LEVNÝ JED

Levný je rohlík. Krásný český tukový rohlík. Poslední levná věc ve vesmíru. Ještě sirky jsou možná levnější. Tukáč byla moje svačina do školy. Babička ho podélně rozřízla, namazala máslem a přidala šunku. Existují lidé, co ho mažou máslem bez rozříznutí na podélnou plochu rohlíku!!! Nepochopim. To pak nejde zabalit do ubrousku a do mikrotenovýho sáčku, takže my jsme to v rodině dělali správně. 

pivsoň se solí, asi nejzákeřnější exemplář

Dneska je pro mě tukáč totální tabu. Mouka je bílý jed. Už devadesátková lobby celozrného pečiva mu zasadila těžkou ránu. Matky ted plesknutím strhávají namazaný rohlíky k zemi, když je babičky podávají vnoučatům. Peče se domácí chleba. Já taky peču domácí chleba a rohlíky rozhodně nekupuju. Jen na nádivku. Ale asociace levné-špatné mě dráždí. Jsem ale už hlavou příliš hluboko v dnešní demagogii a tak neustále počítám. ne peníze, ale nutriční hodnoty. Pak si někde na rodinné návštěvě dám pár jednohubek - tedy koleček rohlíku s plachetkou z uheráku - a cítím se provinile málem tak, jako bych jedla živý jehňata* za bučícího pláče krav. Všechny tyhle instagramový jogínky, paleo bloggerky a fanatičtí běžci mě připravili o chut si dát starej levnej bílej rohlík. Což je hrozně smutný. Tohle je vlastně příspěvek o tom, jak Danielu připravil mainstream o rohlík namazaný nutelou.  

takhle je to namazaný špatně! 

A co je ještě smutnější, tak jsou vzpomínky na moje/naše mámy. Když si vzpomenu na nejvíc milovaný jídla z dětství, tak se to samou moukou jen hemží...nejen rohlík se starou dobrou dušenou přesolenou šunkou, ale hlavně těstoviny. Těstoviny všude. Jako nasekané kousky v mléčné polévce (další bílý jed!) s kmínem a s bramborem, zapečené se smetanou (opět alternativa s bramborem), s máslem a kečupem (to byl nesporný favorit), šunkofleky (say no more), zemlbába (long love remoska) a smažené placky všeho druhu (moje máma excelovala v těch ze strouhanky s taveňákem) pochopitelně s bramborem. Jak jsem to přežila? Jak mi to máma mohla udělat? Kolik hodin s terapeutem tohle gluten týrání vykoupí?

u mámy

Mléčné polévky se u nás od doby, co už nevaří babička, nedělají. Zato rohlík tam na mě vždycky čeká. V ošatce vedle další kupy pečiva. Dodnes si v něm u mámy dělám zapečený sendviče v archaickém eta grillu, který je starší než já. Jím ho pak se slzama v očích, v jedné ruce teplý rohlík a ve druhé mobil, kde si bukuju nejbližší hodinu pilates. Vykoupení prosím.

----------------
*byly adoptovaný