KAROL VS. IMPERIALISTICKÉ KALORIE 0:1

Vždycky, když někomu řeknu, že jedu do USA, začne mě kdesi v rozmezí následujících 3 až 17 minut  konverzace poučovat, že tu zákonitě ztloustnu. Tudíž jsem se rozhodla vzít hozenou rukavici a udělat si vlastní reality blogshow "Zhubni nebo přiber nebo ani jedno nebo obojí najednou."

Pár hodin před nástupem do letadla, ČR. Melounové ponožky H&M.

1# První útok imperialistických kalorií přichází v podobě palubní patlanice společnosti Tap Portugal. Myslela jsem si, že v zemi, která sousedí se Španělskem a je blízko Francii, budou mít vkus.


No, místo toho byl hnus. 

Šunka v salátu byla tak ohavná, že jsem nebyla s to pozřít ani svou milovanou rukolu, neboť ji kontaminovala.
Spíš trapas než TAPas.

2# Rukolové zklamání jsem si šla s kamarádem vyléčit do 100 Montaditos. Ve středu je všechen chlast a sendviče za dolar a saláty za dva, na španělskej řetězec dobrý. Jelikož jsme nechtěli riskovat průchod intelektu zdejších zaměstnanců lingvistickým očistcem, vyšli jsme jim vstříc vhodně zvolenými falešnými jmény.

Rukola, kozí sýr, karamelizované vlašské ořechy, brusinky a medovo-hořčicový dressing. 

3# Další kalorický atak na sebe pochopitelně nenechá dlouho čekat. Jenom abych uvedla věci na pravou míru - ten červený kelímek je půllitr a ta láhev, či, ehm, výstižněji, kanystr stojí cca 20 dolarů. Čímž nechci naznačovat nic o svých zvycích, spíš bych to popsala tak, že prohibice požírá svoje děti.

Tzv. WWJD - What would Jesus drink?

4# Morning glory:

Oběti beerpongu a dalších důmyslných drinking games.

5# Strašlivé!!! Temná hrozba se stává skutečností! 

Vážím se s botama, neboť v ČR jsem se nedopatřením zvážila v tlustém svetru. To jen pro rýpavé.

 6# Toto zjištění, mě tak zdrtilo, že jsem si musela spravit chuť vtipným gastrostatusem.

Závistivé mohu uklidnit, že to pití, není moc k pití.

7# Protože získat povolení k natáčení v menze je asi tak byrokraticky náročný jako získat povolení k natáčení na střeše Bílýho domu (ale narozdíl od ČR mi ho asi dají), budete si na recenzi ještě muset pár dní počkat. Zatím se můžete kochat pár menzovními take-away kousky. Polévka v kelímku? Classy, já vím.

Jelikož focení samotnýho jídla pro mě nesplňuje dostatečnej level pózérství, umocnila jsem úroveň pózérskosti umným aranžmná kulturní klenotů, které při konzumaci jídla konzumuji.

8# Avšak ani mohutné množství zeleniny, které jste uzřeli na předchozím obrázku, nezabránilo kalorickému komandu zaútočit ze zálohy:

9# Nic naplat, hloubku mé hoře neukonejší nic jiného než další vtipný status. I když tentokrát spíš ghostly než gastro:

Už brzy na EZO.tv! Teda kecy, vlastně spíš v Krimi Zprávách.

10# Čímž se pro dnešek loučím a jdu si dát něco dobrého. Mou váhu nejlépe odhadla Petra B., která se trefila přesně a proto obdrží tento skvostný pohled. Opět se budu vážit a 28.2. zveřejním výsledky, tipovat můžete opět do komentářů.

Americký kapitalismus je připraven na všechno. I případnou škodolibost českého turisty.

P.S. O čem byste si rádi přečetli příště? O těch nejbizarnějších amerických drinking games vč. pravidel? Recept z kubánské kuchyně <3? Report z toho nejšpinavějšího fastfoodu v Miami? Bulvární okénko do kuchyně mojí skorosousedky Šárky Grossové?