RECENZE MENZ : USA - MIAMI

Po delší odmlce jsem se vrátila do menzy. Tentokrát šlo o menzu University of Miami, kterou provozuje společnost Chartwells, kde jsem se měla možnost poslední půlrok denně stravovat.

Menza má komplikovaný systém otvírací doby, který se mi nezadařilo, za celý semestr pochopit, naštěstí tu pro podobné případy vyvinuli mobilní aplikaci.  Většinou byla otevřená mezi 8 ráno a 7 večer s 2 půlhodinovými přestávkami během dne, přičemž o víkendu bylo navíc v nabídce noční jídlo mezi 11 a 2.

1# V ceně 2481 $ za semestr si je zde možné koupit týdenní stravovací režim o 14 jídlech (alternativy představují 8 a 21-jídlový).  Studenti, kteří si ho nezakoupí si mohou jednotlivá jídla dát v ceně 6-10 $ podle denní doby a o něco dráže si ho může dát i veřejnost.

Poněkud zvláštní je pravidlo, že studenti, kteří žijí na kampusu mají povinnost si jeden z těchto režimů objednat. Já jsem za jídlo naštěstí neplatila a kdybych měla možnost volby, nikdy bych se tak neučinila, kvalita zdaleka nedopovídá ceně.

Samozřejmě nemůže chybět frontička. Nejhorší byla v době obědů a při snídaních u omeletového okénka.

2# Jedno jídlo se dá proměnit buď za vstup do menzy a následovnou časově neomezenou  all-you-can eat žranici v jejích prostorách se zákazem vynášení věcí ven nebo za slušně velkou krabici to go.

Zelenina, tofu, cizrna a špenátový wrap s kuřetem, sýrem, hummusem, rajčaty, kyselými okurkami, římským salátem a jalapeňos.

3# All-you-can-eat orgie je možno provozovat u bezpočtu okének, nabízejících nejrůznější typy potravin.

Například cereální stanice je doplněna 4 druhy kravského mléka - plnotučným, odstředněným, 2%  a čoko, a vanilkovým a čoko mlékem sojovým. Automat na něj jsem hned druhý den omylem rozbila.

 Kromě nepečeného müsli, které bylo bez cukru jsem se ostatních obilninových obludností raději ani nedotkla.
Fanoušek Vývařovny z daleké Austrálie se obětoval a okusil Fruit Loops. Prý nic moc!

4# Další snídaňový skvost: Míchaná vajíčka byla spíš bez chuti a vypadala dost..prefabrikovaně. Lepší volbu představovala vajíčka natvrdo a čerstvé omelety. Doplněné french toastem, lívanci párečky, kroketami, teplou šunkou či ve středu a neděli - ano, mou oblíbenou - slaninou.

Snídaně - nezdravá varianta: Míchaná vajíčka, slanina, párky, bagel, máslo, koláček.

Snídaně - zdravá varianta: Bílková omeleta s houbami, rajčaty, olivami, mozzarellou a marinarou, káva, ovoce, špenát a rukola.

Super na omeletové stanici byla možnost nechat si udělat dietnější verzi třeba jen z bílků a vybrat si zeleninu, sýry atd. dle vlastní chuti, nechutné mi přišlo používání instatních vajec v méně vytížených dnech.

Snídaně jsme všichni považovali za zdaleka gastronomicky nejzdařilejší část menu, pak už to šlo tzv. downhill.

5# V snídaňovém koutku si můžete udělat si vlastní vafle, otoustovat si bagel či chleba, případně si cokoliv ohřát v mikrovlnce. K dochucení vaflí tu mají snídaňový sirup (verze s cukrem i bez cukru, s javorovým to nemá bohužel nic společného). Na bagely zase burákové i normální máslo, marmeláda, margarín a cream cheese. Ovesné vločky a krupičku doplňuje nakrájený čerstvý ananas, melouny, mražné mango a borůvky, spousta ovoce z kompotu a celá jablka a banány.

6# Výběr čestvé zeleniny je celkem rozsáhlý a je doplněn nabídkou mnoha  druhů konzervovaných luštěnin a tofu. Pro dochucení je připravena řada zálivek. Kdo si nechce vytvářet vlastní salát, může si vybrat z několika předem namíchaných. Byly ok, i když mi přišlo, že obsahovaly zbytečně moc cukru a soli. Na zelenině mi poněkud vadilo, že se vůbec sezóně neobměňovala a chutnala dost mdle.

7# Další obědovou klasiku nabízelo pizza okénko se 3-5 druhy pizzy. Překvapivé je, že se připravovala na místě.

8# Obědovou nabídku doplňuje gril s burgery, hotdogy, hranolky a grilovaný sýrem a sendvičové okénko, kde obsluha připravuje sendviče a wrapy na přání. Arogantně veganské choutky uspokojuje vegetariánské okénko (měli např. tofu burgery a burrita, špagety s cizrnovými kuličkami atp.).

Obcházení jednotlivých okének občas vyústilo v bizarní kombinace:
Rýže s asijským smaženým sladkokyselým kuřetem a fazolovými lusky, falafel s marinarou, okurka.

9# U polévek jsem měla silné podezření, že pocházely z plechovky či jiného polotovaru, byly přesolené a chuťově umělé. Občas se ale povedly - mrkový krém, krém ze sladkých brambor se zázvorem nebo chili con carne.

V nabídce byly vždy 2 polévky denně. Jo a vím, že chili con carne není polévka, ale tady ho tak servírovali.

10# Ač by se z fotek mohlo zdát, že je zdejší menzovní jídlo relativně zdravé, je to dáno spíš mojí osobní volbou, prostě jsem se rozhodla si řadu věcí nedat. Co jsem každopádně ocenila byl vliv kubánské a částečně i karibské kuchyně na složení jídelníčku, o něco méně už zmatené názvy pokrmů, které leckdy neodpovídaly jídlům, a navíc je ještě pravděpodobně psal těžký dysgrafik.

Chipotle mango chicken salad, měkké taco s hovězím, smetanou, čedarem a pico de gallo.

11# Největší oser byl, že počet jídel se vždy v neděli v noci vynuloval a začínal odznova. Nevypotřebovaná jídla jsem před odjezdem na víkend však jakožto ekonomicky smýšlející občanka České republiky bystře využila k akvizici zásoby banánových a cassavových chipsů.

12# Bezlepkové produkty jsou stranou od ostatních, u čerstvě podávaných jídel jsou vždy označené speciální ikonou přeškrtnutého klasu v menu. 

13# Samoobslužný dezertní koutek většinou nabízel brownies, bábovku, mléčnou rýži, několik druhů pudinku, muffiny, cookies a hnusné rozmrazo-pečivo z listového těsta.

Když se poštěstilo byl flan (dezert ze žloutků), dýňový koláč s pekanovými ořechy, cheescake, nebo dezert z drceného Oreo se šlehačkou.

Když byl naopak horší den, servírovali se ehm, výtvory, jako bylo tohle.

14# Jednou z rána jsem viděla obsluhu, jak z igelitového pytle do stroje kydá zmzlinovou náplň a to stačilo na to abych po zbytek semestru vzdálenost mezi sebou a touhle monstrózní matlanicí udržovala dostatečnou.

15# Nabídku nealka ještě doplňovalo několik druhů džusů, voda, stroj na led a slazený a neslazený ledový čaj. Zajímavostí budiž výskyt téměř všech šumivých nápojů ve variantě light (např. sprite).

16# Dodávku kofeinu zajišťuje překapávaný kafe od Starbucks a automat  na kapučíno. To první bych překřtila na nutný zlo, to druhý na zbytečnou krutost. I když je americký kafe - dle mého názoru - obecně kvalitou vysoko nad naším.

17# Asi největší bizár v menze - pálivé ravioli v trojobalu. Další bizár je to, že chutnaly fakt skvěle.

18# Bez ohledu na kontinent, stát, město a společenskou vrstvu, na planetě zemi panuje představa, že bez přítomnosti mohutné umělohmotné flóry, se návštěvník menzy kvalitně nenají. Je hezké, že aspoň v nečem se národy tohoto světa bezezbytku shodnou.

V ČR to ještě chápu - děláme si tak malý umělý tropy...ale tady, když jsou pravý (sub)tropy hned za oknem?

19# Stejně pandemického rozsahu dostahuje přítomnost budovatelské malby v menzovních prostorách.

O UM se hanlivě říká: "Sports first, academics only if there is time." Tato malba to, um, reflektuje.

20# Dalším univerzálním specifikem menz, je velká nevstřícnost a neotevřenost vnějšímu světu.  Když jsem chtěla chod menzy pro školní dokumentární cvičení natáčet, po řadě emailů, formulářů, telefonních hovorů a oficiálním souhlasu mi den před natáčením přišlo tohle.

Udělala jsem drobnou rešerši a našla jsem informace, naznačující, že mé podezření, že do jídla přidávají laxativa (v  USA jsou výrazně častější případy potravinové toxicity či otrav než v Evropě, aby se v podobných případech preventovali fatální následky u postižených a pravděpodobnost soudní dohry), je pravdivé. Když jsem to zmínila na FB dočkala jsem se následující odpovědi.

Přes to všechno musím této menze dát své uznání za to, že se studenty alespoň narozdíl od těch českých VŮBEC komunikuje a to SROZUMITELNÝM jazykem a ne byrokratickými zmatenými výčty vyhlášek a regulí, jak je tomu smutným zvykem zde.

Kapitolu samu pro sebe představuje zacházení společnosti Chartwells se zaměstnanci, jimž do minulého týdne nebylo umožněno utváření či vstup do odborů, což vyústilo například v to, že pobírají o polovinu menší mzdu než je hranice chudoby. Smutnější, zdeptanější a vystrašenější stvoření jsem vážně nikdy v životě neviděla. 

Někteří přes svou bídu velmi přátelští a úslužní, někteří nevrlý, agresivní a dělají svou práci s nechutí což se odráží na její kvalitě. Pomalých zlepšení je dosahováno zejména díky silnému tlaku především studentských médií a spolků. Což mi připomnělo, že situaci zaměstnanců menz v ČR jsem dosud spíš přehlížela.