#HOLKY

BÝT HOLKA

Před pár dny mě v záchvatu šílený samostatnosti a self-empowermentu přepadla tužba koupit si takovej ten klasickej obyčejnej řetízek s přívěskem. Tak, jako někdy nemůžu odolat volání svatýho Antoníčka nebo okurkovýho salátu, ten den jsem se zasekla na myšlenkce, že můj život bude kompletní a hodnotný, jen když půjdu do umatlanýho zlatnictví na Milady Horákové a koupím si na řetízku písmeno J.

J jako já, J jako Jana. V tu chvíli pro mě bylo tohle gesto úrovně druhýho stupně základní školy přesně to, co jsem potřebovala udělat, abych se cítila líp, a sama silná. Gesto v podstatě dětinský, podtrhující tak maximálně potřebu "koupit si něco hezkýho". Ale víte co? Účel to splnilo.

Tyhle drobný a pro rovnováhu vesmíru naprosto zbytečný chvíle jsou přesně to co vystihuje občas holky. Holčičí magická transcendence myšlenky do fyzickýho předmětu, čarodějnictví.

Ale být holkou má hrozně moc poloh. Spoustu z nich leckomu nevoní. Být holkou neznamená třeba nepít pivo z lahve, ale klidně občas posnídat Braníka. Být holkou klidně může znamenat, že si pár dní neumeješ vlasy, protože nestíháš nebo se ti bytostně nechce. Taky to občas je válení se v tričku a spoďárech v rozestlaný posteli, lakovat si nehty, chatovat, číst obskurní články nebo se několik hodin v kuse dívat na kočičí videa. Ale stejně jako to může být víkendová ztracenost mezi jednou a druhou kocovinou, to často je práce 24/7, odhodlání odžít tenhle život, jak nejlíp umíš, něco tady po sobě nechat, a to něco nemusí být jen dítě, může to být jakýkoli otisk v digitálním i reálným prostoru, který je v tu chvíli pro tebe samotnou hodnotný.

Být holka neznamená nežrat, protože chceš dostát standartům časopisový krásy potuněný photoshopem, ale často to tak bohužel dopadá. Jenže být holka znamená se z toho neposrat. Zkusit se mít ráda. Selhat a zase to zkusit. Hlavně se z toho neposrat. Občas si třeba rok neuklidit v pokoji. I přes to žít hodnotnej život. S výčitkou i bez sežrat dvě pizzy. Milovat sushi i KFC. Být holka může znamenat čekování "jestli už nenapsal" nebo teatrální gesta, být hysterická, menstrurovat a bejt protivná, ale občas taky šíleně zranitelná a něžná, stejně jako zabejčená a tvrdohlavá. Vědět, že máš hodnotu a cíle, i když často jako v mlze. Být holka je složitý a jednoduchý zároveň.

KAMARÁDKY

Girls nám všem nastavilo nepříjemný zrcadlo toho, že bejt kamarádky nemusí být nutně jako uhihňaný sesterstvo putovních kalhot. Ať už si o Girls myslíte cokoli, neznám výstižnější seriál, který vám ukáže dobře známý situace a donutí se ptát se, kam se podělo přátelství, který jste prožívaly na základce nebo střední. Nikam, jen jsme vyrostly, devadesátky se rozpustily a my jsme se všechny probraly do týhle sobecký reality. Protože samy jsme se staly komplexnější bytostí, která může být nesnesitelně protivně iracionální, stejně jako bezhlavě cílevědomá a chytrá bez ohledu na okolnosti.

Fakt je ten, že holčičí přátelství je komplexní systém, kterej je neuvěřitelně pevnej a křehkej zároveň. Jako skleněnej dům na útesu. Myslím, že pochopit vztahovou dynamiku mezi kamarádkama je těžší než vystudovat jadernou fyziku.

Můžu být sobecká a nesnesitelná, ale existujou chvíle, kdy vím, že jsem jediná na světě teď a tady pro tu druhou. Podvědomě se poměřujeme, srovnáváme svoje vlasy, pihy, prsa, pracovní úspěchy, kluky, sexuální apetit. Ale to nic neznamená, můžeme být pasivně-agresivní, protivný a namyšlený, hloupě bezmyšlenkovitý. Hýčkáme si svoje komplexy a zároveň je popíráme a odhazujeme, kamarádky jsou tu proto, že vědí. Ty znáš sebe a ona tě zná taky. A ty jí. Což je výchozí pozice, která nemusí být vždycky příjemná. Ale život na hraně nám jde. Jsme čarodějnice, který mají předtuchy a dělají spontánní rozhodnutí, ale ať se stane cokoli, tak víš, že tu ta druhá bude.

A tohle se od dob seriálů o čistým holčičím přátelství jako je třeba Sailormoon nezměnilo. Jde jen o kontext. Jsme prostě jen HOLKY a jsme KAMARÁDKY. Ať už to znamená cokoli a byť je to občas hodně těžký. Protože být basic zvládne dneska kdejaká bitch. A my rozhodně nejsme basic bitches.

KREDITY:
Fotky vyfotila Alexandra Hrašková, která je taky holka (captain obvious) a vidí holčičí svět skrz svůj foťák hrozně poeticky a nežně.
Ponožky a kalhotky a trenýrky od HappySocks, Juju sandály a Tomsky jsou od Urbanlux (<3 Zuzana, nejlepší).
Trička jsou z pracovních oděvů Brudra a sekáče v Teplicích. Spice Girls z oblíbenýho showroomu v Bílý Labuti "Vše za 10, vše za 20".
Jídlo jsme objednaly přes dámejídlo (top služba pro dny kdy se chcete jen válet u netu a koukat na seriály)