Ráda držím neděle. Moje životní peripetie s víkendem jsem tady už popisovala...zdá se, že celý život se zcvrknul na zúženou víkendovou perspektivu realizování plánů a úklidu koupelny, třeba. A jelikož není tajemstvím, že ráda vařím, v neděli se většinou pouštím do odvážnějších receptů. Bývá to kachna, kterou miluju, ale už mě upřímně nudí. Zkusila jsem tedy kuře.
Kuřecí maso skoro nejím. Kupuju akorát skelety na vývary, ráda vycucávám uvařené krky. Nechci si hrát na pokrytce, co se týče etického přístupu k chovu zvířat...hovězí maso, moje milované, kupuju sice u řezníka, ale iluze o tom, jak bylo zvířatům před jejich pultovým životem, si iluze nedělám. Ale říkám si, že aspon u vajec a kuřecího masa si to pohlídám. Nikdy jsem si nemyslela, že rigidní poučky, co smíte a nesmíte jíst, jsou cesta ke štěstí, i když se zdá, že někteří lidé to v postmoderním hodnotovém vakuu prostě potřebují. No mně ke štěstí stačí mrkev s rakovinou a kuře z farmy. Holt toho víc pro sebe a pro svět neudělám :-(
Dlouhodobě kupuju Louženské kuře, protože tady na Letné se ani jiné koupit nedá. Doufám, že se nedozvím, že je to nějaká krutá továrna na smutek, protože 350 Kč za kuře bych nerada dávala nadarmo. No, mají ho dobrý, o tom žádná. Hlavně je fajn vidět, že třeba stehenní kost není velká jak ukazováček mojí holčičí ruky, ale je to pořádná silná kost zdravého zvířete. Dělalo mi to při okusování dobře.
Zkombinovala jsem několik receptů od Kamury a Cuketky a vyšlo z toho tohle:
Kuře jsem na dvě hodiny nechala osolené odležet na lince. Solí jsem nešetřila, ba naopak. Mezitím jsem si připravila nádivku. Na tu jsem pokrájela žitný chleba, osmahla ho na slanině pokrájené na kostičky a přidala bokem opražené pekanové ořechy. Pak jsem přidala nadrobno pokrájenou šalotku, petržel a vyšlehané dva bílky. Tím jsem naplnila osušené kuře. Nebo spíš narvala. Šňůrou jsem mu podvázala prsní svaly. Pobavila mě analogie s pušapkou, protože se šňúrou prsa vypjala a zvedla. Zasmála jsem se vlastnímu vtipu a svázala kuřeti nohy k sobě. Je úplně OK si u toho připadat perverzně. Rozžhavila jsem troubu na 230 i s pekáčem a pak tam kuře přihodila. Doslova, abych se nespálila. Hodně to syčelo a hodně se z trouby kouřilo, ale s kocourem jsme to ustáli díky krásné vůni, co do hodiny zaplavila celý byt. Teploměrem na maso jsem za hodinu zjistila, že stehno má 78 stupnů a jsme ready.
Neděle je buď pizza v posteli nebo kachna na talíři. Popřípadě kuře. A obojí je v pořádku.
KOCOUR V TROUBĚ
OdpovědětVymazatNAPRÁŠENO POD KOŽICHEM
NÁDIVKA V PEKÁČI
smutek
Můj manžel řekl, děkuji. Ale jak vaření, jak je na obrázku, jsem neuspěl.
OdpovědětVymazatHodně fajn recept. Měla jsem zvykem v neděli něco podobného, dělat vždy pečené kuře, no děti to trochu začaly bojkotovat, takže už to dělám jen jednou za 14 dní a víc si tak musím lámat hlavu :)
OdpovědětVymazat