MRKVIČKA VOL. 2

Trochu se mi zastesklo po tom, co zase vyslechnu, jak neumim psát a jak je to úplně o ničem. Jsem totiž znovu v Paříži a chci vám udělat radost jako před rokem s mrkvičkou. Tentokrát ale místo mrkve budeme mít novýho hrdinu - fazolky. Společně s česnekem a rajčaty budou tvořit takový heroický trojboj, který vám díky 6 eurům (což je v Paříži jak dvacka) vytvoří most od chudoby k sebelásce.

Není to žádný můj výmysl. Tenhle recept často vaří moje máma. Takhle krásný fazole pěstuje dodnes na svojí zahradě a já je mám celoročně zamražený v zásobě. V Čechách se bohužel (myslim?) nedají koupit, ale tady jsou na trhu běžný. Vůbec mě fascinuje, kolik druhů fazolí existuje. Znáte takový ty strakatý lusky? Vyfotila bych je, ale docela se bojim pana stánkaře...

Máma je trhá a nekrájí, je to takový rituál. Máma u toho sedává u stolu, já si stoupla ke dřezu, pustila si album Beach House a trhám.

Pak se na oleji osmaží česnek, jen krátce, přidají se fazolky, opraží se, nakrájený rajčata, podleje vodou a nechá se bublat 20 minut, dokud fazolky nezměknou a voda se nevypaří.

Mám ráda i verzi s nadrobno nakrájeným nebo mletým mase. Opět jen hovězí. Dá se také přidat i protlak. Obojí je ale momentálně pro mě čirou extravagancí, protože slevy v COS prostě rozhodly, že budu skromně jíst, když už se neskromně oblékám.

Zkusíte? Tak s rýží nebo bagetou. Já dneska jen tak bez ničeho, protože je v Paříži 41C a kromě Ayranu do sebe nic do setmění nedostanu. Pak plechovku Hoegaardenu.

Jo a nejezte na to třešně. Trust me.