Proč se spokojit s jedním názorem, když zrovna na téma alkohol toho máme všechny tři tolik na srdci.
Jana
Chodit do baru v pondělí je opravdu hodně ve stylu Evy Adamový. Moc jsem se necítila. Ale cítila jsem rum ve vzduchu. I moje kroužky pod očima si řekly, že by měly zachovat trošku dekorum a nedělat mi ostudu. I s insta filtrem to ovšem nebyla žádná sláva- asi takhle:
Na naší společný fotce jsem je pro jistotu zavřela úplně:
Naštěstí tady nešlo o můj vizuál, ale o báječný drinky, který ho mohly jedině zachránit. Stejně jako Eva Adamová ráda objímá whiskové skleničky (nejlíp z falešnýho broušenýho křišťálu, jak kážou devadesátky) i já v pondělí večer v baru preferuju v ruce pohodlnou bourbonku. A obecně mám radši drinky pánskýho střihu. V pondělí se chci ve svým overalu cítit jako Marlene Dietrich ve smokingu. Proto jsem si z rumovýho meníčka vybrala twist na Old Fashioned, kde na kapce bitters a obrovský ledový kostce teče sedmiletá Havana ovoněná datlema. Celý se to doplní citronovou kůrou a zastříkne jemnou sprchou z kůry pomerančový. Obvykle jsem příznivce hořčích drinků (miluju Negroni, nedám dopustit na twisty Spritzu) nebo klasiky nejklasičtější jako je Martini nebo Gin&Tonic, ale věřte mi, že v pondělí večer chcete povečeřet právě tuhle sladkost, která i to nejhořčí pondělí zjemní. Po dvou jsem si byla jistá, že život je báječnej.
Na Rumfestu si to potvrdíme. A na to si připijeme. V sobotu 23.5. Tady. Ano?
Samer's Old Fashioned- decentní sladkost na zjemnění pondělního světabolu... |
Na zdraví, Evi! |
Rumový meníčko |
Daniela
Říkám, že nepiju pivo, i když to není pravda.
A taky říkám, že piju víno, i když je to spíš výjimka, častěji piju sekt. A
taky jste mě určitě slyšeli často říkat, že nejraději piju koktejly. Ale
bohužel to nedělám moc často. Takže mimo to, že očividně #pijuráda, toho o pití taky hodně nakecám. A tohle pondělí jsem povídala i pila s Janou a Hannah a tady sexy barmanem v Bugsy´s baru. Tam totiž "žijou koktejly", žůžo!
snažil se a my moc ne |
I když na sladký pití moc nejsem a z koktejlů mám stejně jako Jana ráda klasiku - martini koktejl, aperol spritz nebo zázvorovo-citrusový mňamky jako moscow mule. Ale v pondělí večer jsem chtěla být za sweet girl. Možná taky protože se těším k moři, jsem si okamžitě bez přečtení popisku objednala Caribbiene rum punch. Vůbec nerozumím tomu kouzlu, jakým to vzniklo, a Angosturu jsem si musela vygooglit, ale zato znám muškátový oříšek -miluju- (bešamel forever) a už při prvním usrknutí jsem té kombinaci propadla. Bavilo mě pak vždycky rozkousat třešeň v puse a usrkávat na sladkou chuť tu hořkost. Taková epikurejská dekadence. Ta nám s holkama jde.
A tak jsem si musela dát další. Chápete tu logiku, žejo?
Hodně mě v Bugsy´s bavily sklenice. Tenhle karibský punč byl servírovaný ve vysoké sklenici skoro jako na malinovku na chalupě u babičky. Akorát tuhle malinovku potřebujete zapít vodou, abyste nezačaly vyprávět barmanovi, jak máte rády bílky.
A co myslíte, byl smažák cestou domů nebo nebyl? Je tady na to svědek?
Hannah
Degustaci v Bugsy's nám dohodl náš pasák Míra. V podstatě řekl, ať jdeme na bar, prachy neřešíme, že ten večer je to na něj, ať si dáme, cokoliv si přejem. Hádám, že takový benefity plynou z toho, když si svýho nejlepšího nejteplejšího kámoše necháte vytetovat na místo, který každej kluk objeví až při "tenkrát-poprvé-momentu".
Všichni víme, že I need more Dallas in my life. Drinky na český Pátý Avenue v pondělí večer sice opět víc evokují Sex ve městě, ale takový drobný detail mě nerozhází. Vtipný je, že jsme tak koncentrovaný, že na to, aby se všichni kolem plácali do čela a obraceli oči, nemusíme být čtyři. Tři naprosto stačí. Jsem na nás pyšná. Již zmíněný barman, co se nám věnoval, to statečně ustál, i když ho trochu podezřívám, že si párkrát musel odběhnout na panáka. To, že chodíte do baru pro lepší lidi z vás ještě nedělá lepší lidi, chtělo by se říct.
