ZLATÁ PECKA: RAKOVINA HUMORU A CHLEBÍČKY ZA PĚT

naštěstí nikoho šlag netrefil...ale teda málem...

Zlatá pecka, ceny český reklamy, který zajímají jen lidi, kteří pracují v reklamě a jejich klienty. Mě zajímal raut, samozřejmě. Ceny si nechte, chlebíčkem ovšem nepohrdnu.

A chlebíčky byly. Ihned u vstupního baru na velkém tácu ještě před zahájením ceremoniálu se tlačila šunková a sýrová klasika na stříbrným podnosu. za lidových 5 korun (nejdřív jsem si myslela, že to je chyba, ale ono ne, dva nám skutečně namarkovali na 10 korun). Hned vedle tácu s chlebíčkama stála asi ta největší sprejová šlehačka co jsem kdy viděla. Ok, Koháku, sorry not sorry, ale moje místo dneska večer bude tady, na baru někde mezi chlebíčky, šlehajdou a trvalým přísunem Becherovky.

SPOKOJENÁ MÁMA

Poslední dobou tady vládne tvrdou rukou Pakočka a dobře tak, píše jak divá a píše skvěle. Já přispěji svojí troškou jedině protože jde o velmi závažné téma, které trápí mnoho lidí a zaslouží si pozornost. Kam vzít mámu (snad i tátu, ale my častěji řešíme ty mámy...) na oběd. Nejen, že často váhám i já sama, ale obrací se na mě i přátelé s dotazy, jak tuhle situaci vyřešit. A pokaždé, když někdo zmíní návštěvu rodiny v Praze, okamžitě se zvědavě ptám, kde budou obědvat. Ať už máme k rodičům vztah jakýkoliv, nikdo nechce řešit to trapno, když se oběd nepovede a je to VAŠE vina. I když je výčitka nevyřčená, je to tak...VY jste vybrali místo, VY jste to navrhli, VY jste zklamali maminku. 

Abychom předešli takovým situacím, sestavila jsem několik tipů podle možné klasifikace matek.

HOLEŠOVICKÁ TRŽNICE: STARÝ BUFET V NOVÉM (SKORO)

Série životních náhod (Náhoda? Nemyslím si..) mě tento týden dovedla po půl roce konečně zase do Holešovické tržnice. Když se konečně sžijete s telefonem o velikosti menší televize, kterej konečně fotí decentně i v rukou takovýho technickýho antitalenta jako jsem já, tak je logický, že se musí rozbít. Navíc pokud ho mám na splátky, žejo. Asi mám nějak pokřivenou čáru života. takže zatímco jsem kontemplovala ve "Falešným jezeře" Heleny Hladilový v Prezidenským salónku ve Veletržáku, tak můj Vodafone telefon položený na zábradlí se rozhodl si odskočit. Do třímetrovýho voidu. Křus. Jaká jsem lemra ovše dokazuje spíš to, že mi už pár měsíců ležel doma můj druhý telefon (mimochodem k reklamaci po 3 měsících používání, vopravdu Acer nedoporučuju ani za trest), který jsem donesla reklamovat až po volným pádu mýho nesplacenýho Vodafonu, Bože, ty to vidíš a nesoudíš mě, že ne?

Konec omáčky (gastro oslím můstkem se přeneseme k omáčce jiné, lepší než můj posranej život)- musela jsem prostě jít do Alzy, což jsem se rozhodla spojit s příjemným, tedy podle mě nejlepším Pho ve městě v mastným bufíku en-plain-air mezi kartonovýma stánkama s nevkusnýma plesovkama, kesrama a asijskýma snapbackama.

Jaký bylo moje překvapení, když jsem na bufíčku našla ceduli, která informovala o přesunu do budovy bývalý pizzerie Mercato a taky informovala o novém jméně a titulu restaurace. Things are big in Holešovice, evidentně.

Trošku mě zamrzelo, že můj oblíbenej bufíček ztratí punc tržiště a obědvání na umaštěný lavici a mžourání do sluníčka na čerstvým vzduchu, nicméně musím říct, že v bývalý pizzerii si taky zachoval pár bufetových atributů, naštěstí. Ačkoli už k tomu nebude patřit tržnocovej soundtrack featuring reklamy na zlevněný maso a novinky v Normě (kde je mimochodem boží pult se sekanou, just sayin´)

MORTAL COMBAT: MRE (MEAL-READY-TO-EAT) ANEB TESTUJEME INDIVIDUÁLNÍ POTRAVINOVOU DÁVKU

Ok, Leželo mi to ve skříni už skoro rok a tak byl nejvyšší čas. MRE- Meal ready to Eat neboli bojové individuální dávky potravin,

Jako soundtrack k ne příliš zábavnému čtení vám nabízím vše co jsem si ten den poslechla. Nelžu. Samotnou mě moje hudební chutě překvapily (až na královnu Bey, samozřejmě).

Premisa: dopředu upozorňuju, že tohle nebude asi úplně o chuti, ačkoli pár věcí z balíčku příjemně překvapilo. Jedná se o balíčky, které mají pokrýt potřeby vojáků ve výcviku/terénu na 12 hodin, ale podle nejrůznějších fór (ano, dostala jsem se i na stránky postapo.cz) se s dávkou dá vyžít celý den.

U mě tohle bylo o čirý holčičí zvědavosti. A taky nikdy nevíte kdy se bude hodit umět použít bez-zápalný ohřívač. Do skauta jsem nikdy nechodila a nejsem ani trochu "postapo", takže nehrozí, že bych najednou v záchvatu šílenství začala ve sklepě a skříních hromadit konzervy a individuální potravinový balíčky. Prostě- nezbláznila jsem se, jen jsem byla uplně normálně zvědavá.