YOLOMOUC: GASTROBIZÁR A #AFO50

Do Olomouce jsem se těšila jako malá- na jeden z nejmilejších festivalů, na příjemný a moc hezký město a na gastrobizár. Jsou víkendy, kdy je vám prostě jasný, že to nebude o vstávání v osum, běhání a smoothies (jakoby to u mě tak někdy bylo, co, měla bych se postavit tváří v tvář realitě). Že to celý bude hodně smažený, mastný, legrační a zalitý alkoholem. A bylo.

Bydleli jsme na fantastický Ubytovně Marie, která měla nejmilejšího kluka na recepci (říká se tomu na ubytovnách recepce? Nebo spíš příjem?), kterej po nás ani nechtěl depozit (ačkoli teda fakt netuším podle čeho poznal, že jsme slušný lidi) a taky překližkovou skříňku, kde byly v horním fochu šamponky a kondomy a v dolním kupa fénů, který vypadali jako koupený z nějaký zastavárny za rohem. Krom toho měla Marie rozkošnej kuřáckej balkonek ústící do pitoreskního olomouckýho vnitrobloku, kterej působil jako kombo dolního Žižkova před asanací a padesátkový bytovky a dvorku u strejdy Standy. Jo a FB ubytovny Marie, milej pane z recepce, to jsme vám zapomněli říct, to udělala tady Bára, z naší party, proto jsem se divila, že to lajkuju jen já a ona a ani admin. #lol. A jo, Bára je ta, která má strašně ráda smažený věci a dorty (trojboj U Houmra, víte?), ale narozdíl ode mně chodí do posilovny (a teď doufá, že tohle nebbude číst její táta- nebojte, už chodíme jen do Dietní jídelny!).

#1 OLOMOUC JSOU TVARŮŽKY

Tvarůžky na všem- tohle je bramborák. Teda pardon! Oficiální název je Pizza "SMRAĎOCH"- pizza po Olomoucku je teda bramborák, tvargle, hodně cibule. A prý je to i sex-friendly. Nejíte to přece pérem nebo jo?! A propos Pizza- kousek od Konviktu, tedy epicentra AFA byla jedna pultová pizzerie, otevřená do pozdních nočních hodin, která nabízela ultimátní pizzu S PÁRKEM/EXTRA SÝREM V KŮRCE!

#2 KONCEPTUÁLNÍ GASTRONOMIE PO OLOMOUCKU

Ano, tohle vykolejilo i takovýho cynika jako jsem já a málem jsem se upřímně rozplakala nad čistotou tohohle nápadu: restaurace specializovaná jen a pouze na kuřátka. Jídelák nebyl nejkratší, protože jedeš od variace na čínu až po plátek s broskví, směsi nevyjímaje, samozřejmě, ty máme přece rádi! Tenhle český gastro-koncept podporující kuřecí jatka (nejsem žádná přehnaná animalistka, ale jsem na tyhle napíchaný kuřata celkem háklivá, obzvlášť proto, že jsou povinnou součástí menu mojí maminky a prostě...je to celý spíš smutný než dobrý) je prostě- moc. Ale třeba to je celý jinak- přiznám se, nebyli jsme tam (něco si musíme nechat na příště).

#3 PRO MILOVNÍKY ČTYŘEK: KAMENNÝ MLÝN

Hned naproti Ubytovny Marie jsme našli olomouckou čtyřkovou perlu- Kamenný Mlýn. Začouzenou, dostatečně znuděná servírka, která říkala věci jako z Městečka Twin Peaks k tomu a český hotovky včetně luxusního smažení. Láska.
V sobotu k obědu jsme testovali klasiku: výpečky a svíčkovou (chutnalo to asi jako vypadalo) v ceně hotovek byla navíc i polévka (ačkoli z kryptickýho jídeláku to nebylo uplně jednoduché pochopit). Vrcholem našeho oběda byla naše komunikace s černě obarvenou servírkou (barový standart: černý zvony, trošku umolousaný triško, tipuju dvě děti a rozvod, nehty a havraní vlasy, ale spíš ve stylu čtyřky než okázalá odkvetlost barmanek z nonstopáčů), která mluvila jako z lynchova filmu.
"A jaká je teda k tomu hlavnímu jídlu polívka, prosím?"
"...co bylo už není.."
Tlumíme překvapení, smích, koulíme očima..."Takže nevíte..?"
"Podívám se vám teda v kuchyni."

 

Co bylo už není a proto jsme měli docela fajn vývar!

Co bylo už není a proto jsme měli docela fajn vývar!

Další den jsme měli kocovinu jakou jsme si každej zasloužil- Kamenný Mlýn měl pro nás celý repertoár smaženého blaha: smažák, smažák s plátkem šunky a pozor: SMAŽENÁ MOZZARELLA. Jediný mínus, který se bez výhrady týká všech gastro zařízení (kromě cukrárny, jistě) je příplatek 12-20kč za tatarku nebo kečup. Protože my tankujeme super.

