci jsme asi 20 lidí nalákali na náš pokoj na drink našeho kamaráda Jindry: krvavý záda. Vtip spočívá v tom, že si naráz dáte panáka griotky a vodky, logicky si polijete triko, tak ho otočíte tím politým na záda, která jsou v tu chvíli - ano, krvavá. Pokoušela jsem se o nějaké fotky, ale moc to nedopadlo.

Smažák u mě nakonec taky proběhl, poslední den, po megapárty smrti a po vyčerpávající návštěvě koupaliště. Pakočka si dala pěkně hnusný jídlo, naštěstí ho v sobě nedržela moc dlouho, LOL.

Rajče na knedlíku, co to na nás zkouší.

Tady ještě nějaké fotky pro dokreslení atmosféry:

A za rok ať to zase píšou holky, mně to očividně moc nejde. Články z předchozího ročníku najdete TADY a TADY.