MILOVNICE SMAŽÁKU VS. JÍDLO V JAPONSKU

Moje nejoblíbenější jídlo je smažák. Úplně nejlíp chutná, když přijedete z nějaké hodně exotické země jako je třeba Japonsko. Po návštěvě těchto končin mi Thajsko připadá zhruba tolik cizokrajiné jako jižní Morava. Zde je návod chuťových buněk českého burana pro přežití v rodné zemi Tomia Okamury.

Zdroj: facebook.com, osobní archiv

Dnešní témata:

# cementová zmrzlina

# nej rybí trhy

# tříchodové menu z automatu

# země hranaté pizzy

# nonstop (party) večerky

# UHO 

# bar ze Ztraceno v překladu

1/ ZA PRVÉ. Smiřte se z pocitem, že více než polovina vašich nákupů potravin/objednávek v restauraci dopadne jako kdybyste ji provozovali poslepu (a bude i chutnat jako kdyby kuchař vařil poslepu). Někdy se trefíte skvěle, někdy míň skvěle a někdy budete s láskou vzpomínat na nejhorší zážitek ze školní jídelny. Ten o svou příčku vašeho nejhoršího gastronomického traumatu totiž právě přišel. 

Japonci si totiž libují v bizarních chuťových kombinacích. A taky se stali zhruba druhou nejvyspělejší zemí světa, aniž by kdy překládali jídelní lístky do angličtiny. Kromě chipsů se zmrzlinou a čokoládou jsme ochutnali třeba i zmrzlinový pohár s příchutí zeleného čaje s fazolemi, sladkou "bábovku" s rybí pomazánkou, sezamovou zmrzlinu nebo nám k pivu přinesli marshmellows s čokoládovou fontánkou k namáčení.

Jak se teda najíst? Řiďte se plastovými modely jídla vysvatenými před restaurací, odhadujte podle obrázků, objednejte si to, co stůl vedle vás, mějte odvahu a trpělivost (cestou na letiště už budete vědět co si dát naprosto přesně..) a když vám dojde, běžte - tak jako my - do Burger Kingu. Nebo do japonského "meka", kde vám sice dají výtečný teryiaki burger s melounovou Fantou, ale pro level zakouřenosti ala horší čtyřka ho nejspíš ani neuvidíte.

2/ Za druhé: Smiřte se s tím, že Japonci propašují RYBU do všeho (do předkrmu, dezertu, ubrusu..maltě ve zdi restaurace) a potom, co tuto zkušenost přijmete, okamžitě vyrazte na Tokijský rybí trh v Tsukiji. Je to jeden z mých nejzajímavějších zážitků z této země, ne-li nejzajímavější kulinářsko-cestovatelský zážitek vůbec.

Na ploše velké asi jako SAPA prodávají všechny aspoň zdánlivě jedlé mořské tvory co znáte a pak ještě zhruba třikrát tolik těch, co neznáte. O transport vyhlášených tuňáků a spol. se tu starají stovky "ještěrek" řízených zuřivými Japonci, kteří si z šichty dělají rallye. Pomocí posunků a neprůstřelného charizma televizních hvězd země bývalého východní bloku jsme jednoho z nich přemluvili, aby nás svezl. To si za peníze jednoduše nekoupíte.

Na místě je i několik maličkých autenticky zaplivaných rybích restaurací, které se liší cenou i kvalitou, do nejvyhlášenějších je několikahodinová fronta. Trh po lidi z lidu otvírá od 9 hod.

3/ AUTOMATY. Jediný co si v Japonsku z automatu nejde koupit je dítě (proto jim tak stárne populace). Co se týče jídla zdejší automaty nenabízej snad jenom svíčkovou se šesti.

Automat na salát a točený, zdroj: Buzzfeed.com

V Tokiu najdete často celé "uličky" vyskládané z automatů. Kromě studených nápojů (nuda) si v nich koupíte i třeba teplý jasmínový čaj s mlíkem v lahvi (doporučuji!), polívku nebo celý oběd. V hodně restauracích totiž automat supluje placení obsluze a prostě vám po vložení obnosu vydá lísteček na oběd.

4/ Za čtvrté: Japonci mimořádně dokonale ovládají PRZNĚNÍ libovolné zahraniční kuchyně. To zní sice od národa vydávajícího špagety s kečupem a eidamem za "Itálii" troufale, ale v Tokiu byla pizza povětšinou hranatá a takové "typické indické jídlo" obsahovalo pesto a gorgonzolu. Nenechte se ale zmást - chutnalo to skvěle!

