středa 27. března 2019
HLAD
Vystavila
Daniela
V pubertě jsem hledala životní moudra v klasické literatuře,
dnes mi stačí jeden díl Girls, abych propadla přesvědčení, že jsem právě
prohlédla životní pravdu v celé její surové ryzosti. Good dick is a prison
je Dostojevskij mých thirties. Nevím, jestli tento viditelný úpadek mých snah o
pochopení smyslu bytí lze nějak kvalitativně hodnotit, asi jde o příznačný projev
doby a já se s tím vezu. Současně taky nevím, zda seriály můžu vinit za jistou
mentální pomalost, kterou na sobě pozoruji…i když si ráda myslím, že jsem
bystrá a přechytračelá jako liška ryšavá, tuhle mi kamarádka řekla vtip
vycházející z mé vlastní historky a já jen tupě civěla. Nepochopila jsem
to. Možná bych to dala anglicky. Možná nikdy…každopádně mě to vyděsilo. Když se
s někým seznámím, většinou hned v úvodu straším, jak jsem „moc“ a že
to jen tak někdo nedá. Dobře vařím, mám ráda fotbal, vystudovala jsem historii a
moje dream auto je Jaguar XJ40, prostě ne každý tohle vydýchá, chápeš, měl by
ses bát, protože jsem jasná srdcovka…no, lol, sice jsem přechcala mámu v pubertě,
aby mi prošla noc venku, ale život nepřechčiju. V něčem jsem hrozně málo a
těžko se dotýkám vůbec průměru. A není nic bolestivějšího, než když mi tohle
zrcadlo nastaví právě někdo, na koho chci vlastně zapůsobit.
sobota 23. března 2019
JEDNOU POJEDU DO JAPONSKA, MAMI!
Vystavila
pakočka
"A na co se nejvíc v Japonsku těšíš?"
Zarazila
jsem se. Na tuhle otázku bych přece měla umět odpovědět. Japonsko byl můj sen
už od dětství. A přesto mě ta otázka umlčela a místo příjemnýho snění mě hodila
do podobnýho stavu, jako když se vás personalista zeptá, kde se vidíte za pět
let. Tak za prvý, stejně jako u pracovního pohovoru, na kterým záleží, abyste
mohli platit nájem, koupit si večeři, pár piv, něco hezkýho na sebe a občas
tágo z baru, ani tady jste si to nechtěli posrat. Na tý cestě vám přece záleží
a teď celý to očekávání přece nepohřbíte nějakou ultra banální odpovědí. Za
druhý cítíte, že vám záleží třeba i na tom, komu odpovídáte (tady už podobnost
s otravným korporátním personalistou končí) a nechcete vypadat jako pako.
Banální pako s banálním životem.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)