STÁTNÍ SVÁTEK RAUTU

Ambiente prostě nakládá nejvíc!

Je to jako narozeniny. Italskej státní svátek a jeho gastronmicky opulentní oslavy na dvoře Italskýho kulturního institutu ve Vlašský ulici. Jako každoročně doprovázím maminku, jen jsem letos nebyla tak báječně naladěná jako obvykle a představa nucený konverzace s bývalýma profesorama gymnázia mě trošku děsila. Ještě, že tu máme jídlo a tolik diplomatů, králů holubí letky a dalších exotů ve víceméně slavnostním oblečení, že se schováte (ačkoli můj školní batoh k vysokým botám a kalhoty o kterých moje máma prohlásila, že "si šiju sukně ze záclon"nebyly z nejnenápadnějších).

Nebudu vás nudit něčím, co už je klasika: nenažraný diplomati a paničky v báječných značkových oblečcích, kteří ovšem tváří v tvář kruhovému rautu ztrácí sebekontrolu a dekorum. Klasika. Miluju to.
Celebrity letos nedorazily (loňský vítěz pro mě byl Martin Fryč, nečekané oživení), teda pokud nepočítáme Stropnickýho s Žilkovou v červeném ála Chanel kabátku (taky dost zarautovali).
A protože jsem na italský rauty přebornice sázela jsem na jistoty:
Lahůdky od Ambiente (ten vrchovatý talíř mi naložili sami) a báječná pasta od pojízdného hip-bistro-trucku Mercato. Na víno jsme se letos vysrala, protože ho nalévali do plastových decinek (takže máma si brala rovnou po dvou a chápu jí), ale potěšil mě stánek s čepovaným Prazdrojem. Slávas!
Dezerty a grappu jsem vynechala. Neměla jsem rautovací. Ale dala jsem si celkem dost báječnou kávu z vesmírný mašiny DeLonghi a pokecala s hosteskou, která byla asi to nejmilejší stvoření toho večera.
Ochutnala jsem obvyklé lasagne (nic moc) a báječný gnocchi, ale ohřívanou pizzu jsem fakt nepobrala. Nojo, a to můj táta ani nebyl ital, to je, co. Tak zase za rok.
Pár mobilních divno fotek už je skoro povinnost, že:

Bezva pánev, to bych dost chtěla domů!

Obligátní Rafíčko a k němu kafíčko (Pakočka je teď Chinasky Vývařovny, příště post ve verších).

rozmazaní plzeňští prazdrojáci- díky za ně!

Jako bonus moje porautová snídaně, na který se teď snažím soustředit nevíc (trošku na úkor večeří). Taky si můžete všimnout, že je to bez pečiva, který jsem si teď naordinovala domů nekupovat (což neznamená, že ho jinak nejím). Doporučuju si místo krajíce chleba k rannímu vajíčku uvařit hrst rýže.
A jo, a furt se mi nedaří ten žloutek. Estéti prominou, protože to bylo jinak dobrý.