HANNAH V LONDÝNĚ: DALŠÍ ZÁPISKY

Po excesech do mikrovlnky jsem se rozhodla si konečně vařit. Protože jsem ale trochu unavená z práce, své days off trávím v hippiovském nebi: flákaním po ránu, potom lehárko odpoledne a pak si dáchnu před večerní zevlovačkou. Jediné, na co mi v kuchyni stačí síly, je pasta carbonara, Pakočka mě naučila dělat ji pořádně, a když je jednou umíte pořádně, je to nejjednodušší jídlo na světě. Slanina a vajíčka se pak dají použít i na klasickou anglickou snídani. Protože jsem chudý student a pobírám minimální mzdu, koupila jsem si z ekonomických důvodů v Tescu nejlevnější slaninu ze spodního regálu. Pro představu, vypadá takhle. Bláznivý, co.

 Výsledek.

Začala jsem si frčet na rukole. Vím, že Karol jí vždycky hodně prožívala - a musím říct, že tady v Anglii to nejde jinak. Za stejnou (nebo nižší) cenu jako v Čechách plný sáček nejčerstvější rukoly. That kill me moment, když už je všechno nachystané a vy jste rukolu zapomněli propláchnout, se neděje, protože se prodává už umytá.

Občas jsem tak líná, že ani nenakrájím slaninu a nerozklepnu vajíčko, takže ještě prostší verze mého domácího oběda vypadá takto:

Jsou to bezpochyby jen těstoviny s rukolou, Grana padanem a olejem, ale já je tu prožívám jak malý dítě.

Po náročném nákupu kola (Kolíčko<3) na Brick Lane, který mě ekonomicky zruinoval, protože jsem k němu přihodila ještě kožich za 70 liber, jsem si plně zasloužila tenhle massive lamb doner:

Půlka stačí.

Předminulý víkend jsme měli v Prague baru soukromou oslavu narozenin. Že i v Londýně pracuju v Praze je jeden úlet, že i tady mě doběhne Mimibazar, druhý:

S dalším pokusem o domácí jídlo se zase trochu vytratily mé iluze o vybranosti anglického stravování. K už hotovému chicken kiev jsem se rozhodla udělat si domácí brkaši - z ekonomického hlediska je to jednou tak drahé řešení oproti již hotové nebo té v prášku. Výsledek - tragédie. Nejen, že díky těm šíleným černobylským bramborám naprosto ztrácím odhad, kolik jich použít na jednu porci, ta obří hromada je navíc úplně bez chuti. Už chápu, proč tu věci, jako je třeba chicken kiev, jedí raději s těstovinama.

Moc dobrý hummus, dvě balení za dvě libry. Všechno etnojídlo, které koupíte v supermarketu, je skvělé. V Anglii žije spousta národností, kteří přesně vědí, jak má jejich jídlo chutnat. Kdyby hummus nechutnal tak, jak má, nikdo si ho nekoupí.

Dva týdny za barem a už jdu nahoru - tady jsem stylovala a fotila absinth na web. Nutno říct, že po zkušenosti na Creepku 2011, kdy jsem v pátek večer byla schopná říct jen dvě slova - ab a sint, jsem se při focení málem poblila.

Ph. by Xannax

Tak čauky a zase za týden.