pondělí 30. září 2013

MŮJ ŽIVOT PLNÝ EMOCÍ- ANEB KDYŽ JE TÝDEN ÚZKÝ FORMÁT.

Háem meets Designblok meets gastro (konečně). Tohle mi dneska přinesla Hannah k večeři. Cítím se zase jako opravdová bloggerka. Život je zase raut.
Hannah má super foťák. Ale já mám smartphone (v kanceláři prostě moc dýška nejedou, ale rozhodně bych to zavedla, lepší formát než klasická prémie). Otravuju teď teda život (hlavně sobě) tím dost často dementním focením dost často dementních věcí. Ať už jde o vývěsky na slevy nebo zbytky curry-wurstu u stánku. Prostě to co jsem si už dávno přála. Streaming z hospody rovnou na fejsič. Ještě si snad založim instagram nebo co!
Tohle je výtah z mýho telefonu za posledních pár měsíců, the best of gastro opravdovýho člověka, řekla bych (jsem prostě člověkem všude a kopu za Rossmann tým, není to PP, ale pokud by mi chtěli poslat nějaký PRODUKTY bránit se nebudu).
Nejsem tedy žádná nad-kuchařka, která vlastně není kuchařka s obyčejným životem v hezkých barvách (jako třeba Dita P.), nejsem ani tak pintlich blogerka, která vypadá supr i když nevypadá supr (protože jsem byla uncool dřív než to bylo cool a tak bysme si to mohli pinkat dál a dál), nejsem už vůbec tak vtipná jako Hannah (kategorie sui generis) ani jako Jarek Plesl (což je pochopitelný, ten člověk vynalezl humor a ještě stíhá bejt furt na tenise a zajišťovat trvalou pro všechny český redakce od Despektu po Reflex). Nejsem ani jako Radek Brousil, protože foťák (i v mobilu) a já to prostě moc nefunguje (ale náhoda je blbec a občas něco vyfotím dokonce ostře). Nemám ostrý lokty, neumím pít chytře a opít se jen tak akorát, abych o tom třeba mohla napsat, ani tak moc, abych mohla udělat to samý. Zatím ještě neumím podojit ani krávu ani ovci. Jsem snad podčlověk nebo jsem neschopná? Ptám se svýho telefonu. Seš taky jenom člověk, odpovídá mi moje Xperie hlasem Hannah. A to je fér, protože tak to má být. Protože nikdy nebudu Bohumil Hrabal Vývařovny, jsem a budu Pakočka.
Z výstavy o pivovarnictví v zemích Českých. Jo, tenhle design, tak nějak si ten ráj vážně představuju!
Svíčkova po Sušicku od babičky. S bramborovým drbákem. To prostě nemůžete zdrbnout.
Bramborovej Švankmajer.
Pár libůstek z hodně slabýho týdnu. To je, když si hrajete na Lidl, ale nemáte ani na vietnamský týdny, ale jenom na "dělnický" nebo týdny "matka samoživitelka". Doporučuju jako oživení pro všechny s nadstandartním příjmem, zajímavá mincová kombinatorika mezi regály je hra s časem (než zavřou Tesco) a zkouška vašeho důvtipu. Následná večeře vám ukáže zda byla vaše volba správná nebo jestli ty párky příště fakt vynechat a koupit si jen chleba s hořčičí (a nemyslím dijonskou, to neplatí).
Paresa- dělnická večeře z Tesca, párečky davelské, Svijany nealkoholické, hořcice "orientální". Jízda.

čtvrtek 26. září 2013

JAK NÁS POZMRDIL ALEŠ (B)RYCHTA.

Pakočka mě k narozeninám vzala na koncert Aleše Brichty. Dostala vstupenku pro dvě osoby do VIP zóny s občerstvením. Už dlouho jsem přemýšlela nad tím, kdy se vrátím na Vývařovnu a jestli vůbec. Poslední dva měsíce se to přiklánělo ke spíš ne než jo a nepřesvědčil mě ani takový životní mezník jako zájezd do Berlína, kde jsem začala jíst sushi. 

Ačkoliv mě lákala především na raut, trvala na tom, že si předtim musí dát pho na chřipku. Jít před rautem na večeři, to je přesně ta věc, proč ji milovat, a čím déle ji znám, tím víc si to uvědomuju. Šly jsme do tý restaurace v Anglický - prý tam ten den byl na jídle i Radek Brousil s Vytiskou. Mám zvláštní pocit, že jsme seděli zrovna u jejich stolu. Židle byly ještě vyhřátý. Dostala jsem darem flašku Absolutky a Pakočky monolog o tom, že přestává pít. Já si třeba nemyslím, že bych měla přestat pít. Myslím, že bych měla přidat. (www.napivosrozumem.cz)

pondělí 16. září 2013

MALOVÁNÍ ŘEKNE VÍC NEŽ TISÍC SLOV

Konečně jsem se dočkala guest postu od člověka co ovládá malování jak Chuck Norris cokoli vám přijde na mysl. Dovoluji si vám tímto představit Tomáše, postmoderního umělce každodennosti. Dnes se těmto vtipným glosám říká meme. Níže uvidíte malé variace na gastronoomická témata, která tíží nejen autora, ale nás všechny. Jak říká sám autor "prostě jsem se nudil mezi učením, no." Tolik skromnosti. A teď už se do toho ponořme...jako tady chudák Artex...
Nejsmutnější filmová scéna nejednoho dětství versus nejsmutnější jídlo školních jídelen všehomíra.

neděle 15. září 2013

ŽIVOT JE NĚKDY VÍC AU NEŽ RAUT

Letos v květnu jsem byla opravdu chudá. V praxi to znamená, že jsem místo běžného / obvyklého finančního deficitu měla finanční deficit opravdu extrémní. Zde je pár ukázek toho, jak se stravují nemajetní:


1# Cheap & Chic: Taška Calvin Klein 30,- ("Pařížská chudých" Megasekáč Radotín); šunkový chlebíček 16,- (Cukrárna U Medvídka pandy Radotín).


středa 11. září 2013

GIVEAWAY: ROZDÁVÁME 2 LUXUSNÍ BALÍČKY SNACKŮ LIFEFOOD!

I když teď na blogu zažíváme něco jako okurkovou sezónu (což ale neberte špatně - například ty okurky pilně zavařujeme..) myslíme na vás čtenáře a rozhodly jsme se vás potěšit parádním dárečkem.

O co jde? Značka Lifefood nabízí rostlinné snacky neznehodnocené tepelnými úpravami vyrobené z bioopotravin z nekomerčních sklizní plných kvalitních živin. U zdravých snacků je časté, že jsou poněkud bez chuti, ale výrobky LifeFoods, které jsem ochutnala byly většinou velmi dobré příjemně kořeněné. Moje tipy: Pikantní kešu, Zasněžené mandle a Teryiaki mandle

Dva (či spíš DVĚ, jak říká má dosavadní znalost mužských stravovacích návyků..) z vás získají luxusní balíček těchto potravin! Stačí nám napsat do komentářů:

1) Jaký výrobek kromě zde vyobrazených vás nejvíc zaujal v eShopu Lifefood?
2) Zda preferujete balíček A či B.
3) Email

A.
 B.


Čas na to máte do úterý 17.09.2013 23:59 a předání upřednostňujeme osobně. Vítěze vyhlásíme během středy na našem Faceboku. Soutěžení zdar a doufám, že okurková chutná vám tak jako nám!

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

VÝHERKYNĚ:

Generátor náhodných čísel z 80 soutěžících vylosoval Evu (9) a Naty (70)! Holkám gratulujeme!