Za mimořádně sympatický jsem považovala japonský fetiš na tatarku (a majolku) a bramborový salát. Opět platí, že jednou ze zlatých zásad gastronomie země vycházejícího slunce je propašovat tyto dvě zdomácnělé potraviny do každého chodu. Bramborový salát jsme tak například dostali k vajíčkům při snídani nebo k prosecu. A tatarce je jak známo nejlíp, když jí přidáte do omáčky. No, tady si středoevropské čuně rozhodně nestěžuje.

Make it DOUBLE !!!@#$~^&*

5/ (Nonstop) VEČERKY. V Japonsku je ovládá několik řetězců s 7 Eleven v čele. Pro západního návštěvníka jsou klíčové protože v nich takřka vždy najdete bankomat, který hovoří aspoň lámanou angličtinou a bere západní karty, což se dá považovat za něco jako zázrak. Hodí se i k nákupu svačin. My jsme si oblíbili "sushi to go" trojúhelníčky. Mají různé náplně a za 20-40 korun se docela najíte.

"NINJA" LAGER.

K zajímavostem patří stojan s energeťáky a různými medicínami proti kocovině a sekce pro kravaťáky, kteří potřebují do práce rovnou po tahu - za dvě stovky se tu dá pořídit třeba kravata nebo bílá košile. Věřím, že na podobný koncept západ teprve (netrpělivě..) čeká.

Zapomněli jste si svůj zánovní model roušky? I pro tyto situace má japonská večerka řešení!

6/ UHO, základ česko japonského přátelství! První týden jsme chodili ulicema Tokia a nepřestávalo nás fascinovat, kolik restaurací nabízí NĚCO (řízek z kuřete, řízek z prasete, rybu, zeleninu...doplň dalších zhruba 60 potravin) plavajícího v lavoru husté tmavě hnědé omáčky. Z pokrmu jsme měli nejdřív (oprávněné!) obavy, ale když jsme konečně ochutnali, nestačili jsme se divit.

Chybět samozřejmě nemohl ani bramborový salát a ..RYBÍ vývárek.

I když textura vám bude povědomá, chuť je naprosto bezkonkurenční - jedná se o japonské curry a dle mého jedno z nejlepších tamějších jídel. Chuťově bych to přirovnala k UHO obohacenému o mírně pálivé indické koření.

Průměrná UHÁRNA v Tokiu. Bez saka jsme v ní byli jediní.

7/  Bar ze ZTRACENO V PŘEKLADU. Pokud jedete do Japonska, je velká pravděpodobnost, že jste tenhle legendární film viděli a do tohoto místa se budete chtít podívat. Nachází se ve 52. patře Park Hyatt Hotelu v Shinjuku poblíž stejnomené stanice metra a vlaku v nepříliš přívětivé byznys čtvrti plné mrakodrapů.

Za vstup po osmé hodině zaplatíte 2,200 jenů (500 Kč) a drinky stojí zhruba stejně. I přesto to za to stojí (už proto, že můžete všem říkat, že jste tam byli, samozřejmě!) a to i kvůli výhledu na noční Tokio a zvláštní, těžko popsatelnou atmosféru. Už proto, že kdy jindy se v jedné místnosti sejde (ex)členka Vývařovny, gangster z Yakuzy, jeho patnáctiletá zaplacená přítelkyně a barová zpěvačka z New Orleans...že!

A KOLIK ZA TOHLE VŠECHNO ZAPLATÍTE?

Krátká odpověď: Mírně dražší než Česko, zdaleka ne na úrovni konto drásající západní Evropy, nicméně nejde (!) o levnou asijskou zemi ala Thajsko.

Dlouhá odpověď: Najdete na nepostradatelném cestovatelském webu Numbeo.com, ukázka tu...

Tenhle článek samozřejmě není všeobsažný (ani omylem!). Další hodnotné informace od menších buranů než jsem já například tady:

Pohled kluka
http://www.fffilm.name/2012/03/jak-na-tokio-cast-2-jidlo-etiketa.html

Pohled holky

http://zandapandavtokiu.blogspot.cz/search/label/Japonsko

Tak zase někdy! Vynadat mi můžete v komentářích. Vaše Karol