Ze všeho nejvíc mě v Bugsy's bavil alkohol. V Anglii jsem se snažila dodržovat 5 A DAY program. Sníst v zemi fastfoodů a mayo pět dávek ovoce a zeleniny není úplně snadný. V Praze se pořád snažím řídit tímhle pravidlem, akorát jsem alkohol vyměnila za drinky. Jde to skvěle!
Jako první jsem si dala variaci na Daiquiri, zjemněnou vaječným bílkem - daiquiri, Whiskey sour i variace na Sours mám ráda, tohle byl takový kompromis mezi nimi. Drink byl super, ale asi ne úplně pro mě. Jsem v tomhle ohledu spíš buď-anebo.
Další mi sednul mnohem víc, a to long drinky přitom moc nepiju. Hahaha, jsem dneska fakt na facku, co? Rumový Collins. Dokonce s Angosturou. To je něco jako drinkový tabasco. Když už si ho někam dáváte, nedáváte si ho jenom někam. Dáváte si ho všude. Bylo to akorát kyselý, akorát sladký, akorát hořký a hned vypitý.
Úplný sluníčko, co říkáte.
Nakonec jsem si ještě nechala doporučit drink, který měl vystihovat mou momentální náladu a rozpoložení. A dostala jsem mai-tai. A ten byl super, protože...protože MAI TAI. Pak už jsem byla jak Sue Ellen, a tak jsem šla domů. Překvapivě jsem ani nedojela na konečnou.
Srdečně vás tedy zvu na Rum Fest, dejte si u každýho stánku něco, doufám, že jich tam bude aspoň padesát. Přes den dělám brunch v Zenitu, takže až tam večer přijdu, chci vás vidět všechny na zemi.
Vy kundo blbá - to je Zlata Adamovská! Ne Eva Adamová. Hezký den.
OdpovědětVymazatEva Adamová je ta postava, pinďo. Škvorecký, víme?
OdpovědětVymazatJe to Jana Adamcová, ty primitive. Nejste vy nějaká zapšklá feministka? Vítězslav Ivičič - www.czechfashionisto.com
OdpovědětVymazatHříchy pro pátera Knoxe, anotace "Anotace
OdpovědětVymazatCyklus detektivních povídek Hříchy pro pátera Knoxe začal psát Josef Škvorecký v šedesátých letech, veden snahou vytvořit nový, dosud nevyzkoušený model detektivních příběhů. Ústřední hrdinkou je zpěvačka Eva Adamová, které se podařilo přechytračit strážce železné opony a odjet „reprezentovat československou kulturu“ do světa, tzn. do barů a nočních podniků v různých městech západní Evropy a Spojených států. A na každé štaci ji čeká detektivní zápletka, kterou s pomocí důvtipu, mimořádného postřehu i kombinačních schopností vždy hravě vyřeší. Čtenář jí může s řešením pomoci, především si však může zahrát zábavnou hru s Ronaldem Arbuthnotem Knoxem, autorem pozoruhodného Desatera, shrnujícího zákony detektivního žánru, a v jednotlivých příbězích odhalit, které z „přikázání“ autor právě zde porušil. Knížka vyšla poprvé roku 1973 v torontském nakladatelství manželů Škvoreckých a její dnešní popularitě přispělo i originální televizní zpracování režiséra Dušana Kleina. "
až na to, že o tomto seriálu tady vůbec není řeč! Tady se bavíme o Janě Adamcové ne o nějakém přihlouplém seriálu, jehož anotaci jste prachsprostě okopírovala bez souhlasu autora! Vítězslav Ivičič - www.czechfashionisto.com
VymazatUrčitě to není Adamíra, vy bando kokotů?
OdpovědětVymazathttp://www.osobnosti.cz/jana-novakova.php ted mluvte! Panebože všude samej plebs, primitiv a zapškalá feministka. Vítězslav Ivičič - www.czechfashionisto.com
OdpovědětVymazatVidím, že komentáře zde dosahují vskutuku neuvěřitelné úrovně. Škoda, mívala jsem to tu ráda, ale asi se budu muset rozloučit s další, kdysi oblíbenou, stránkou. To už je život. Jen by mne zcela laboratorně zajímalo, jestli autorem těch sprostých komentářů je skutečně Vítězslav Ivičič, protože se to nějak neslučuje s jeho prezentací sama sebe.
OdpovědětVymazatCo přesně Vám přijde sprosté na tom, co jsem napsal? Vítězslav Ivičič - www.czechfashionisto.com
VymazatTak běžte! Nikdo Vás tu nedrží. Doba je zlá a je třeba mluvit i zemitě, žádá-li si to věc! Moje babička řikala, že takovejma fajnovkám jako Vy zřejmě nevoní jejich vlastní hovno! Hezký den.
VymazatSamozřejmě, že je nepíšu, zase se někdo marně snaží být vtipný. Já, autor blogu, přispívám pod svým jménem s proklikem na blog, ne jako anonym.
VymazatAdamová, Adamovská, nebo Adamcová - vždyť je to fuk. Všechny mají mezi nohama díru, a každá díra se musí co? Zaplnit.
OdpovědětVymazatBetonem.
Vymazat