KÉŽ BYCH TOHLE VĚDĚLA O JÍDLE V THAJSKU, NEŽ JSEM TAM JELA

Opět mi to nedalo a zas jsem tu já, Karol (zakládavší Vývařovnu, nyní VIP host, blabla..). Byla mi krapet zima a tak jsem se letos rozhodla strávit advent v Thajsku. Pro ty z vás, kteří se tam třeba taky chystáte tu mám pár praktických tipů, ostatní tu mohou nakrmit svůj hlad po bizarnostech.

1# LED V PITÍ. (Skoro) všude se dočtete, že je to nejrychlejší cesta k moru, souchotinám, španělský chřipce, kurdějím, kroucením vnitřností a naprosté zkáze vašeho zdraví. Za skoro tři týdny jeho konzumace v turistických ale i neturistických oblastech se mi nic nestalo. Vody jsme se nicméně drželi balené.

Ledová káva 90 THB / 50 Kč, na ostrově Koh Tao

2# VYPRAZDŇOVÁNÍ: Ale není dobré říkat hop, dokud si neodskočíš - když už vás hnačka dožene, což se prostě stát může (ostatně - stejně jako v Česku) je možné, že sanitární zařízení, které budete muset navštívit bude vypadat takhle:

Veřejná toaletka, cena: zdarma + doživotní zážitek jako bonus!

A pokud - dejte si třikrát Otčenáš, aby se to nestalo, dopadnete náhodou tak zle, že se budete muset omýt, může to vypadat takhle: (to jsme sice na benzínce ve vnitrozemí, ale i tak - je třeba být připraven na nejhorší):

Veřejná koupelna, zda se tady dosáhnete hygieny nebo spíš zasvinění se - toť otázka. 

 Zásada na závěr: Koupě kabelkového balení porcovaného toaletního papíru nejspíš litovat nebudete.

3# ENERGEŤÁKY. Průměrná thajská večerka má v nabídce zhruba padesát druhů energeťáků. Jsou v většinou v malých skleněných lahvičkách, jako v Evropě sirup proti kašli. Kromě klasických seženete i speciální na kocovinu, hubnutí nebo na USNUTÍ. Většinou fungují neprůstřelně dokonale.

O svá zavazadla s touto náloží jsme se - přiznávám - poněku báli, ale aerolinky pro lepší lidi (v našem případě Aeroflot) umí takzvaně přimhouřit oko.

Stojí 5-50 Kč, co obsahují jsem v rámci udržení pokojné mysli nezjišťovala (amfetaminy prý už pár let ne) a vzhledem k minivelikosti představují ideální suvenýr/dar pro blízké.

4# JOGURTY. Jogurty a mléčné výrobky jsou z 99% slazené, což je poměrně nepříjemné. Po usilovném pátrání a mnoha koupích různých hnusných variací na nápoj Activia se mi podařilo objevit klasický bílý jogurt evropského typu - jmenuje se stylově Bulgaria a v 7 Eleven ho pořídíte v přepočtu asi za 15 Kč. Cokoliv jako kefír se mi bohužel odhalit nepodařilo (?)

5# PALAČINKY ROTI. Tenoučké poctivě osmažené pouliční palačinky s čerstvým ovocem a salkem, čokoládovou polevou nebo Nutellou vyjdou na něco přes dvacku a byly jedním z mých nejoblíbenějších jídel. Jí se párátkem & nedoporučuju to provozovat v bílém oděvu.

6# MASO, VE ZKRATCE:

Nejlepší maso: Bůček - na trhu ho měli s čerstvě nasekanou jarní cibulkou, v restauraci smažený s rýží a kale nebo vodní špenátem. Každopádně kuřecí s čímkoliv nikdy nebylo krok vedle.

Crispy pork with kale v cizinci oblíbené, ale levné a skvělé restauraci YANG's na Koh Tau, kterou jsme si taky jako správní cizinci oblíbili. Stálo asi 70 THB, 45 Kč.

Pad Thai, 70 THB, takže asi 45 Kč, obvykle sázka na jistotu. Na ulici stojí o třetinu míň.

Nejhnusnější maso: Jakési zabijačkové želé, které nám občas dávali s jiným jídlem. Jednou jsme si omylem dokonce objednali polívku, ve které komplet tahle tlačenkovitá textura plavala. Nedoporučuji.

Tady bylo jako zákusek ke kachně.

Nejpřekvapivější maso: Smažený kokos s kešu a rýží nám donesli s něčím, co vypadalo jako nastříhaná sklená vata. Vyklubalo se z toho sušené vepřové a bylo to docela fajn.

Maso, které jsem prostě nedala: Děsily mě různé vyvěšené vnitřnůstky ve vitrínkách na slunci.

7# PRAVDA O PÁLIVOSTI. Shrnula bych to následujícími slovy - pokud máte rádi pálivá asijská jídla, jak je servírují v Čecách, budete spokojeni - tohle je tak o půl level výš. Pokud ne - jeďte do Anglie :) ALE: Dosypávat si jídlo chili s hlasitým "já jsem defakto vyrůstala na mexických hranicích, takže jsem na pálivé zvyklá" důrazně nedoporučuju. Ten den jsem se cítila, že porodím paterčátka...

8# TOALEŤÁK. V Thajsku ho často mají místo ubrousků na stole, ale důmyslně ho maskují. Nebo..jakž takž důmyslně. Nebo...je to možná po zkušenost s nějakým turistů, který se jim po...ale to jsou určitě zlé, zlé pomluvy.

Na stole taky nechybí suché chili a papričky v rybí omáčce, případně další dochucovala.

9# KOKOSOVÝ OLEJ. Všude jsem doteď četla různý chvály na kokosový olej, který jsem sebevědomě ignorovala. V Thajsku jsem ho kvůli absurdně nízké ceně (malá lahvička 50 ml za 30 Kč) koupila spíš aby se zbavila drobných. Když mi kvůli nezvyklému složení stravy začali po pár dnech strašně krvácet dásně, spíš ze zoufalství jsem si tím vypláchla pusu. No a stal se zázrak.

Klasické zátiší Dívka s olejem, variace na proslulou Dívku s perlou.

Nejenže skvělé chutná, ale takřka okamžitě to přestalo. Lidi mi navíc po asi třech vypláchnutích (a tady mluvím o vypláchnutích, žádné speciální čištění..) začali říkat, že mám bělejší zuby. A samozřejmě se dá používat i na další legrace. Tím myslím masáže, samozřejmě...vy čuníčci!

Akorát si NEKUPUJTE lahvičku s úzkým hrdlem, jelikož v nethajských teplotách vám ztuhne a bude se vám z ní obtížně dostávat.

A nezapomeňte si dát ani ten čerstvej, na víc než 30 Kč vás nevyjde a chuťově je to úplně jinde než co nabízí pochroumaný po mnohakilometrový přepravě v ČR nesmyslně v létě na festivalech.

Když to píšu, tak mi je po těch všech čerstvých potravinách trochu smutno. Slzička do klávenice...

10# NEBÁT SE. Jestli něčeho skutečeně lituju, tak své počáteční nedůvěry a obav zkoušet nové netypicky vypadající věci a pouličního jídlo, ze strachu, že by mi případná nevolnost třeba narušila plánované aktivity. Příště bych chtěla být mnohem odvážnějšjí.

RYCHLO-RADY:

Levnota - Jídlo je levnější si dávat v restauraci nebo na ulici než kupovat v supermarketu a vařit!!!

Rýže - Většinou byla v ceně pokrmu, na ostrově (Koh Tao) ji přiúčtovávali (!)

Curry - Často vám dají vybrat, jaký do něj chcete maso, v tur. oblastech mají i zeleninu a tofu. Můj tip je arašídový panang, nedoporučuju matsaman, většinou bramborová břečka. Jungle curry je jako jediný bez kokosovýho mlíka. Burmeese curry bylo taky dobrý, ale mají ho spíš na severu.

Pivo - V neturistických oblastech je v monstr 0,6 l lahvích (pro turisty už zavedli i třetinky, skandál!!!) a v tom horku slušně dává. V obchodě stojí tak 30 Kč, v restauracích je poněkud dražší 40-100 Kč cca. Nejlepší byla Singha a celkem mi chutnal i Red Horse třeba.

Shake - V Thajsku tak označují ledovou tříšť, nikoliv mléčný koktej! Ale vždy jsou z čerstvých surovin. Moje tipy: Mango, dračí ovoce, kokos a arašídy.

Vodka - Zahr. značky (Smirnoff, Absolut..) jsou mírně dražší než v ČR, thajská vodka stojí litr míň než stokorunu, ale nezkoušela jsem jí. Do ovocné tříště koupené na ulici jako dělaná.

Ledovej čaj - Chutná jako ten, který znáte ze školní jídelny---lepší varianta je zelenej s mlíkem (mají třeba v 7 Eleven) ve fontánce, ale stejně vždycky bude odporně přeslazenej, na kocovinu se hodí...

Mořský plody - Po krevetách a běžných rybách mi nic nebylo, ale salát ze, kterého se na mě vykutálelo skoro ještě mrkající krabí oko jsem nechala netknutý. Tady bych asi byla opatrnější.

Koblihy - Skvělá byla třeba varianta plněná pudingem s příchutí zeleného čaje.

Slaný/sladký tyčinky - Mají miliony druhů od pizzovejch přes zelenočajový až po borůvkový. Skvělej snack za dvacku.

Chipsy - V Thajsku jedou, mrzí mě, že jsem neozkoušela Lays s příchutí sushi, doporučuju ale chipsy vyrobený přímo z řas posypaný krevetama (zážitek, nikoliv na denní konzumaci).

Polotovary a sendviče ze 7 Eleven - Chutnají americky fastfoodově sterilně, ale proč ne.

Ovoce - Prodávají čerstvé porcované a super levné přímo na ulici, mango, ananas, minibanány...

Vitaminy - Příště až sem pojedu vezmu si kromě léků i vitamin C a probiotika, ale dají se tu koupit.

Text vznikl na základě zkušeností z Bangkoku, Sukhothaie, Chiang Mai, Chiang Rai, Surathani a ostrova Koh Tao a absolutně si neklade za cíl být všeobsažný. Éhm, především se mi nějak začlo chtít spát...

P.S. Jelikož bych ráda tento region znovu navštívila, uvítám veškeré vaše další tipy, postřehy a doporučení v komentářích.

Článek věnuji Tranh.