#4 CUKRÁRNY A NÁMĚSTÍ

Jídelnu na Horním (aspoň doufám, prostě se mi ten olomoucký místopis plete) jsme vzhledem k víkendu navštívit nemohli, ovšem vizuál mě na víkend uspokojil. Ano, mají rozpixelovaný obličeje a dávaj gulášovku. Samozřejmě, že ta tláča v akci mě mrzela.

Ovšem paráda, kterou jsme nemohly vynechat byla AIDA! Celá Aida byla reminiscence jak letenský Palmy, tak vídeňskýho Konditorei řetězce téhož jména. Falešnej 90s mramor, vysoké pokojové rostliny, pseudo-fresky evokující renesační veduty v italským stylu a obří chladící pult. No co vám mám povídat, měla jsem pocit, že jsme se dotkla ráje. Včetně těch cen- skoro všechno stálo 32 kč a bylo to VELKÝ. VIDÍTE TY GODDAMN VĚTRNÍKY?! Oči se mi zalily šlehačkou a já přestala dýchat.

Holčičí Afo zátiší: jahodovej šejk, turek, sacher a větrník jak egypstká pyramida. Nebudete tomu věřit, ale nesnědly jsme to. To nešlo.

#5 ZÁCHODY V PODZEMÍ
Nejen u Kamennýho mlýna, ale i v Aidě, která na první dobrou dávala na odiv luxus evokující dovču v Bibione nebo Chorvatsku bylo svébytný specifikum, který samozřejmě nechci standardizovat na celou Olomouc- ale musím jí zmínit: WC katakomby.
Poprvé jsme se s podzemním záchodem setkaly právě v Aidě: schody, další, zahneš- pozor vstup zakázán, tak tedy na druhou stranu (už začínám mít pocit, že jsem měla táhnout špulku nitě, ježíšku já nemám mobil, tady mě prodaj na orgány), ještě za roh. a jo, záchody! Bylo mi upřímně líto starý babičky, který tam dcera nebo vnučka musela pomáhat, snad se jí povedlo vrátit se.

Za to u Mlýna byla cesta sice o maličko kratší, ale o to bizarnější. Nejdříve jsem zjistila, že pod hlavním sálem hospody jsou ještě další 2 (!!), značně potemnělý a štamgastsky zaplivaný, pak obligátní chodba a celý klozet na jakýmsi dřevěným (!!!) improvizovaným stupínku. Prostě celý klozet zrcadlil českou oblibu v DIY ve stylu Receptáře a všemožných rad ptáků loskutáků. Fotky nemám. Budete se divit, ale ani jako blogerka si neberu telefon na záchod, to koukáte, co?

#5 BUBBLE TEA

Až si tohle přečtete, tak padnete: Pakočka ještě nikdy neochutnala Bubble Tea. A rozhodla se ho ochutnat v Olomouci. Crazy? Na první pohled jo...ale...
Za tímhle okýnkem, který není okýnko, ale skutečně funkční DVĚŘE, se skrývá úplně první BT bar v Český republice, čumíte? Já jo!
No vážně! tenhle milej pán nám udělal přednášku o tom co to je a jak se to pije a o tom jak jeli na vlastní pěst učit se dělat BT na Taiwan. Bylo to tak srdcový, že jsem mu to uvěřila. Protože proč by první BT bar nemohl vypadat jako kuchyňka z okýnka, který nejspíš mohlo prodávat točenou zmrzku? Já tahle čistý příběhy prostě miluju.

#6 AFO

Molekulární bar- na to jsem čekala celý jeden rok! Přírodovědci.cz opět nezklamali! začala jsem víkend molekulární variaci na Campari-Orange, pokračovala gelovým absinthem a když už jsme nevěděla coby, poprosila jsem o něco mimo lístek:
"Takže Lední medvěd?"
A bylo vymalováno- to je on, je tam vodka, absinth i sekt. Na zdraví!

http://picasion.com/

Co se týče jídla a baru na festivalu pak spokojenost je zaručená: tým kolem Cafe Sladkovský vaří a míchá vkusně a s citem. Rozhodně s větším než jsem ten víkend míchala já. A samozřejmě nad ránem nesmíte minout bar Vertigo, kterej působí jako koncentrovanej Cross, ale maté a vodka vás přijdou na 68 kč. Včetně skleničky, když jste tak navátý jako já.

Ještě pár zábavných momentek z festivalu samotnýho. Doporučuju vítězný film "The joy of Logic" a taky pokud budete mít možnost zajít na přednášku Kateřiny Liškový na téma anti a pro feministický porno- tak zajděte.

Kávička, senzorický ouška a...pořad pro děti. #piko

Oceán!

RWE chill zóna byla asi primárně pro děti, ale myslím, že pro lidi s kocovinou to byl ideální lounge- 3D Oculus, 3D piškvorky nebo obří ježek v kleci (pokořili jsme ho) a dětský vědecko populární dokumenty český televize.

A jako bonus- my.

Tak za rok zase ahoj!

FOTO: Bára U. a Pakočka