MasterChef CHALLENGE - VEJCE BENEDIKT

Moje rána v pracovním týdnu se dají shrnout jako hodina internet, snídaně u internetu, půl hodiny převlékání a spěch na tramvaj se snahou si vymyslet přesvědčivou výmluvu proč jdu pozdě do práce. Opulentní snídaně se do takového programu těžko vtěsnají, takže instantní pohanková nebo ovesná kaše je můj každodenní ranní chleba. Ve snaze ze sebe udělat v roce 2015 lepšího člověka jsem si řekla, že aspoň o víkendech vypadnu ze svojí rutiny kaše-bunbonambo-rajčata s balkánem a budu si vařit. Budu kreativní, odvážná a úžasná. A začnu snídaní. Jako fanda americký soutěže amatérských kuchařů Masterchef mám odkoukaný, že Vejce Benedikt je výzva, kterou si porota ráda vychutnává.

A tak jsem si řekla, že když to dokáže Krissi, ženská sympatická asi jako nasraná paní řeznice v Benešově na náměstí, dokážu to i já. Viz díl. A ani "This isn´t just any ord breakfast dish, this one is one of the most technically difficult, it´s a Masterchef classic" mě neodradilo. 

MasteChef Season 4, Episode 7

Detailní záběry rozkrajování pošírovaného vejce se mi tak zaryly do paměti, že jako milovník chutí tekutého žloutku jsem se očekáváním dostávala do nepříčetného stavu. Jako sorry, ale ovládáte se při tomhle? Takový vaječný cumshot.

Mimo tohle se mi ale taky zaryla představa Gordona Ramsayho, jak rozkrajuje moje vejce ne v tomhle zenu

neni to fake?

ale spíš s karmou řidiče tramvaje, kterému auto s mimopražskou spz blokuje průjezd

asi tak

Když už Masterchef Challenge, tak podle Gordnova receptu.

Mám pro toho skotského klučinu prostě slabost. Dává mi takový ten pocit, že to díky jeho entuziasmu zvládnu stejně dobře i bez lajny kokainu. Jeho "beautiful" při finálním platingu je prostě tak krásně prožitý, že jsem se vyhecovala k vyšlehání své první domácí holandské omáčky. Stejně měli zrovna v Bille vyprodaný tenhle určitě úžasný skvost všech usnadňovačů už tak dost krutého života.

mhmmmm

Připravila jsem se na to podle pana Cuketky a asi jsem ještě křehčí nátury, protože mi nezbývala žádná nebolavá ruka na došlehání, šlehat pět minut v kuse není med, spíš dost velký boj. Gordon by nás oba seřval ve stylu amerického cvičného tábora SEAL, až bychom se s Cuketkou ušlehali k smrti. Pro navození správně dramatické nálady nám pomůže gif z Aljazeery:

Péct domácí pečivo, natož britský muffin, po ránu (no vlastně v kteroukoli denní dobu) nepřipadalo v úvahu, pečivo od Antonína z Vinohrad bylo víc než fajn. Ke všemu krkovice, obojí připravené na talíři přesně podle Gordnových rad. No a zbývalo jen to pošírovaný vejce. No a...

...fuck you. U prvních dvou jsem si zahrála jen roli bezbranného svědka potopení na dno navzdory víru. Nic se nestalo. Skončily v záchodu. Následovalo horečný sledování nejen receptu, ale dalších deset tutoriálů na youtube, až jsem se odvážila risknout další vejce. A představa, že bych si s ním ještě pohrávala a laškovala ve vodě byla v mým stavu stejně pravděpodobná jako snaha dostat syčícího kocoura zpod gauče. 

Nechala jsem ho ve víru max minutu, protože jsem se bála Gordnova hněvu z převařeného žloutku. Sušení na ubrousku bylo moc risky, zdálo se mi, že žloutek drží jen silou mé vynervované vůle. Každopádně výsledek vypadal takhle: 

můj výtvor

Vydržela jsem nad tím vzdychat jen pár sekund, v téhle fázi jsem už měla takový hlad, že bych se pustila do jídla i Gordnovi navzdory. Za všechnu tu práci to stojí, protože jsem za svůj život nikdy nejedla lepší snídani. Vejce je prostě základ. Chuť tekutého žloutku umocněná chutí vyšlehaných vajec s máslem, do toho šunka a opečená houska s nasáklou chutí olivového oleje a vypečené krkovice... OMG, 

dobrou chuť