pondělí 26. listopadu 2012

Z KULTURY: KONEČNĚ GASTRO VÝSTAVA!

Už bylo na čase! Jídlo je velký kulturně společenský téma a konečně se dá natrefit i na pěknou gastro-výstavu, obzvlášť pro milovníky opravdové vintáže!
Druhá polovina 19.století je období C.K monarchie a taky období kam v současné době Národní muzeum řadí cyklus výstav týkající se monarchie. Minimálně to platí pro tuhle gastro perličku: Krmě- jídlo- žrádlo.
Výstava je to spíš naučná- takže pokud nemáte náladu na čtení obsáhlých panelů, nechoďte tam. Pro nás ostatní, kteří si rádi na výstavách čteme a historie v souvislostech (Danielo, pokud to čteš, pardon, jsem laik, pouhý gastro-histo-laik!) nám není cizí: jupí!
Dozvíte se čím se vyznačovala strava buržoazie a aristokracie a jak jedly venkovské vrstvy, dozvíte se, že kořeny firmy Orion jsou ve Vinohradském sklepě a že právě tady vznikly slavné Kočičí jazýčky (aha!) a vánoční kolekce.
Hodně vtipný jsou makety jídel a rekonstrukce kuchyní, včetně tý černý nebo šlechtického parádního salonku. Ano, maličko skanzen, ale na hodinku velice vkusnej a přijatelnej.

Pardon, tenhle bravurní fotorománek patří až ke druhý části článku, do Hlubočep, ale proč to neotevřít pěknou fotkou?
(Aneb Me, myself a prejt s pivem)

řezníček a plastovej vykuchanej čuníček 
výbavička: můj favorit je ten prostřední
Tematicky: Svatomartinská husa se zelím (z papírmaše).

Pro Marušku- aristokratické vitrínky s parádním porcelánem- svastikový meandr
šišky s mákem, woe a dej Bůh štěstí!
Po kašírovaný zabijačce jsme chytli slinu a odfrnkli na kole na zabijačku opravdovou- do Hlubočep na Havelské vepřové posvícení. Podříznutí pašíka jsem prošvihli, ale ochutnali jsme ho. Byl to pašák, mastňoučkej.
Zálusk byl i  na zvěřinu, ale nestihli jsme.


A do čeho jsme šli?
Pakočka- prejt se zelím- luxusní, opečenej.

Pan V.- výpečky (pro mě průměrný).

Maminka si šmákla na zabijačkovým guláši- vyjedla jsem jí všechny jatýrka.

Mimochodem, Besední restaurace v Hlubočepích je krásná milá klasika- pořádají se tu zabijačky, hody, country tancovačky. Oáza staromilského ráje pod panelákovým Barrandovem na konci Prokopáku. Jak to vypadalo kdysi můžete zčeknout třeba tady. Dobrý, co? Vlastně se na první pohled nic moc nezměnilo.
Omlouvám se, ale je to pro mě trošku nostalgický téma- to víte, víkendový procházky s maminkou do Prokopáku obvykle končívaly právě tady, v Besední, limčou a Gambáčem. Takže srdcovka, stejně jako trřeba pro Egona Bondyho. Jaký jsou plány s některými pozemky ve starých Hlubočepích můžete zčeknout tady- nic moc.
Znáte Besedku v Hlubočepích a jiný místa v okolí?
A co tip na nějakou další gastro-výstavu?

Jo, a jak to celý dopadlo? Na Lihovaru cestou domů asi takhle:

5 komentářů: