BISTRO VŮZ S FRUKTOLAXEM- GASTROENTEROLOGICKÝ VÍKENDOVÝ POST

Můj párek zabiják- možná za to mohla hořčice?

Konečně jsem jela jídelním vozem, vlakovým bistrem, barem ČD. Podle jízdního řádu se tomu teď říká bistrovůz, no paráda. ještě větší paráda, než časný ráno v expresu Franz Kafka směr Německo (my vystupovali v Plzni teda) je zjištění, že máme neuvěřitelný štěstíčko a právě na tomhle spoji platí happy hour, super promo akcička ČD, kdy prakticky všechno z nabídky stojí skoro o půlku míň. I když v reálným životě by Vám snídaně tohoto typu i za tu sníženou cenu přišla jako úplnej úlet v bistro voze je to jiná. No samozřejmě! Bůh nás miluje, dopřejem si jako knížepáni!

Nebýt nevyspání a pár Becherovčiček z předchozí noci určitě bych si nechala jako pár v sousedním "boxu" vodšpuntovat Zweigeltrebe (mimochodem- kdyby to někoho zajímalo- jedno z mála červených co mám opravdu ráda, nejlíp od Michlovskýho, jediný víno, který se dá bez rozpaků koupit v Albertu v pavilonu- opic- pokud ho teda zrovna maj...což se dá ostatně aplikovat i na zbytek sortimentu vyspělý země dvacátýhoprvního století, ehm...)

Jenže jsem měla právě takovou tu "falešnou" kocovinu, mix nevspání a panák, kterej nesed. Nevim jak vy, ale v tomhle stavu mám chuť na jediný- na pořádnou slanou snidani. (Pokud by vás opravdu zajímala moje kocovina a tipy co "s ní" jen houšť sem nebo tam.)

Na výběr byla slaná a sladká. No volba byla jasná- slaná bohatýrská s párky, neber to, když je to místo za 166 kč za 99! Super akce jedna báseň i s malinkou marmeládou.

Byla jsem šťastná jak blecha, i když byl jistojistě z mikrovlnky, číšník byl milej jako ti v Louvru a já byla spoko.

Jenže...dorazivší na rodinný oběd začala jsem litovat. Ačkoli jsem začala pociťovat lehkou nevolnost nebo spíš divný tlaky v oblasti žaludku, nemohla jsem odmítnout slavnostní menu o několika chodech (zvláštní je, že ačkoli mi je občas takhle prostě tak ráda papám, že jsem prostě MUSELA, chápete?)

Hovězí vývar, řízek, salát, meruňkový knedlík...to všechno prokládáno domácím calvadosem. Prostě nebíčko v nesprávnou chvíli. Proklatej párek, protklatej milej číšník i s jeho laskavým humorem...

Pálení cukru s calvadosem- hodně muziky a výsledná chuť je jako sladkej jadřinec.

Co dál? Zimnice, bolest žaludku, myšlenky na zvracení a smrt. Nic z toho se nekonalo, ačkoli zvracení jsem čekala. A co víc. Ani ráno jsem tzv. "nešla" (pardon, ale v určitý moment psaní o jídle a jeho konzumaci prostě musí přijít ten awkward moment kdy napíšete o opačným konci trávicího procesu, život v čisté formě). Dostala jsem velice zábavný bonbon:

Jakýsi prý-projímavý žvejkací bonbonek, chuťově top, prostě fíky s vlákninou.

Taky jsem zkusila Smectu. Ovšem pozitivní léčebné účinky jsem pocítila až po obědě na Kvildě, v pivovaru Kvilda:

Italská a Galapetr, přírodní rozchoďák městského trávicího traktu. Zaručuju.

Italská polévka byla trošku krok vedle (místo bazalky rucola- Babica Wtf- a obligátní eidam) ovšem to jsem čekala a na vábně vypadající držťkovou jsem se přece jen ještě necítila jistá v kramflecích.

Ovšem co mě uchvátilo bylo místní pivo, tmavá čtrnáctka Galapetr. Nechutná silně a má slabou hořkost. Nicméně hlavně mají jeho živé kultury onen kvocient "večer chutná za chvíli pomáhá" hodně vysoko, takže si jsem skoro na sto procent jistá, že za to, že jsem v neděli v podvečer byla jako rybička vděčím nejen horskýmu vzduchu a ozdravným procházkám po lukách, ale hlavně tady pani čtrnáctce.

Pivovar s pekárnou na Kvildě doporučuju, teda pokud jste schopní na chvíli přežít davy gumovejch cyklistů a rodin s dětma. Vítejaktomyslim. Zrovna prožívám období idealizace asketickýho života poustevníka.

No a večer už jsem si mohla dát líčka na červeným víně, heuréka.

Hodnocení víkendu:

- bistro ČD: obsluha bodrá, párky bodavý, happy hour vskutku eskatologických rozměrů

- Smecta: vždycky dobrá

- Fructolax: pro mě sladkost sezony, fíky a švestky- to mě učily už spolubydlící v Itálii

- Kvila: pivovar skvělý, pekárna s košatým výběrem, rohlíky asi nejlepší za poslední dobu, nabídka polévek široká, ovšem sázejte na klasiku, mezinárodně laděný experimenty zkuste spíš v Bibione

- Domácí calvados: to byste mi měli dost závidět!

Bilance: super víkend v Sudetech