Ditinu knížku mám moc ráda a vařím podle ní. Myslím, že i osoba Dity je hodna obdivu, pro to, co dokázala. Moc si vážím i filmového díla pana Ondříčka (Grandhotel, Ve Stínu, Samotáři..). Ale udělat z papíru pořad není prdel a v případě Deníku je to spíš průser. A pořádnej. Čtěte proč.
1# Možná jsem se v tý škole učila fakt blbě, ale dosud jsem měla za to, že televizní pořad má zpravidla mít scénář. Scénář nejobvykleji sepisuje scénárista a u toho se velepravděpodobně očekává širší slovní zásoba než ve větě "Tenhle dort je pro mě strašně emotivní, ... protože má v sobě spoustu emocí. Našla jsem ho náhodou v knize španělských receptů a když jsem ho ochutnala, zapůsobil na mě úplně emotivně" anebo aspoň přítomnost příručního tezauru. "Scénáristka" paní Pecháčková starší to řekněme mírně po-to.
2# Znělka "Rise and shine". Zhudebněné předávkování Prozacem zazní v pořadu asi 286x.
3# Kdo knihu má bude dozajista stejně jako já rozvzteklen, že je pořadí receptů v telině jiné. My diváci fakt nemáme rádi, když se nám s věcma šachuje tak nám to nedělejte, OK?!!
 |
| Dita: "Občas jím majonézu lžičkama, jako kdyby to byl Pribiňák." |
2# Znělka "Rise and shine". Zhudebněné předávkování Prozacem zazní v pořadu asi 286x.
3# Kdo knihu má bude dozajista stejně jako já rozvzteklen, že je pořadí receptů v telině jiné. My diváci fakt nemáme rádi, když se nám s věcma šachuje tak nám to nedělejte, OK?!!
